Nový horní zákon musí podle ekologických organizací zajistit, aby stát lidem chránil domovy před těžebními společnostmi a vyšší poplatky za těžbu motivovaly k recyklaci i menšímu plýtvání surovinami.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba má dnes představit svůj návrh nového horního zákona.

Vyvlastňování domů

Novela horního zákona nesmí umožnit další bourání obcí kvůli těžbě. K úplnému a neomezenému vyškrtnutí komunistických vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona se Nečasova vláda zavázala v platné koaliční smlouvě (1), sám premiér Petr Nečas před volbami sliboval „ochranu vlastnických práv nad zájmem prolomit limity těžby“ (2). Ministr Kuba se však netají tím, že vyvlastňování kvůli uhlí má jeho podporu. Existuje přitom elegantní kompromisní řešení: z vyvlastňování by byly vyloučeny nemovitosti v zastavěném území měst a obcí. Lidé v Horním Jiřetíně, Černicích či Karviné by tak měli trvalou jistotu, že stát je kvůli uhlí nevyžene z domova (3).

Jan Rovenský z Greenpeace řekl: „V koaliční smlouvě se ODS zavázala vyvlastňovací paragrafy zrušit, nikoliv zrušit a obratem obnovit. Zatím nevíme, jestli má pan Kuba v zabírání cizího majetku takové zalíbení, že je kvůli tomu ochoten udělat z pana premiéra kašpara, který nedrží slovo. Nicméně i v takovém případě to může udělat bez vyhánění lidí z domovů. Stačí zakázat vyvlastňování domů a pozemků v zastavěném území obcí, jako tomu bylo před rokem 1943“.

Poplatky za těžbu surovin

Nerostné suroviny jako uhlí, kaolín nebo vápenec patří státu a důlní společnosti mu za ně platí. Ale stát rozdává svůj majetek směšně levně. Podíl, který mu jako majiteli připadá z vytěžené tuny hnědého uhlí, činí pouhého 1,5 %, v případě černého uhlí dokonce jen 0,5 %. Surovinami se tak vyplatí plýtvat.

Ekologické organizace proto prosazují razantní reformu poplatků z těžby v dolech a kamenolomech, která bude také motivovat k lepšímu nakládání se surovinami a větší recyklaci (4).

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: „Současné poplatky jsou směšně nízké. Nový horní zákon je musí zvýšit, a to ne trochu, nýbrž mnohonásobně. Například za uhlí by si stát měl nechávat zhruba třicet procent z hodnoty suroviny. Poplatky musí hlavně účinně motivovat, aby se nevyplatilo plýtvat a také aby bylo výhodnější lépe recyklovat odpady než používat přírodní suroviny.“

Poznámky pro editory:
(1) V „Koaliční smlouvě o vytvoření koalice rozpočtové odpovědnosti, vlády práva a boji proti korupci“ ze dne 12. července 2010 na str. 32 stojí „Bude připravena novela horního zákona, která zajistí povinnost poskytnout orgánům státní správy podklady pro odpis bilančních zásob nerostných surovin, zejména uhlí, a odstraní možnost vyvlastnění a další omezení vlastnických práv majitelů nemovitostí v dobývacích prostorech.“ (viz zde: www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/koalicni_smlouva_od... (odkaz je externí))
(2) Předseda ODS Petr Nečas 27. dubna 2010 při představování ekologického programu strany prohlásil: „Budou-li občanští demokraté sestavovat vládu, tak ta bude mít následující priority. Za prvé: udělá všechno pro čistší ovzduší na Ostravsku. Za druhé: bude nadále hájit vlastnická práva nad zájmem prolomit limity těžby na severu Čech.“ (viz video na www.youtube.com/watch?v=LueeuqZMrqU&feature=player_embedded#!,  (odkaz je externí) min. 1:50 - 2:14)
(3) Vyvlastňovat domy, ve kterých žijí lidé, přitom nebylo možné za První československé republiky ani Rakousko-Uherska.
Podle znění horního zákona platného do roku 1943 bylo sice vyvlastnění v zásadě možné, ovšem byly z něj výslovně vyloučeny pozemky, na nichž nebylo podle zákona bez souhlasu vlastníka možné provádět geologický průzkum („kutání“). Toto omezení se konkrétně týkalo „obytných, hospodářských nebo jiných budov, uzavřených dvorů, ohrazených domovních zahrad, ozdobných a jiných, jakož i hřbitovů a ploch ohraničených zdmi a konečně ve vzdálenosti menší než třicet osm metrů kolem majetku výše uvedeného“. Tento kazuistický výčet se poměrně přesně shoduje s vymezením zastavěného území obce podle současného stavebního zákona (viz § 58 zákon č. 183/2006 Sb.).

Vyvlastnění domů kvůli uhlí do českého právního řádu zavedli až němečtí okupanti – od roku 1943 bylo možné vyvlastnění i pozemků vyloučených z kutání „dal-li ministr hospodářství a práce z převažujících důvodů veřejného zájmu k tomu souhlas“. Uvedená totalitní úprava v horním zákoně – podporovaná nacisty i komunisty - přetrvala až do současnosti.

(4) Hnutí DUHA už dříve navrhlo do podrobností propracovanou reformu poplatků z těžby stavebních surovin: www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/typo3/Koncepce_reformy_po...