Výsledky nového průzkumu veřejného mínění

Skoro polovina obyvatel podporuje stavbu větrných elektráren, do kterých dostanou místní obce možnost se zapojit, ukázal čerstvý výzkum veřejného mínění [1] [2]. Jen zhruba třetina lidí se zapojením obcí do takových projektů nesouhlasí. Třetina obyvatel si navíc myslí, že možnost zapojit se do takových projektů by měli - vedle obcí - dostat i občané žijící v okolí plánovaných větrných elektráren.

I další nedávné výzkumy veřejného mínění opakovaně a nezávisle na sobě potvrdily, že velká část veřejnosti si myslí, že by stát měl obnovitelné zdroje podporovat. Ve výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd odpovědělo 68 % respondentů, že stát by měl obnovitelné zdroje podporovat finančně [3]. V rovněž loňském výzkumu agentury IPSOS odpovědělo 72 % respondentů, že stát by měl podporovat všechny ty, kteří chtějí využívat obnovitelné zdroje [4].

Decentrální obnovitelná energetika vlastněná obcemi a občany se úspěšně rozvíjí v řadě zemí světa. V Německu patří dvě třetiny celkového instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů, tedy z gigantických 73 GW, přímo spotřebitelům vyrobené energie – občanům, obcím, zemědělcům i podnikům. Vlastnictví elektráren ze strany obcí či družstev je běžné i v Dánsku, Velké Británii, Belgii i jinde.

U nás větrné elektrárny provozují zatím pouze tři obce - Karle, Velká Kraš a Jindřichovice pod Smrkem. Příjmy z prodeje vyrobené elektřiny plynou do obecních rozpočtů. Ročně jde řádově o statisíce korun. V Jindřichovicích je navíc na větrné elektrárny navázáno i ekocentrum a jiné ekologické projekty. Další obce, které by měly zájem si větrné elektrárny postavit, však narazí na nerentabilitu kvůli zrušené podpoře výroby čisté elektřiny.

V ČR využívání energie větru v posledních letech stagnuje, od konce roku 2014 u nás nevyrostla ani jediná větrná turbína. Důvod je zřejmý - v roce 2013 vláda zastavila provozní podporu pro všechny nové větrné elektrárny, ať už ve formě minimálních výkupních cen nebo zelených bonusů. Větrná energetika je dnes ze všech zdrojů jediná, která podporu nemá (po plošném zrušení podpor v roce 2013 pro všechny OZE byla postupně zavedena podpora pro biomasu, bioplyn i malé fotovoltaiky; malým vodním elektrárnám jako jediným podpora zrušena nebyla a stále ji dostávají. Stejně jako ostatní nízkouhlíkové zdroje nemohou zatím větrné elektrárny bez podpůrných mechanismů konkurovat elektřině vyráběné v účetně již odepsaných uhelných elektrárnách. Ty ovšem navíc za miliardové škody způsobené na životním prostředí a zdraví občanů neplatí. Pokud by platily, elektřina z uhlí by znatelně podražila. I v úspěšných zemích, jako je Německo, Velká Británie, Dánsko nebo v poslední době Polsko, závisí rozvoj větrných elektráren na podpůrných mechanismech.

Neformální koalice asi šedesátky měst a obcí, jejich asociací a expertů z oboru se proto rozhodla společně s Hnutím DUHA prosazovat obnovení podpory pro větrné elektrárny se zapojením obcí a občanů, i férové podmínky pro malé střešní fotovoltaiky [5]. V koalici jsou zastoupeny obce a města napříč Českou republikou, od drobných obcí přes města jako je Kladno či Litoměřice až po krajská města v čele s Brnem. Koalice chce zlepšit pravidla tak, aby obce, jejich občané, družstva, spolky či místní zemědělci nebo podnikatelé mohli ekonomicky provozovat obnovitelné zdroje energie. Tento model obecních a občanských OZE totiž posiluje energetickou soběstačnost obcí a regionů, vytváří v nich nová pracovní místa, zlepšuje vztah lidí k OZE či dokonce zlevňuje energii pro místní odběratele a celkově posiluje prospěšnou decentralizaci. 

