Výroba energie spalováním hnědého uhlí řadí Českou republiku mezi důležité znečišťovatele jedovatou rtutí. V oblasti emisí rtuti z výroby energie zaujímáme 4. místo v EU. Výrazně více však znečišťuje Německo a Polsko. Ukázala to nová vědecká studie Evropské agentury pro životní prostředí [1].

Studie zároveň říká, že díky novým evropským limitům pro znečištění z uhelných elektráren, klesnou roční emise z těchto zdrojů v EU z 15,5 tuny (v roce 2013) na méně než 9 tun (po roce 2021, kdy mají být limity splněny). Pokud by všechny státy aplikovaly nejvyšší standardy, pak by emise klesly až na 2,5 tun za rok [2].

Studie popisuje celkovou situaci v Evropě takto: “Historické a současné emise rtuti jsou stále zásadním ohrožením životního prostředí a zdraví lidí. Hlavním zdrojem nových emisí rtuti je pálení uhlí. Polovina rtuti pochází ze zdrojů mimo Evropu.”

Jak ukázala dřívější měření, Česká republika však rtuť nejen vypouští, ale také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky [3]. Největším zdrojem rtuti vypouštěné do ovzduší je dle Integrovaného registru znečišťování elektrárna Vřesová (372 kg za rok 2016, kdy jsou nejnovější data), na druhém místě je elektrárna Počerady (293 kg) a na třetím Elektrárny Tušimice (159 kg). Za nimi následují další velké uhelné elektrárny - Kladno, Prunéřov, Mělník, Chvaletice a Tisová [4]. 

Hnutí DUHA a Greenpeace proto požadují, aby stát zamezil udělování výjimek z nového evropského limitu pro emise rtuti z velkých uhelných elektráren a naopak donutil provozovatele k jeho splnění (termín je do srpna 2021), nebo k odstavení elektrárny. Není důvod vystavovat obyvatelstvo zdravotním rizikům, zejména když v současnosti nemodernizované uhelné elektrárny vyrábí - vzhledem k vysokému přebytku výroby nad spotřebou - elektřinu na vývoz [5]. Podle nedávné studie je v případě rozumného rozvoje obnovitelných zdrojů možné - bez ohrožení stability sítě a dodávek elektřiny - zavřít všechny uhelné elektrárny (s výjimkou tepláren) do roku 2030 [6]. Stejně tak stát musí přitvrdit proti pálení hnědého uhlí v domácích kotlích a kamnech a naopak vyčlenit další peníze na kotlíkové dotace [7].

Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře [8]. Právě hromadění rtuti ve vodě, její přeměna na extrémně nebezpečnou formu methylrtuť a následné hromadění této formy v tělech vodních živočichů je zásadním problémem, neboť skrze konzumaci ryb a mořských plodů se methylrtuť hlavně dostává i do organismů lidí.

Methylrtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Ukládá se v lidském těle a během těhotenství se postupně dostává do vyvíjejícího se organismu dítěte [9].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Kvůli masivnímu pálení hnědého uhlí není rtuť jen ve vzduchu, v půdě a vodě u nás, ale Česko se - jako jediný vnitrozemský stát - umístilo v desítce hlavních znečišťovatelů Baltského moře. Rtuť se pak Čechům v nebezpečnější formě vrací na stůl v mořských rybách. Řešení je naštěstí taktéž na stole - uhelné elektrárny musí snížit emise rtuti dle nového evropského limitu. Mají na to 3 roky a ministr životního prostředí by měl zaručit, že jeho úředníci nedovolí, aby elektrárny dostaly z těchto limitů výjimky. Pokud plnit nechtějí, tak ať se odstaví nebo fungují v omezeném režimu. Uhelná elektřina jde stejně na vývoz. Podobně zbytečné je pálit hnědé uhlí domácích kotlích a kamnech.“

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
„Rtuť je vysoce toxická a ohrožuje především naši nervovou soustavu, v organismech se akumuluje a velmi špatně se z nich vylučuje. Omezování rtuti musí být pro Českou republiku prioritou. Už nyní je zakázané ji používat v nových teploměrech a postupně mizí i z osvětlení. Není žádný důvod, proč by měly na vypouštění rtuti do životního prostředí dostávat výjimku uhelné elektrárny, zvlášť když existují technologie, které její množství dokáží drasticky snížit.“

MUDr. Miroslav Šuta, expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl:
„Rtuť a její sloučeniny jsou toxické látky, které ohrožují jak zdraví člověka, tak ekosystémy. Poškozují zejména nervový a srdečně-cévní systém, přičemž nejcitlivější k jejich působení jsou malé dětí, u nichž narušují vývoj nervového systému. Přetrvávají v životním prostředí a jsou schopny putovat na dlouhé vzdálenosti. Problém zamoření rtutí z tohoto důvodu není schopna vyřešit žádná země osamoceně, a proto v září 2017 vstoupila v platnost celosvětová Minamatská úmluva o rtuti. Česká republika úmluvu ratifikovala podobně jako další státy EU. Kromě jiného se tak Česko zavázalo snižovat emise rtuti za použití nejlepších dostupných technologií.“

Poznámky pro editory:

[1] https://www.eea.europa.eu/highlights/mercury-pollution-remains-a-problem... (odkaz je externí)

[2] https://www.eea.europa.eu/publications/mercury-in-europe-s-environment (odkaz je externí) (str. 53)

[3] http://www.msceast.org/reports/2_2012.pdf (odkaz je externí) (str. 40, graf 3.23.)

[4] https://portal.cenia.cz/irz/formularUnikyPrenosy.jsp (odkaz je externí) (vyhledat pouze rtuť - Hg)

[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/loni-vyrazne-vzrostl-vyvoz-elektriny

[6] http://glopolis.org/wp-content/uploads/Czech-Grid-Without-Coal-By-2030_f... (odkaz je externí)

[7] http://hnutiduha.cz/aktualne/vymena-starych-kamen-podporena-z-nove-zelen...

[8] http://emep.int/publ/helcom/2017/Chapter5_mercury_1.pdf (odkaz je externí) (část 5.4, graf 5.26.)

[9] Spalování uhlí není zdaleka jediným zdrojem rtuti. O výskytu a rizicích rtuti pro ochranu zdraví lidí a životního prostředí v ČR komplexně informuje a lidem pomáhá ekologická organizace Arnika. https://arnika.org/tezke-kovy-2 (odkaz je externí)