Nová energetická politika státu by se měla soustředit na inovace, solidaritu či řešení klimatické krize, shodli se ekologické organizace i zástupci byznysu

Praha - 16. února 2023: Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra. 

 Ministerstvo průmyslu a obchodu již připravilo teze energetické koncepce, které mají v blízké době projednat lídři a lídryně vládní koalice. Ekologické organizace předsedům a předsedkyni stran odeslali otevřený dopis, kde je vyzývají k tomu, aby strategické dokumenty reagovaly na hlavní problémy dneška a modernizovaly energetiku.

Účastníci brífinku také vyzvali k rychlému snížení závislosti na energetických dodávkách z Ruska a posílení energetické spolupráce v rámci Evropské unie a spřátelených zemí. Tyto kroky by měly být založeny především na obnovitelných zdrojích energie a solidaritě napříč zeměmi EU.

Organizace rovněž zdůraznily nutnost řešení klimatické krize a splnění českého podílu na dosažení klimatických cílů, které vyplývají z Pařížské klimatické dohody. Tyto cíle se vztahují také na závazky přijaté evropskou legislativou, jako jsou Fit for 55 a REPower EU.

Nutné bude také řešit zásadní sociální dopady cenových výkyvů v energetice a strukturální energetickou chudobu. Tyto problémy by měly být vyřešeny spolu se snižováním energetické náročnosti budov a zvýšením jejich odolnosti proti výpadkům dodávek plynu, tepla nebo elektřiny. Zachování konkurenceschopnosti vyžaduje rychlejší zvyšování energetické efektivity, zejména v energeticky náročných odvětvích našeho průmyslu.

Organizace varovaly, že snaha vytvořit z jaderné energetiky dominantní zdroj výroby elektřiny pro Českou republiku by naopak odčerpala nemalé veřejné finance, které budou zapotřebí pro jiná, jimi popsaná řešení. Stavba nových jaderných reaktorů je z více důvodů problematická a příliš pomalá na to, aby přinesla potřebnou odpověď na energetickou i klimatickou krizi.

Ekologické organizace poukázaly na to, že transformace energetiky v České republice je jedinečnou příležitostí, kdy máme k dispozici největší množství externích finančních zdrojů v historii. Tyto zdroje by měly být vyčerpány do roku 2030, abychom mohli  využít všech možností, které nám nabízejí.

 Jiří Koželouh, vedoucí programu Klima, energetika a odpady Hnutí DUHA, říká: 

“Fungující energetická politika pro ČR musí být založena na změně zažitých schémat, kdy se elektřina vyrábí v několika velkých elektrárnách a všichni ostatní ji odebírají a platí. Trh se musí otevřít inovacím, jako je sdílení čisté lokální elektřiny i novým drobným výrobcům - od obcí, přes malé firmy až po jednotlivé domácnosti. Stát by naopak měl zajistit dostatečnou kapacitu distribuční a přenosové soustavy a odstraňovat administrativní bariéry. A zároveň by měl zajistit, aby se energetické transformace mohli účastnit všichni. Tedy zejména zpřístupnit programy na zateplování domů a instalaci solárních panelů i nízkopříjmových domácnostem a poskytnout jim energetické poradenství v terénu.”

 Miriam Macurová, koordinátorka klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Ze současného vývoje je zřejmé, že přechod k novým energetickým systémům, postaveným na větším množství obnovitelných zdrojů je zásadní pro energetickou bezpečnost i řešení probíhající klimatické krize. Pro tuto tranzici je zásadní snižování závislosti na fosilních palivech a zvyšování koordinace energetické politiky v rámci propojeného evropského systému. Pro funkční klimaticko-energetickou koncepci ČR je nutné opustit koncepci energetiky založené na ostrovním provozu a posílit přeshraniční propojení a kapacity přenosové a distribuční soustavy. Táto flexibilita umožní do budoucna také minimalizovat náklady prostřednictvím dovozů levné elektřiny z OZE ze zahraničí.”

 Kateřina Davidová, odbornice na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká: “Stávající strategické dokumenty České republiky nejsou už ani zdaleka aktuální. Neodpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům o rychlém postupování klimatické krize, ani nereagují na novou ekonomickou a geopolitickou realitu. Letos máme šanci tento nedostatek napravit. Je ale potřeba komunikace nejen napříč ministerstvy, ale i zahrnutí občanské společnosti a dalších subjektů do tvorby těchto důležitých dokumentů.”

 Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů v organizaci Calla, říká: 

“Probíhající energetická a klimatická krize před nás kladou výzvu zásadně a rychle transformovat naši energetiku a odpoutat se z posledních míst žebříčků evropských zemí  s minimem obnovitelných zdrojů či vysokou energetickou náročností. Rizikem pro budoucnost by naopak bylo budovat si malý jaderně-energetický ostrov uprostřed Evropy s nutně vysokými cenami elektřiny.”

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: “V programovém prohlášení současné vlády se počítá s odklonem od uhlí do roku 2033. Ten je třeba zachovat i ve všech strategických dokumentech k energetické politice státu. Racionální odklon od uhlí zajistí mimo jiné snížení emisí skleníkových plynů i zlepšení kvality ovzduší, zvýší kapacitu pro připojování OZE a umožní využití externích finančních prostředků určených na tento proces. Uhelné elektrárny a doly jsou však také ve střednědobém a dlouhodobém výhledu ekonomicky nerentabilní. Útlum uhlí nebude jednoduchý a dotkne se uhelných regionů, jejich transformaci by ale mělo usnadnit velké množství finančních prostředků, které na ni mají přijít z evropských fondů.” 

Gabriela Měsícová, manažerka Public Affairs Změny k lepšímu, říká: “To, že se svět posouvá směrem k udržitelným řešením je dnes již realitou vývoje globální ekonomiky. Apelujeme na přijímání ambiciózních předpisů, které nás povedou k udržitelné budoucnosti. Pokud dnes zaváháme s implementací legislativních opatření, zítra se ocitneme v konkurenční nevýhodě oproti Spojeným státům, Číně a dalším světovým ekonomikám.”