Na každého člověka v České republice připadá denně spotřeba 132 kilogramů nejrůznějších materiálů – 48 tun ročně. Přesto více než tři čtvrtiny komunálního odpadu, včetně statisíců tun recyklovatelných surovin, končí na skládkách nebo se pálí. Poukazuje na to nová studie Hnutí DUHA, která dokumentuje, jak slabá recyklace zvyšuje ekologické škody způsobené těžbou i závislost ekonomiky na dovozu [1].
Analýza poukazuje na vysokou materiálovou náročnost české ekonomiky: na jednu vyrobenou korunu hrubého domácího produktu spotřebuje více surovin než Slovensko, Polsko, Maďarsko nebo Slovinsko. Hospodářstvím každoročně proteče přes čtyři miliony tun průmyslových hnojiv, necelých 13 milionů kubíků dřeva, více než milion tun papíru nebo čtyři miliony tun cementu.
Vedle ekologických škod tak roste rovněž import. Čistý dovoz železné rudy v roce 2006 činil 6,8 milionů tun a česká ekonomika za něj utratila 12,7 miliardy korun. Světové ceny kovů v letech 2000–2005 stouply na 167 % původní hodnoty.
Hnutí DUHA argumentuje, že lepší recyklace odpadu pomůže snížit závislost ekonomiky na dobývání a dovozu surovin. Česká republika využívá materiály z méně než 16 % komunálního odpadu – zatímco sousední Rakousko a Německo se pohybují kolem padesátiprocentní míry.
Spotřeba energie při recyklaci jednoho kilogramu hliníku je dvacetkrát nižší než při jeho výrobě z přírodní suroviny. Každá recyklovaná tuna skla ušetří 1,2 tuny minerálů, jež by byly potřeba k jeho výrobě z přírodních surovin.
Hnutí DUHA prosazuje balíček opatření, která by zajistila lepší recyklační služby pro české domácnosti – a tedy vyšší třídění odpadu a účinnější recyklaci.
Ivo Kropáček z Hnutí DUHA řekl:
„České odpadové hospodářství za svůj úkol tradičně považuje, aby se postaralo o zbytky v popelnicích a to pokud možno čistě – a recyklace tomu bezesporu pomáhá. Ale ekologické škody způsobené těžbou surovin, ze kterých se materiály používají, jsou ve skutečnosti nesrovnatelně větší než dopady skládkování nebo spalování toho, co z nich nakonec zbude. Nemluvě o vysoké závislosti na dovozu surovin, který nás každoročně stojí desítky miliard korun. Zvyšování materiálové efektivnosti české ekonomiky se proto musí stát hlavní prioritou našeho odpadového hospodářství a kritériem, podle něhož budeme rozhodovat, kterou technologii nebo které řešení použít. V odpadu úplně zbytečně končí miliony tun recyklovatelných surovin. Každou tunu, kterou u nás recyklujeme, nemusíme vytěžit, zpracovat a importovat.“
 
Poznámky:
[1] Suroviny v popelnici: Spotřeba materiálů v české ekonomice a její důsledky pro odpadové hospodářství, Hnutí DUHA, Brno 2006, kompletní studie ke stažení: www.hnutiduha.cz/publikace/studie/suroviny_v_popelnici.pdf