Anketa: návštěvníky neodrazují suché stromy, ale holinySpráva šumavského národního parku má ve věci ponechání části lesů přírodě podporu většiny návštěvníků. Turisté akceptují, že se zde může rozmnožit kůrovec. Zjistila to anketa, kterou pod Trojmezenským pralesem u Plešného jezera celé léto provádělo Hnutí DUHA ve spolupráci se Správou NP a CHKO Šumava [1].
Téměř 58 % návštěvníků se přiklání k názoru ponechat kůrovcem napadené stromy v prvních zónách národního parku přírodním procesům. K zásahu proti napadeným stromům se kloní 31% dotázaných, 11 % neví. Ankety se zúčastnilo 1337 turistů. K podobným výsledkům došel v září výzkum agentury STEM, která zjišťovala názor Jihočechů [2].
Anketní lístky u Plešného jezera vyplnili letos i turisté hejtman Jan Zahradník a senátor Tomáš Jirsa, kteří loňskou anketu kritizovali [3], ministr Martin Bursík a poslankyně Kateřina Jacques.
Anketa také podrobněji zjišťovala, jak návštěvníci vnímají suché stromy či holiny vzniklé kácením kůrovcem napadených stromů a zda ovlivní volbu výletních tras. Někteří místní lidé se totiž obávají, že plochy lesů, kde jsou vidět suché stromy, mohou turisty od návštěvy oblasti odradit.
Pohled na suché stromy vadí 46,7 %, nevadí 52,5 % turistů. Od příští návštěvy odradí pohled na suché stromy 3,9 % návštěvníků parku, zatímco naopak 27 % návštěvníků chce tato místa opakovaně navštěvovat.
Pohled na holiny vadí 75,9 %, nevadí 23,1 % turistů. Místům s holinami se příště raději vyhne 17,5 % návštěvníků parku.
Lidé, kteří osobně bydlí na Šumavě [4], dávají kácení přednost o něco častěji (40 %) než turisté odjinud (30 %). Přesto i mezi místními lidmi převažuje názor ponechat první zóny parku bez kácení (55 %). Největší podporu má ponechání lesů přírodě u obyvatel kraje Plzeňského, Pardubického a Ústeckého (74 %), nejmenší naopak u turistů z Vysočiny (44 %).
Se stoupajícím vzděláním a věkem do 50 let vzrůstá podíl názoru návštěvníků, že se v prvních zónách národního parku nemá zasahovat proti kůrovci. Slabší podporu má tento záměr u lidí nad 50 let a u lidí se základním vzděláním.
Dotazování prováděli dobrovolníci Hnutí DUHA a praktikanti Jihočeské i některých dalších univerzit [5]. Hnutí DUHA zašle výsledky ankety ministerstvu životního prostředí a hejtmanům Jihočeského kraje i Plzeňského kraje.
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:
„Anketa ukázala, že ponechání lesů přírodě včetně působení kůrovce má podporu větší části návštěvníků šumavského parku. Téměř polovině turistů sice není pohled na suché stromy příjemný, ale od návštěvy oblasti odrazuje pouhá 4% lidí. Třetina návštěvníků naopak chce tato místa navštěvovat opakovaně a pozorovat přírodní proměny lesa. Zato pohled na holiny kde byly kůrovcem napadené stromy vykácené vadí třem čtvrtinám návštěvníkům parku a přes 17% turistů odrazuje od další návštěvy. To je jasná odpověď na otázku co přitahuje a naopak odpuzuje turisty. Prosperita obcí je v národních parcích postavena na turistickém ruchu a ten zase na divoké přírodě. Ostatně analýza příjmů obcí ukázala, že obce uvnitř národního parku mají již teď dvojnásobné příjmy na hlavu než obce těsně za jeho hranicí.“
Kontakty:
Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, tel.: 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)
Poznámky:
[1] Anketa probíhala od 28. června do 31. srpna. Kompletní výsledky ankety lze stáhnout na http://hnutiduha.cz/pics/Anketa_Sumava08.pdf
[2] Podrobné výsledky sociologického průzkumu, který v Jihočeském kraji provedla pro MŽP v září společnost STEM jsou zde.
Anketa Hnutí DUHA byla ovšem změřena na cílovou skupinu návštěvníků národního parku.
[3] Hnutí DUHA letos upravilo text ankety tak, aby nemohla být část otázky vytržena z kontextu. Otázka popisovala vyváženě obě možné varianty – ponechání lesů přírodě s rizikem šíření kůrovce a zásahy proti kůrovci s rizikem vzniku a šíření holin.
[4] Mezi dotázanými bylo 116 lidí, kteří uvedli, že bydlí na Šumavě.
[5] Fotografie rádi zašleme na vyžádání.