České ekologické organizace přivítaly dohodu ze summitu o globálních změnách podnebí na indonéském Bali. Úplně spokojené však nejsou.
Dokument upřesňuje postup dalších jednání, která mají pokračovat ještě další dva roky, a obrysy budoucí dohody. Ale – navzdory snaze rozvojových zemí a Evropské unie – neobsahuje zatím konkrétní čísla.
Mezi hlavní výsledky konference patří:
Summit obecně požaduje „podstatné snížení“ emisí skleníkových plynů s tím, že globální oteplování by nemělo překročit 2 stupně Celsia – ale toto důležité upřesnění bylo přesunuto do poznámek pod čarou.Do nové smlouvy, která naváže na Kjótský protokol, bude zahrnuta také ochrana tropických pralesů.Pomoc chudým rozvojovým zemím, které budou nejvíce postiženy výkyvy podnebí. Ale fondy, jež summit schválil, jsou mnohokrát menší než částka, kterou doporučují humanitární organizace a Světová banka.
Jiří Jeřábek z Centra pro dopravu a energetiku, který je přímo na Bali, řekl:
„Poslední den jednání přinesl opravdu výrazný obrat. Ukázalo se, že rozvojové země včetně Indie a Číny se přijetí závazků nebrání, pokud totéž udělají i Spojené státy. Ty se naopak pokusily kompromisní návrh předložený Indií zablokovat, ale pak se ale stalo něco, co klimatická konference OSN patrně ještě nezažila. Zástupci USA byli na plénu vypískáni – či spíše ‚vybučeni‘ – a delegace Papui Nové Guineje řekla, že se mají buď dohodnout, nebo přestat ostatním překážet, takže nakonec povolili a přijali indický návrh."
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:
„Coby základ pro budoucí jednání to jde, ale summit měl být daleko konkrétnější. Velmi důležitá teď budou domácí opatření v České republice a dalších státech, které v přepočtu na hlavu patří mezi největší světové znečišťovatele. Právě ony musí jít příkladem, ukázat zbytku světa, že mají vůli něco dělat, a otevřít tak cestu globální smlouvě. Topolánkova vláda i opoziční strany proto musí během příštích dvou let přijít s konkrétní legislativou, která sníží znečištění z českého průmyslu.“
Jan Rovenský z Greenpeace řekl:
„Mohlo to dopadnout hůře. Je dobře, že se státy dokázaly dohodnout na ‚cestovní mapě‘ na kodaňská jednání v roce 2009. To však neznamená, že jsme s výsledky jednání spokojeni. Spojeným státům se podařilo z textu dohody vymazat všechny zmínky o konkrétním snižování emisí v průmyslových zemích. A doporučení vědců IPCC, aby lidstvo zabránilo růstu globálních tepot o 2 °C, byl z hlavního textu komuniké vymanévrován do poznámek pod čarou.“