Řešme příčiny lesní krize, ne jen harvestory, feromonové lapače a vagóny na odvoz klád

Zdravotní stav českých jehličnatých lesů je dlouhodobě výrazně nejhorší v Evropě, upozorňuje mezinárodní inventarizace ICP Forest. Ta ukazuje, že 60 % všech českých jehličnatých porostů trpí závažnou ztrátou jehličí. Výzva Zachraňme lesy (www.zachranmelesy.cz) upozorňuje, že nakoupením harvestorů a feromonových lapačů se příčiny krize smrkových lesů celé republiky nevyřeší.

Dnes dopoledne proběhne již druhá terénní tisková konference k usychání lesů, kterou pořádají Lesy České republiky, tentokrát v okolí Třebíče. Vysočina patří po severní Moravě k dalším místům, kde se může rozšířit lesní kalamita. Ředitel státního podniku Daniel Szórád na Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny požadoval pro řešení lesní krize součinnost s vládou [1]. Tyto požadavky ale neobsahují žádné systematické návrhy na řešení příčin krize lesů. Zaměřují se pouze na bezprostřední technická řešení důsledků - žádají například víc vagónů na odvoz dřeva.

Na úterním sněmovním semináři uvedl profesor Vladimír Simanov: „Dřevěná kniha degradovala lesnictví na úroveň pouhého producenta dříví, ignoruje společenský zájem na lesích a není ke prospěchu státních lesů.“ Profesor Simanov dále zmínil, že „Dynamika poškozování lesů hmyzími škůdci je natolik extrémní, že k ní musely významným způsobem přispět mimo téměř výhradně uváděných klimatických změn i nerespektování lesnických zásad ochrany lesů...“ [2]

Zmíněná mezinárodní inventarizace lesů zjišťuje v reprezentativně zvolených lesích míru takzvané defoliace, neboli ztráty jehličí [3]. Přestože se metodika v různých zemích mírně liší, v ČR je míra nemocnosti lesů výrazně nejvyšší v Evropě. Závažnou ztrátou jehličí u nás trpí 60 % všech jehličnatých porostů, což je téměř trojnásobně nad evropským průměrem, viz graf [4]. Stávajícím suchem jsou nejvíc zasaženy jehličnany starší než 59 let. U nich dochází k defoliaci dokonce na 75 % rozlohy [5].   

Jan Skalík, koordinátor výzvy Zachraňme lesy Hnutí DUHA, říká:
„Rozsáhlý problém zdravotního stavu lesů se již začal projevovat v šesti krajích, podle predikcí odborníků ale může rozpad lesů zasáhnout celou republiku. Není tedy kalamitu možné řešit teprve reaktivně ve chvíli, kdy se lesy začnou rozpadat, dokoupením další techniky či dodatečným zlepšením poměru vysazovaných dřevin.“
 
„České lesy jsou nejméně zdravé v celé Evropě. Tento problém nevyřeší ani harvestory, ani feromonové lapače, ale jedině zásadní obrat k šetrné hospodářské praxi na celém území republiky. Změnit legislativu potrvá dlouho, ale zavést pravidla udržitelného lesnictví dle FSC může velká část lesních pozemků bez prodlení.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
"Lesy ČR by se měly soustředit také na to, jak na další nepříznivé roky připravit lesy, které kalamita ještě nezasáhla. Přeměnu lesa na druhově i věkově pestřejší je možné začít i tam, kde podle hospodářských pravidel les ještě „nedozrál“ ke kácení. Takovému přírodě bližšímu hospodaření ale hází klacky pod nohy současně nastavená pravidla."

„Zachránit lesy můžeme jen důslednou změnou legislativy i hospodářské praxe zaměřenou na řešení příčin, ne až důsledků. Výzva „Zachraňme lesy“ upozorňuje, že lesy je zapotřebí na změnu klimatu připravovat neprodleně už nyní. Například podsadba lesa připravená dle pravidel šetrného hospodaření FSC pomůže už tehdy, jakmile se horní stromové patro začne rozpadat.“
 

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Daniel Szórád. 2018. Strategie pro řešení mimořádných situací v lesích.
str. 25 – 26. Dostupné na http://www.psp.cz/img/files/f5adf4ec181f05.pdf
 
[2] Prof. Ing Vladimír Simanov, CSc. 2018 Kůrovcová kalamita v českých lesích a její souvislosti. str. 36 a str. 39. Dostupné na http://www.psp.cz/img/files/f5adf4eaac1be6.pdf
 
[3] Šetření stavu lesa je v rámci mezinárodního programu ICP Forest prováděno na 306 monitorovacích plochách rozmístěných po celé České republice dle stanovištních a porostních podmínek v nadmořských výškách 150 až 1100 metrů. Každoročně je hodnoceno zhruba 11 tisíc stromů reprezentujících 28 druhů dřevin různých věkových tříd. Zdravotní stav stromů je charakterizován především stupněm defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým srovnatelným stromem. Ztráta je způsobena celou řadou faktorů, například znečištěním ovzduší. Metoda hodnocení míry defoliace se v různých zemích může mírně lišit. Celý report je dostupný na: https://www.icp-forests.org/pdf/TR2017.pdf

[4] Průměrná hodnota mezi lety 2007 a 2016 pro 29 zemí, v nichž měření dlouhodobě probíhá, činila 21,9 %, pro rok 2016 pak 25,1 %. Zdroj grafu: Alexa Michel, Walter Seidling (eds.) 2018. Forest Condition in Europe. Technical Report of ICP Forests. Online Supplementary Material - Revision A. Str. 28 Dostupné na https://www.icp-forests.org/pdf/TR2017_online_supplement_RevA.pdf
V češtině jsou data a graf v plném rozlišení dostupná na: https://drive.google.com/a/hnutiduha.cz/file/d/1dKS6OFw6OCKbToOo-cegwBHS...