Novely Energetického zákona a Zákona o podporovaných zdrojích pomáhají slunci a bioplynu, ale ignorují nejlevnější vítr.

Novela zákona je důležitým a prvním, nikoliv však jediným krokem k tomu, aby si domácnosti a firmy mohli brzo začít vyrábět svou vlastní elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě. Proto, aby se to stalo doopravdy, musí však stát přidat: zavést net-metering, obnovit hodinové zelené bonusy pro obecní a družstevní větrné i malé solární elektrárny nebo jinou formu podpory. Senát rezignoval napravit nedostatky, bohužel i novou povinnost platit daň právě pro domácnosti s panely na střeše.

Hnutí DUHA a Komora OZE vítají dnešní novelu Energetického zákona a Zákona o podporovaných zdrojích energie, a to pro její hlavní pozitivní přínos – zavedení mikrozdrojů, tedy snížení administrativní zátěže pro malé výrobce, domácnosti, které si chtějí instalovat např. fotovoltaické panely na střechu rodinného domu. O postupné energetické osamostatnění domácností i obcí usilují už déle než rok. Lidem se sníží administrativní překážky:

• nebudou muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny,
• budou moci být zároveň připojeni k síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek ze solárních panelů.

Na to, aby se i v ČR začalo na střechách objevovat víc solárních panelů, to ale nestačí. Tento krok musí doprovázet odpovídající úprava prováděcí legislativy tak, aby nedošlo například při úpravě prováděcí vyhlášky k nastavení parametrů v rozsahu, jenž by instalaci domácích zdrojů fakticky vylučoval či zásadně ztěžoval, mj:

• nutná úprava vyhlášky o měření – zavedení tzv. součtového měření
• nutné úpravy vyhlášky o připojování, pravidel provozu distribučních soustav, aj.

Kvůli finanční podpoře jaderné i uhelné elektřiny ani dnes ještě nemohou obnovitelné zdroje většinou konkurovat konvenčním. Malé solární elektrárny lze nejlépe podpořit zavedením tzv. net-meteringu či obnovením hodinového zeleného bonusu, nebo investiční dotací kupříkladu z programu  Nová zelená úsporam. Podobný princip se osvědčuje v Německu, Itálii, Spojených státech a nově i v Polsku, kde jsou zavedeny právě zelené bonusy.

Zásadní slabinou novely zákona je, že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. Stát by proto měl čistou elektřinu z obecních a družstevních větrných elektráren podpořit obnovením hodinových zelených bonusů. Ty platí pro vodní elektrárny, pružně reagují na trh a minimalizují náklady spotřebitelů a státu. Ideálně lze podporu zavést v kombinaci se systémem aukcí, který ji ještě zlevní.

Stát by také mohl větrné a malé sluneční elektrárny podpořit přes energetická družstva nebo projekty vlastněné obcemi. V Belgii, Německu i jinde se skvěle osvědčují. Za deset let by z větru mohlo pocházet tolik elektřiny, kterou spotřebuje asi milión a půl (tedy třetina) českých domácností[1].

Novela zavádí podporu tepla pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad, odpad ze zemědělství či z potravinářství. Jen z potravinářského odpadu se v ČR dá vyrobit dost energie pro asi 120 tisíc domácností. Bioplynové stanice na odpad by mohly vzniknout prakticky v každém okresním městě.

Novela má rovněž několik zcela zásadní nedostatků, které mohl Senát opravi:

• Novela zavádí novou povinnost pro samovýrobce, zejm. domácnosti s fotovoltaickým panelem na střeše platit každý měsíc daň z elektřiny, kterou si sám vyrobí a spotřebuje. Toto pro domácnosti přináší rovněž neúměrnou administrativní zátěž (a to i na straně státní správy). Napravit lze šlo zachováním osvobození od (ekologické) daně z elektřiny u elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a související zamezení zneužití dvojího osvobození od daně.
• Jako zcela zásadní vidíme omezení práva na svobodný přístup k informacím, jež odmítla s odkazem na rozpor s Listinou základních práva a svobod i Legislativní rada vlády. – Senát mohl napravit vypuštěním zaváděného institutu „chráněné informace“.
• Senát propásl možnost odstranit neopodstatněnou administrativní zátěž zrušením povinnosti získat zvláštní osvědčení pro možnost instalovat obnovitelné zdroje. 
• Novela přináší nové nebezpečí ztráty podpory při opravě výrobny vyvolané poruchou či běžné údržbě. Senát toto mohl napravit technickou korekcí definice nového uvedení do provozu po rekonstrukci výrobny – zpřesnění vymezení opravy a údržby.
• Zákonem je nově snižováno, bez opodstatnění, podporované množství elektřiny – o odběr v době, kdy výrobna není v provozu.
• Novela přináší nerovné podmínky v přechodných ustanoveních pro získání podpory pro OZE. Senát mohl provedením legislativně technické úpravy odstraňit rozpor s legislativními pravidly vlády i diskriminační dopad současného návrhu, pokud by se přiklonil k návrhu znění schváleného Rozpočtovým výborem PS PČR [2].

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Komora OZE a Hnutí DUHA vítají zjednodušení podmínek pro takzvané mikrozdroje, ostatně usilovali jsme o to víc než rok. Zdá se, že po Fišerově fotovolatickém tunelu se situace začíná dostávat do normálu. Senátoři dali zelenou domácnostem, které se chtějí postupně osamostatnit od elektřiny ze sítě. Zároveň nechápeme, proč zůstává nevyslyšena naše zásadní připomínka – proč stát stále ignoruje nejlevnější zdroj energie – vítr.“

Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
„Novelu vítáme, zejména pro její hlavní přínos, tedy možnost zejm. pro domácnosti instalovat si vlastní sluneční elektrárnu a vyrábět si elektřinu. Co si má však taková domácnost myslet, když zároveň s pozitivním zrušením povinnosti získat licenci novela zároveň nově zavádí povinnost registrovat se jako plátce daně a každý měsíc ji platit a to z elektřiny, kterou si sám vyrobím i spotřebuji. Tím, že se senátoři rozhodli zákon neprojednat, nevyužili možnost opravit i tento z několika zásadních nedostatků této novely.“

„V Česku fouká, z větru můžeme potenciálně pokrýt třetinu spotřeby elektřiny, větrné elektrárny mají nejnižší výkupní cenu elektřiny z obnovitelných zdrojů - proč stát nadále ignoruje tento zdroj, zůstává nadále otázkou.“

Poznámky:                                                                        
 
[1] Chalupa, Štěpán a kol.: Analýza větrné energetiky v Česku. Praha 2015.
Dostupná na www.hnutiduha.cz/analyza-vetrne-energetiky nebo http://www.csve.cz/clanky/potencial-vetrne-energie-cr/495