Na stav české krajiny má dopad zemědělské a lesní hospodaření. Její podobu také významně ovlivňují vlastnická struktura a myslivost. Jedním z důsledků současného stavu jsou i nedávné povodně. Svaz vlastníků půdy ČR, Hnutí DUHA a Sdružení vlastníků honebních pozemků ČR proto dnes vyzvaly Memorandem k ochraně a obnově krajiny vládu, Parlament ČR i politické strany ke komplexním změnám zákonů a dotací, jež české krajině pomohou a zajistí skutečnou účast vlastníků pozemků na tvorbě krajiny.
Ani sebelepší krajina záplavám nezabrání. Ozdravění ale může snížit ničivé účinky povodňové vlny. Proto memorandum obsahuje tyto požadavky:
urychlení komplexní úpravy půdy – obnovení hranic pozemků a jejich zpřístupnění a tedy opravdovému vrácení půdy majitelům;vydání novely zákona o lesích, která mimo jiné omezí holoseče;vydání novely vodního zákona, která mimo jiné vytvoří prostor pro přirozené rozlivy řek;změna a větší investice do dotačních titulů a podmínek, které umožní vrátit do říčních niv louky a lužní lesy místo orné půdy;vydání novely zákona o myslivosti, která mimo jiné umožní vlastníkům honebních pozemků myslivecky hospodařit, pečovat o honitby a zvěř a zajistí snížení stavů přemnožených druhů zvěře, které poškozují lesy a působí neúměrné škody.
Prioritou opatření musí být obnova zeleně v zemědělské krajině, meandrujících koryt či lužních lesů, mokřadů a luk podél řek a potoků, kam by se mohla voda rozlévat bez větších škod. To však je možné jen tam, kde jsou jasně vymezené hranice pozemků a jejich vlastnictví. Proto je klíčové, aby vláda urychlila takzvané komplexní úpravy půdy. Důležitá je také reforma lesního zákona, jež by omezila holosečné kácení a vyžadovala šetrnější způsoby těžby.
Věra Petrová ze Sdružení vlastníků honebních pozemků ČR řekla:
„Za současný zdevastovaný stav naší krajiny můžeme děkovat socializaci venkova a tomu, že komplexní úprava půdy je již 18 let na samých začátcích. Ukázalo se, že půdu nelze spravovat v centrálně, v obrovských celcích. O krajinu se mohou starat pouze majitelé pozemků, nebo touto starostí někoho pověří. Mohou to být právě myslivci. Myslivost totiž potřebuje v zásadě dvě věci: honební pozemky a zvěř, přičemž to první může bez toho druhého existovat, naopak to ale nejde.“
František Janda ze Svazu vlastníků půdy ČR řekl:
„Pozemkové úpravy jsou ochromeny nedostatkem finančních prostředků. Patří již k tradičnímu folkloru, že když chybí v zemědělství peníze na dotace zemědělcům, vždy se jim převedou z kapitoly pozemkových úprav. Protože za 17 let jsou pozemkové úpravy zpracovány pouze na 9,8 % půdy, lze při tomto tempu jejich zpracování očekávat jejich dokončení cca za 130 let. Nevyjasněné vlastnické vztahy neomezují pouze vlastníky ve jejich právech, ale ohrožují i naši státnost. Úroveň demokracie ve státě je závislá na stupni ochrany soukromého vlastnictví.“
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Zdravá krajina někdy může podstatně snížit povodňové škody. Zlepšení jejího stavu je úkol na desítky let. Ovšem některá důležitá opatření lze udělat už teď. Vláda především musí v pravidlech venkovských dotací na příštích sedm let přidělit více peněz na obnovu zeleně v krajině, obnovu přirozených meandrujících koryt a vytvoření ploch lužních lesů a luk v záplavových zónách, kde by se povodně mohly bez větších škod rozlévat. Novela lesního zákona by měla omezit škodlivé holoseče v lesích.“