Novela energetického zákona: dobrý základ, ale vítr ostrouhal a domácnosti a obce možná také

Do třetího čtení pustila dnes Poslanecká sněmovna novelu Energetického zákona.

Pokud projde parlamentem, domácnosti a firmy si budou moct začít vyrábět svou elektřinu a ušetřit tak za energii ze sítě. Aby to neskončilo u pár ekologických a technologických nadšenců, stát by měl přidat: zavést net-metering nebo obnovit hodinové zelené bonusy pro obecní a družstevní elektrárny.

Novela zákona ruší současné administrativní komplikace, které domácnostem blokují cestu k nezávislosti a výrobě čisté elektřiny. Na to, aby si mohly na střeše vyrábět vlastní elektřinu:

• nebudou domácnosti muset mít živnostenský list ani licenci na provozování elektrárny,
• budou moci být zároveň připojeny k síti a odebírat z ní elektřinu, pokud jí nebude dostatek z panelů. To dnes možné není a domácnost musí být v ostrovním řežimu, pokud si chce v solárních panelech na střeše vyrábět svoji elektřinu.

Na to, aby se panely začaly i v reálu objevovat na střechách budov, to ale nestačí. K tomu je potřeba postoupit od nápravy patové situace k proaktivním krokům. V zahraničí se skvěle osvědčují energetická družstva nebo projekty vlastněné obcemi. Prakticky je lze podpořit zavedením tzv. net-meteringu či obnovením hodinového zeleného bonusu pro malé solární elektrárny (umísťované na střechy či fasády budov). Podobný princip se osvědčuje v Německu, Itálii, Spojených státech a nově i v Polsku.

Zásadní slabinou novely je, že zcela chybí jakékoliv zohlednění nejlevnějšího zdroje čisté elektřiny – větrné energie. Ta má potenciál vyrobit jí ročně dostatek pro 2,5 mil. domácností.
Situaci by šlo snadno vyřešit obnovením hodinových zelených bonusů, které platí pro vodní elektrárny. Pružně reagují na trh a minimalizují náklady spotřebitelů a státu. Podpora nových větrných elektráren dle vyčísleného potenciálu by vyšla průměrnou českou domácnost jen na asi 25 – 40 korun měsíčně.

Novela zavádí podporu pro bioplynové stanice na vytříděný komunální bioodpad, odpad ze zemědělství či z potravinářství. Jen z potravinářského odpadu se v Česku dá vyrobit dost energie pro asi 120 tisíc domácností. Bioplynové stanice na odpad by mohly vzninout prakticky v každém krajském městě.
 
Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:
„Zdá se, že obnovitelné zdroje přestávají být v Česku sprosté slovo a po zničujícím tajfunu Fišerovy, Nečasovy a Rusnokovy vlády se situace začíná dostávat do normálu. Novela Energetického zákona a v médiích avizovaná podpora střešní fotovoltaiky prostřednictvím Zelené úsporám jsou prvním dobrým krůčkem, který ale pomůže jen desítkám nebo stovkám prvních projektů.“


Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů, řekl:
„Přestat házet klacky pod nohy je důlezité a dobře, že se to zákonodárci chystají udělat. Pokud ale chceme nahradit špinavou uhelnou elektřinu tou čistou z větru nebo slunce, měli by senátoři k zákonu přidat podporu pro malé zdroje jako například v Polsku, nebo obnovitel zelené bonusey pro obecní a družstevní projekty. Pro rozvoj do budoucna a investory včetně občanů je pak také důležité neměnt podmínky pro již provozované zdroje, to je třeba odmítnout.“

Kontakty:
Martin Mikeska, program Energie Hnutí DUHA, 603 780 670, martin.mikeska@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz