Senát prosazuje ničení kvalitní půdy a krajiny

Senát dnes podpořil [0] návrh zákona, který by usnadnil průmyslovou výstavbu na zemědělské půdě.

Přichází totiž s rozsáhlými výjimkami z placení poplatků za zábor kvalitní půdy právě pro ty, kdo ji likvidují nejvíc. Podobný návrh byl dosud neúspěšně prosazován pokoutným způsobem – cestou legislativních přílepků.

Skupina senátorů [1] získala podporu většiny svých kolegyň a kolegů pro svůj návrh zvýhodňující zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí [2]. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu. Poplatky za zábor mají investory motivovat k využívání zastavěné a méně kvalitní půdy místo volné krajiny. Senátory navrhovaná rozsáhlá výjimka by tuto motivační funkci poplatků zrušila, čímž by navíc připravila státní rozpočet o nejméně desítky milionů korun ročně na příjmech z poplatků [3]. Návrh bude nyní projednávat Poslanecká sněmovna.

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu [4] snižuje platby za zábory nejcennější krajiny – od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají podle nového senátorského návrhu za zábor půdy platit právě nová skladiště a průmyslové závody [5].

Developeři musí nyní podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Zástavba přitom nyní zabírá asi 59 nových hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně. Rychlost zástavby se přitom stále zvyšuje [6]. Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny od ledna 2011, a to poprvé po téměř dvaceti letech. Hlavním důvodem zvýšení byla skutečnost, že poplatky již mnoho let od zabírání půdy neodrazovaly a nové investice vznikaly zpravidla na zelené louce. Na dnešním jednání Senátu někteří předkladatelé návrhu tvrdili, že jediným důvodem vyšších poplatků byly zábory půdy kvůli fotovoltaice. Tato informace není pravdivá.  V takovém případě se totiž obvykle jedná o dočasné vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, za které se platí jen zlomek poplatků za trvalé vynětí. Zvýšení poplatku navíc státní správa připravovala mnohem dříve (MŽP už v roce 2008) než problémy s umísťováním fotovoltaiky na zemědělskou půdu vůbec vznikly. [7]

Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl - například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území.
Krok této skupiny senátorů a senátorek tak prakticky kopíruje dosud neúspěšné návrhy, které v červnu a v září loňského roku pokoutně předkládali někteří poslanci formou tzv. přílepků k věcně nesouvisejícím zákonům. Po veřejné kritice ze strany ekologických organizací byly tehdy tyto návrhy pokaždé odmítnuty drtivou většinou zákonodárců [8].

Mgr. Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu uvádí:
„Návrh prakticky ruší motivaci pro šetrné nakládání s půdou a krajinou. Libovolné rozšiřování stávajících průmyslových zón stejně jako vládou posvěcené budoucí nové zóny mají platit směšně nízké poplatky. Desítky milionů korun ročně budou v napjatém státním rozpočtu chybět.“
 
Poznámky:
[0] http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=13562&O=9
[1] Veronika Vrecionová, Jiří Bis, Pavel Eybert, Adolf Jílek, Miloš Malý a Petr Pakosta
[2] Kompletní znění návrhu senátní skupiny http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=65462
[3] V roce 2010 tvořila průmyslová výstavba rovnou čtvrtinu (2 924 ha) půdy zabírané za účelem zástavby. Jen v těchto případech museli developeři zaplatit téměř 77 milionů korun. Nový zákon ovšem s platností od roku 2011 tyto odvody zmnohonásobil. Údaje za rok 2010 uvádí Statistická ročenka životního prostředí České republiky, str. 498
http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFVH9QDN/$FILE/Statistick%C3%A1%20ro%C4%8Denka%20%C5%BEivotn%C3%ADho%20prost%C5%99ed%C3%AD%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republiky%202011.pdf
[4] Aktuální znění zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=334/1992&PC_8411_p=11&PC_8411_l=334/1992&PC_8411_ps=10#10821   
[5] V příloze části D bodu 2 se slova „jednotlivé odpovídající ekologické váhy sečte“ nahrazují slovy „uplatní se nejvyšší určená ekologická váha ovlivnění. Je-li půda odnímána pro účely výroby a skladování nebo smíšené výrobní na pozemcích, které tvoří souvislou plochu navazující na zastavěné území využívané pro tyto účely, anebo se nacházejí v průmyslových zónách schválených vládou, a tyto pozemky jsou k takovému účelu určeny územním nebo regulačním plánem, ekologická váha vlivu skupiny faktorů B „Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně“ v části B se nepoužije.“
[6] V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů.
[7] http://www.mzp.cz/cz/news_zemedelskou_pudu_musime_chranit
[8) http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/rozdamkrajinu/
http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/mate-sanci-zastavit-prilepky-...
http://www.zelenykruh.cz/cz/tiskove-zpravy/a-znovu-protiustavni-prilepek...

“Tato tisková zpráva vznikla za finanční podpory Evropské komise. Za obsah tiskové zprávy zodpovídá Hnutí DUHA a nemůže být v žádném případě považován za stanovisko Evropské komise.”