Počet jelenů v Krušných horách skoro desetkrát převyšuje přirozené stavy, a proto zde uměle přemnožená zvířata spasou nebo poškodí více než čtvrtinu mladých stromků. Spočetla to nová odborná studie, kterou zadalo – ale doposud neuveřejnilo – ministerstvo zemědělství.
Hnutí DUHA přitom upozornilo, že myslivci nadměrnou populaci udržují záměrně. Umožňuje jim totiž v Krušných horách každoročně střílet asi čtyřikrát více zvířat, než by mohli, pokud by dodržovali stavy dovolené zákonem. Ekologická organizace zároveň vydala novou publikaci, ve které navrhuje konkrétní změny v legislativě, jež by stav řešily [1].
Že přemnožená zvěř plošně spásá mladé stromky, odborníci a lesníci připomínají už řadu let. Nová studie měla na příkladu jedné vybrané oblasti podrobně přepočítat škody, které přemnožení jeleni způsobují. Sestavil ji státní Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) na objednávku ministerstva zemědělství [2] a zjistila, že: Více než čtvrtina (28 %) vysázených mladých stromků v Krušných horách je spasena nebo poškozena okusem. Poškození jeřábů dokonce činí 100 %.Stromky, které mají štěstí a dokáží trochu odrůst, jeleni dále poškozují loupáním a ohryzáváním kůry: takto je v Krušných horách poškozeno dalších 34 % mladších stromů. V poškozených místech proniká do kmenů hniloba, takže stromy posléze umírají.Potenciální přirozený počet jelenů v Krušných horách by měl být asi 700 kusů. Maximálně přípustný (tzv. normovaný) stav podle zákona činí 1200 zvířat. Ale myslivci v roce 2005 uvedli, že v pohoří sečetli 3420 jelenů. Stejný rok jich však odstřelili 4440 kusů. A studie ÚHÚL spočetla skutečný stav na 6800 kusů: skoro desetinásobek počtu, který by v Krušných horách žil v přírodních podmínkách.Myslivci v Krušných horách během posledních deseti let lovili asi 3500 jelenů ročně. Ovšem Hnutí DUHA spočetlo, že kdyby dodržovali přípustné stavy podle zákona, mohli by zastřelit jen 900 kusů za rok.
Studie vyčíslila aktuální poškození stromků v Krušných horách na více než 265 milionů korun. Náklady na ochranu před okusem odhaduje na dalších 59 milionů ročně a ztráty na dřevě ještě na dalších 38 milionů za rok. Podotkla přitom, že „odhad je velice střízlivý, reálná skutečnost bude pravděpodobně podstatně vyšší“. Hnutí DUHA přitom připomnělo, že škody na lesích jsou podstatně větší a závažnější než finanční důsledky.
Podle ekologické organizace kompetentní úředníci ministerstva a místních úřadů museli o porušování zákona a poškozování krušnohorských lesů vědět. Myslivecké statistiky totiž měli k dispozici.
Experti ÚHÚL ve studii podotýkají, že žádné dosavadní opatření „nevedlo a nevede k požadovanému snížení“ nadměrných stavů zvířat. Doporučují mimo jiné změnu legislativy.
Hnutí DUHA prosazuje změnu mysliveckého zákona a vyhlášek. Nenavrhuje přitom jednorázové masové střílení zvěře. Chce, aby stavy zvěře postupně klesly na počet, jaký les uživí. Navrhlo proto zavedení systému, který bude odvozovat výši lovu od míry poškození porostů.
Na plošné poškození českých lesů přemnoženými jeleny, srnci a muflony upozornila už loni studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů [3]. Zvěř podle ní spásáním poškodí 44 % mladých stromků a dokonce 60 % listnáčů nebo jedlí. Ani ji však ministerstvo zemědělství zatím nezveřejnilo. V některých oblastech – například na severní Moravě a Českomoravské vrchovině – přitom působí zvěř ještě větší škody než v Krušných horách.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„V lese prostě může žít pouze tolik zvěře, kolik uživí. Jinak přemnožení jeleni a srnci masově spásají mladé stromky. Účinně tak brání návratu listnáčů, které je nezbytné kvůli ozdravění našich lesů. Krušné hory jsou ilustrativní příklad – a to ještě ne ten nejhorší. Dobře ovšem ukazuje, že takzvaná opatření, která ministerstvo zemědělství anoncovalo, vůbec k ničemu nevedou. Nutná je – a výslovně to říká i studie ÚHÚL – změna legislativy, tedy mysliveckého zákona a vyhlášky. Kdyby pan ministr a ministerští úředníci museli miliardové škody platit ze svého a spasené stromky do lesů sami zase sázet, už by legislativa byla dávno na světě a neposlouchali bychom léta prázdných slibů.“
Poznámky:
[1] Podrobný informační list ke stažení na www.hnutiduha.cz/publikace/premnozena_zver_reseni.pdf
[2] Vliv zvěře na lesní ekosystém Krušných hor, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů pro Ministerstvo zemědělství, Plzeň 2007
[3] Podobnosti: www.hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=547&year=2007%3E%3Cspan%20class=