Prezidentský kandidát, někdejší premiér i pět bývalých ministrů životního prostředí žádá senátory: Vraťte lidem práva!

O novele stavebního zákona, která omezuje občanská práva, má Senát rozhodnout pozítří

Jeden z kandidátů na prezidenta Michal Horáček, bývalý předseda vlády a později i Senátu Petr Pithart či pět někdejších ministrů životního prostředí (Ladislav Miko, Bedřich Moldan, Martin Bursík, Libor Ambrozek a Jan Dusík), senátor Zdeněk Papoušek, právnička Hana Marvanová spolu s dalšími osobnostmi a téměř sedmi tisícovkami občanů a pěti desítkami spolků žádají senátory a senátorky, aby změnili novelu stavebního zákona. Ta totiž ve verzi, kterou navrhli poslanci, vyřazuje občany z rozhodování o zásazích (stavby, těžba, průmyslové činnosti) narušujících jejich okolí. Jejich výroky najdete na občanské výzvě Senátu zde: www.vrattelidemprava.cz

Senát o kontroverzní novele - která měla zkrátit a zjednodušit povolování staveb a místo toho pouze vyřazuje občany z účasti - bude rozhodovat zítra a pozítří. Novela v navržené sněmovní verzi nezkracuje úřední povolování ani o den.  Zítra novelu projedná klíčový, garanční výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Ten projedná i návrhy na vrácení práv lidem. Ve středu by o novele mělo podle programu hlasovat plénum Senátu.

Tunel do práv občanů schválený poslanci je největším zásahem do občanských práv po listopadu 1989 a je v rozporu s Ústavou, mezinárodními závazky ČR, programovým prohlášením vlády i dobrou praxí. Byli to totiž právě návrhy občanských spolků, které dosud za 25 let ochránily nesčíslně cenných míst v našich městech i krajině i příznivé životní prostředí.  

Někteří senátoři a senátorky z různých politických klubů se už vyslovili pro vrácení práv lidem, tedy nutnost změny zákona. Patří k nim například senátorka Renata Chmelová či senátoři Ladislav Kos, Jiří Dienstbier nebo Zdeněk Papoušek. Ústavně-právní výbor Senátu navrhl celou novelu zamítnout kvůli porušování ústavních práv občanů. Dokonce předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil kritizoval omezení práv veřejnosti jako nepřijatelné.

Vyřazení občanů z rozhodování se do novely dostalo až poslaneckými pozměňovacími návrhy - konkrétně poslance Jaroslava Foldyny (ČSSD), známého po dlouhá léta např. hájením zájmů stavitelů megaboardů či vodních kanálů. Podporují jej také poslanci spojení s pražskými developery, například František Adámek (ČSSD). Návrh na vyřazení práv občanů odmítl poslanecký klub KDU-ČSL či většina poslanců ČSSD (včetně premiéra Bohuslava Sobotky). Foldynův návrh však prošel Sněmovnou hlavně díky hlasům ANO, TOP09, ODS a KSČM.

Pozice navrhovatelky novely Karly Šlechtové (za ANO) je nejasná. Při projednávání ve sněmovně se postavila proti vládě a Foldynův návrh podpořila. Mystifikovala přitom Sněmovnu tvrzením, že novela práva občanů nekrátí. Nyní v této věci důsledně odkazuje na ministerstvo životního prostředí, které má tunelovaný zákon o ochraně přírody ve své kompetenci. Ministerstvo životního prostředí omezení občanů odmítá a podporuje změnu v Senátu.

Pokud by zákon prošel ve sněmovní podobě a byl definitivně schválen, ztratili by lidé dosavadní možnost připomínkovat prostřednictvím spolků stavby, průmyslové provozy, průzkum a těžbu surovin a další zásahy do přírody, krajiny a životního prostředí ve svém okolí. Podle stanoviska 22 předních českých právních expertů a expertek na stavební a environmentální právo z právnických fakult čtyř českých univerzit by schválení sněmovní verze novely znamenalo „bezprecedentní omezení ochrany zákonnosti v českém správním právu, která jsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR.“ [1]

Výzvu www.vrattelidemprava.cz  iniciovaly nevládní organizace sdružené v asociaci Zelený kruh. Lidé se k ní nejen přidávají, ale také se přímo obracejí na senátory a senátorky ve svých volebních obvodech. Připojily se k ní desítky spolků z celé ČR a podepsalo ji zatím přes 6 700 lidí.

