Skandálně slabý návrh energetické a klimatické politiky do roku 2030 právě zveřejnila Evropská komise. Dlouho připravovaný dokument obsahuje zcela nedostatečný cíl pro emise skleníkových plynů a velmi nízký cíl pro obnovitelné zdroje. Úplně chybí cíl pro snížení spotřeby energie. Pokud by byl dokument přijat v březnu v této podobě, dojde k zásadnímu zpomalení rozjeté modernizace evropské ekonomiky a EU skončí jako světový lídr v odpovědném přístupu ke změnám klimatu.

Klimatická koalice považuje návrh za nebezpečný ústupek velkým energetickým firmám i zastaralému průmyslu a politické selhání. Evropa by nepřispěla dostatečně k omezení vzrůstu teploty pod 2 stupně, což by znamenalo dalekosáhlé ničivé globální změny - častější sucha, povodně a hurikány i neúrody ohrožující zejména chudé zemědělské komunity na Jihu. Nezvýšíme-li energetickou efektivitu a nebudeme-li přecházet na čisté zdroje, budeme platit čím dál víc za závislost na dovozu stále tenčích zásob ropy a plynu i na špinavých uhelných dolech.

Evropský průmysl zaujímá 40 procent globálního trhu s technologiemi pro obnovitelné zdroje [1], jednoho z mála, kde porážíme Čínu. Výzkumy ukázaly, že výrobci se soustřeďují do zemí, kde je po příslušných technologiích vyšší poptávka [2]. Proto je pětimilionové Dánsko světovým lídrem ve výrobě větrných elektráren. A proto by zásadní oslabení progresivní energetické politiky slibný trend zpomalilo a EU by zůstala pozadu.

Pro ČR by to byla zvlášť špatná zpráva. Většinu elektřiny vyrábíme z uhlí, což se neobejde bez dotací. V ČR tak vznikají externí náklady spalováním uhlí pro spotřebitele a stát ve výši 67 haléřů na 1 kWh veškeré spotřebované elektřiny. Na pomlouvané obnovitelné zdroje je příspěvek přitom menší: jen 49 haléřů [3].

Jednání však pokračují dál. Německo, Francie, Itálie a další státy [4], progresivní průmyslové podniky, vědci a ekologické organizace usilují o stanovení tří závazných cílů: pro skleníkové emise, čisté zdroje energie a energetickou efektivitu [5].

Končící Rusnokova vláda bez parlamentní důvěry se přidala naopak na stranu podporující neperspektivní fosilní paliva. V březnu se v Bruselu sejdou ministři průmyslu a poté předsedové vlád a rozhodnou o finální podobě energetické a klimatické politiky. Ministr průmyslu (pravděpodobně Jan Mládek) a premiér Sobotka budou moci českou pozici změnit. Dostáli by tak programu ČSSD a koaliční smlouvě, kde slibují investice do zateplování domů, snižování fosilní závislosti a tedy i emisí skleníkových plynů i čisté zdroje energie pro domácnosti. A k tomu jsou potřeba nejen české zákony, ale také evropské normy.

Pokud EU tři závazné cíle nakonec přijme a do roku 2030 splní, bude výrazně méně závislá na dovozu stále dražší a špinavé ropy a plynu, bude spotřebovávat méně a vyrábět více efektivně, domácnosti budou mít nižší účty za teplo a elektřinu, ve vzduchu bude méně smogu a podíl Evropy na globální změně klimatu se výrazně sníží.

Barbora Urbanová z Klimatické koalice řekla:

„Návrh Evropské komise není v souladu ani s doporučením vědců, ani s jejími vlastními staršími dokumenty. Pokud Evropa myslí svůj závazek omezit oteplení planety pod 2 stupně Celsia vážně, musí emisní cíl navýšit na minimálně 55 procent.“

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:

"Návrhem Evropské komise jsme hluboce zklamáni. Promarnila důležitou příležitost, jak snížit závislost evropských spotřebitelů na obřích energetických firmách jednajících ve shodě, omezit nebezpečné znečištění a zvýšit zaměstnanost v trvale udržitelné průmyslové výrobě. Proděláme na tom všichni. Jistě, kdyby přišla s tímto návrhem česká vláda, bylo by jej snad možné označit za progresivní. Jenže soutěžit s Českou republikou v rozvoji čisté energetiky a ochraně klimatu je asi stejně ambiciózní, jako soutěžit v omezování korupce se Somálskem."

Jiří Koželouh, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

„Nový ministr průmyslu Mládek a premiér Sobotka budou moci přehodnotit postoj fosilní končící Rusnokovy vlády bez důvěry. Vznikající kabinet se zavázal, že závislost na ropě a plynu sníží, bude investovat do zateplování domů a pomůže rodinám vyrábět si levnou čistou energii. Politici by se o to měli snažit doma i v Bruselu.“

Kontakty:

Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice, 605 276 909, barbora.urbanova@ecn.cz (odkaz odešle e-mail) 

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] Why Europe should strengthen its 2020 climate action. A report by Climate Action Network Europe, http://www.climnet.org/resources/publications/can-europe-publications/doc_download/1819-can-europe-qwhy-europe-should-strengthen-its-2020-climate-actionq-feb-2011 (odkaz je externí). Str. 10.

[2] Wangler, L.U. (2012): Renewables and innovation: did policy induced structural change in the energy sector effect innovation in green technologies? Journal of Environmental Planning and Management 56: 211-237

[3] Výpočty Komory OZE dle stanovených výkupních cen OZE a externích nákladů na výrobu uhelné elektřiny http://www.komoraoze.cz/Komora_OZE/Aktualne_files/Prezentace_6-8-2013.pdf (odkaz je externí)

[4] EU urged to set 2030 renewable energy target by ministers: http://www.theguardian.com/environment/2014/jan/07/eu-2030-renewable-energy-target-ministers (odkaz je externí)

[5] Pozice Klimatické koalice českých ekologických a rozvojových nevládních organizací:

Emise skleníkových plynů: Klimatická koalice požaduje snížení o alespoň 55 % do roku 2030

Energetická efektivita: Klimatická koalice požaduje snížení spotřeby o alespoň 40 % do roku 2030

Obnovitelné zdroje: Klimatická koalice požaduje navýšit podíl na minimálně 45 % v roce 2030