Zdeněk Dytrt, agentura Focus, řekl:

„Výsledky nás překvapily. Denně totiž od politiků slýcháme nebo v novinách čteme, jak jsou obnovitelné zdroje nepopulární, jak větrníky nikdo nechce. Výzkum ale ukázal, že pokud dostanou obce možnost zapojit se do projektů větrné energie a profitovat z toho, je podporovatelů větrných elektráren víc než oponentů. Navíc asi třetina populace si myslí, že stejnou možnost jakou mají obce - do projektů se zapojit finančně - by měli dostat i obyvatelé okolních obcí.“

Karel Ferschmann, člen předsednictva Sdružení místních samospráv ČR, řekl:

„Většina starostů a starostek ze Sdružení místních samospráv bychom byli rádi, kdyby se o obnovitelných zdrojích začalo uvažovat pragmaticky. Je to zdroj čisté elektřiny, který se někam hodí a někam ne. Hlavně ale už bez zbytečných ideových předsudků. Výzkum mezi veřejností potvrzuje, že pokud se občanům umožní podílet se na rozhodování o větrných elektrárnách a mít z nich profit, je skoro polovina pro a jen třetina proti.”

Eduard Kavala, místopředseda Spolku pro obnovu venkova, řekl:

"Větrné elektrárny, které by stavěly obce spolu s místními, farmáři či podnikateli, posílí energetickou soběstačnost regionů. Pro venkovské oblasti mohou být vynikajícím dodatečným příjmem, ze kterého by naše obce mohly platit opravy silnic nebo třeba domovy pro seniory. Jde o nejlevnější čistý zdroj, který pro přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku potřebujeme."

Štěpán Chalupa, místopředseda České společnosti pro větrnou energii, řekl:

„Od konce roku 2014 u nás nebyla postavena ani jedna větrná elektrárna. Větrné elektrárny vyrábějí ze všech nově stavěných zdrojů nejlevnější elektřinu. Je velmi paradoxní, že se nesnažíme tento sektor podporovat i přesto, že obce i veřejnost chtějí jak větrné elektrárny, tak podporu pro ně.“

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Jen tři státy v Evropě a Severní Americe nemají zaveden žádný podpůrný mechanismus pro výrobu elektřiny z nových obnovitelných zdrojů: Česko, Island a Kosovo. V případě Islandu by ovšem podobná podpora byla nadbytečná, neboť vodní a geotermální elektrárny již pokrývají výrobu elektřiny na ostrově ze 100 %.“

„Veřejnost si patrně konečně plně uvědomuje, že za fotovoltaický tunel můžou politici a že obnovitelné zdroje jim mohou přinést levnější elektřinu i posílit energetickou nezávislost na velkých energetických společnostech.“

Poznámky:

[1] Výzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1040 respondentů starších 18 let po celé ČR a proběhl v prosinci 2016. Víc podrobnějších informací v závěrečné zprávě dostupné na http://hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2017/02/hnuti_duha_201...

[2] “Souhlasil/a byste se záměrem obce, ve které bydlíte, že se finančně zapojí do projektu větrné elektrárny postavené v blízkosti vaší obce, pokud by tím vaše obec získala dodatečný příjem na svůj provoz a rozvoj a posílila by tak energetickou nezávislost regionu?” Na otázku odpovědělo 11% respondentů “rozhodně ano” a 33 % “spíše ano”. Rozhodně by nesouhlasilo 16 % a spíš nesouhlasilo 20 %. 19 % nevědělo a 1 % odmítlo odpovědět.

[3] Znění otázky: Souhlas/nesouhlas s výrokem: Stát by měl finančně zvýhodňovat využívání obnovitelných zdrojů energie. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, září 2016; podprobná zpráva k dispozici http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7597/f3/oe16... (odkaz je externí)

[4] Znění otázky: Should the government support everyone to use its own renewable sources? (slide 20), Agentura IPSOS, březen 2016; podrobná zpráva https://drive.google.com/file/d/0B7mHayLlEUqfQ2ZNbExIUXk2VWM/view  (odkaz je externí)

[5] Hnutí DUHA proto s Komorou OZE připravilo návrh na opětovné zavedení provozní podpory pro výrobu elektřiny v nových větrných elektrárnách: hodinový zelený bonus (ve stejné výši jako v případě větrných elektráren, které získaly autorizaci před zrušením provozních podpor v roce 2013). Podmínkou by bylo, že investor nabídne minimálně třicetiprocentní podíl v projektu místním obcím a občanům. Soukromí investoři mohou stavět větrné elektrárny, i když podíl na vlastnictví nenabídnou, ale v takovém případě nezískají provozní podporu. Návrh naopak předpokládá, že nárok na provozní podporu získají projekty větrných elektráren připravené obcemi – i s případným zapojením zemědělců či podnikatelů.