Dosavadní právo občanů chránit své prostředí nevedlo k úředním průtahům ani nemohlo definitivně zablokovat výstavbu či jiné činnosti. Spolky byly jen jedním z účastníků povolovacích řízení a konečné slovo měl vždy úřad [2]. Občané naopak ve velkém množství případů přispěli ke zlepšení výsledku tím, že ochránili cenné přírodní hodnoty či zlepšili kvalitu prostředí a života, ať už v celostátním či místním měřítku [3]. K nežádoucím komplikacím povolovacích řízení nevede aktivita občanů, ale nekvalitní projekty předkládané investory a zejména chyby úřadů. Návrh stavební novely v poslanecké verzi neřeší hlavní nedostatky povolování, jak mělo být jeho cílem, jen vyřazuje občany.  

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, řekl:
“Někteří politici tvrdí, že odpovědnost za chyby a průtahy na straně úřadů nesou ti, kdo na ně upozorní. Proto prý stačí umlčet lidi. Skutečným řešením jsou ale jednodušší pravidla a kvalitní úředníci, kteří je budou dodržovat.”
   
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Bývalí i současní přední politici se postavili za práva občanů chránit své okolí a přírodu i životní podmínky, která jim poslanci chtějí vzít. Senátoři a senátorky by měli přijmout jednoduché změny, které zajistí, že občanům práva zkrácena nebudou. Měli by poslat zákon zpět do poslanecké sněmovny s jasným vzkazem: Vraťte lidem práva!”


Kontakty:

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu, 724 215 068, daniel.vondrous@zelenykruh.cz
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, 723 559 495, TZ_Desitkxy_spolku_tisice_lidi_vratte_lidem_prava_16_5_2017.docx
Vojtěch Dědek, vedoucí servisu pro občany Frank Bold, 607 558 987,
vojtech.dedek@frankbold.org
Hana Chalupská, koordinátorka programu Občanské oko NESEHNUTÍ, 731 181 990, hana@nesehnuti.cz
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] https://www.vrattelidemprava.cz/documents/vrattelidemprava.cz_stanovisko...

[2] Podle § 70 se měl až dosud spolek (dříve občanské sdružení), jehož posláním je ochrana přírody a krajiny, právo účastnit všech správních řízení, v nichž mohl být tento zájem dotčen. Spolek přitom samozřejmě neměl v řízení právo veta - k záměru mohl podávat připomínky a proti rozhodnutí se případně odvolat, ale poslední slovo měly příslušné úřady. V případech, kdy šli úředníci viditelně na ruku investorovi, byla však účast veřejnosti poměrně účinnou pojistkou proti zneužívání pravomocí a korupci. Tato pojistka nezávislosti – kromě detailní znalosti věci a vysoké motivace – je rovněž spolu s růstem občansky aktivní společnosti důležitým přínosem pro kvalitu demokracie.   

[3] Pomohl například lidem zastavit plány na těžbu zlata na Šumavě v a Mokrsku, zmenšit plánované mamutí drůbežárny na Domažlicku, zastavit nelegální kácení na Šumavě či zachránit před odtěžením vrch Tlustec v Českém středohoří. Umožnil také ochránit aktivně přírodu a životní prostředí místním lidem v tisících malých, celostátně méně atraktivních případů, jako je kácení stromů v krajině a obcích či alejí, ničení rozptýlené zeleně na mezích či pramenů, mokřadů a údolních niv. Ochránil vzácné lesní či luční biotopy či jiná cenná přírodní místa, zabránil otevření nového kamenolomu v sousedství či naopak zasypávání starých malých lůmků se vzácnou květenou či historických dolů se zimovišti netopýrů. Lidé totiž znají své prostředí často lépe než zodpovědné úřady a mají na jeho zachování také větší zájem.