Ministr Červený se peněz nedočká, obnova přírody je ale může přinést
Argumentace ministra Igora Červeného, že na obnovu přírody si musíme nejprve získat zdroje, je chybná hned na několika úrovních. Zvyšování odolnosti krajiny proti suchu a povodním je dle ekonomů výhodné. A navíc bez konkurenceschopného plánu na obnovu přírody poputují související evropské dotace do jiných států. Ministr tak svými slovy především zakrývá, že nezvládl Národní plán na obnovu přírody v termínu připravit poté, co Motoristé sobě resort výrazně oslabili propouštěním expertů a expertek.
Česká vláda měla do 1. září 2026 předložit Evropské komisi dostatečně konkrétní a na nejnovějších vědeckých poznatcích založený Národní plán na obnovu přírody. 1/ Dosud přitom nezačalo ani jeho meziresortní připomínkové řízení a v posledních měsících jsme svědky postupného oslabování ambic plánu, který nemá podporu vedení Ministerstva životního prostředí a zároveň je pod tlakem Ministerstva zemědělství. Ministři obou resortů veřejně uvedli, že ambice v ochraně krajiny mají být formované zemědělci a lesníky: tedy těmi, kteří jsou již od počátku součástí přípravy národního plánu. 2/
Hnutí DUHA, Zelený kruh a osm dalších organizací proto před termínem předložení Národního plánu na obnovu přírody premiéru Andreji Babišovi, Richardu Brabcovi, Igoru Červenému i Martinu Šebestyánovi, zaslali Stínový plán na obnovu přírody. 3/ Ten následuje kritéria vedoucí k ochraně před suchem a povodněmi, která budou zároveň posuzovaná i Evropskou komisí. Evropská komise tak podněty týkající se 40 klíčových opatření stínového plánu zahrne mezi vstupy při posuzování Národního plánu na obnovu přírody, až bude Českou republikou opožděně předložený.
Ministr Igor Červený přitom do médií prohlásil, že plán nepředloží, dokud nebude vyjasněné jeho financování. Tato rétorická podmínka je přitom problematická hned na několika rovinách:
- Objem evropských dotací do České republiky bude záležet na kvalitě našeho plánu
Tvrzení ministra Červeného, že Česko plán opatření proti suchu, povodním a pro biodiverzitu předloží teprve poté, co bude jasně vydefinované „kolik to bude stát” 4/, popírá logiku financování kroků na obnovu přírody předjednanou s Evropskou komisí.
Evropská komise již totiž navrhla, aby členské státy „explicitně zahrnuly Národní plány na obnovu přírody do 35% alokace náležející ochraně klimatu a přírody“ v tom, jak se rozdělí evropské fondy v období let 2028 až 2034. 5/
Propozice Evropské komise pro rozdělování fondů a dotací členským státům po roce 2028 uvádějí, že se tyto finance budou rozdělovat i na základě kvality předložených opatření v Národním plánu na obnovu přírody nebo zemědělských a lesnických opatření.
Od roku 2027 mají členské státy rovněž identifikovat a zastavit škodlivé dotace, tedy i takové, které vedou ke ztrátě přírodní pestrosti nebo schopnosti krajiny čelit suchu a povodním. 6/ Česká republika přitom nadále podporuje pro přírodu škodlivé zemědělské a lesnické praktiky miliardami korun. Další miliardy korun Ministerstvo zemědělství nesystémově poskytlo lesníkům, kteří své porosty včas nepřipravili na změnu klimatu a ty následně uschly.
- Odkládat investice do odolnosti krajiny bude ztrátové nejen pro zemědělce, lesníky a lidi ve městech a vesnicích, ale i pro celou ekonomiku České republiky
Schválení evropského Nařízení o obnově přírody, které je přímo platné od srpna 2024 a jehož cíle má Národní plán na obnovu přírody k letům 2030, 2040 a 2050 naplnit, přímo vychází z ekonomických propočtů: každé Euro investované do obnovy evropské přírody se v souvisejících benefitech vrátí v podobě 4 až 38 Eur. 7/ Makroekonomické přínosy adaptace krajiny jsou dle dostupných dat ještě výraznější. 8/
Například v prestižním vědeckém časopise Nature Climate Change již více než deset let vychází studie, které varují před ekonomickými ztrátami ve výši až stovek miliard Eur plynoucími z opožděné a nedostatečné adaptace evropské krajiny na změnu klimatu. 9/ V extrémních scénářích by za nedostatečného přizpůsobení se změně klimatu mohly ztráty ve středoevropských lesích dosáhnout až půl milionu korun na hektar. 10/
Obdobná situace platí pro adaptace na změnu klimatu v zemědělství či ve městech. 11/ Chtějí-li tedy lesníci a zemědělci zůstat konkurenceschopní, je pro ně příprava na změnu klimatu a obnova přírody tou nejlevnější z možných cest.
- Některá opatření vedou k odolnosti, zisku a nic nestojí
Zdaleka ne všechny potřebné kroky k obnově krajiny jsou nákladné. Rušení desítek tisíc kilometrů odvodňovacích kanálů lze dělat dobrovolnicky či nízkonákladově a lesníkům, zemědělcům i lidem na vesnicích to přinese jasný přímý užitek už během pár let. Bylo by třeba jen vhodně upravit legislativu, aby rušení nevhodných meliorací nezpomalovala či neblokovala.
Odvodňovací strouhy a meliorační kanály odvádí vodu z lesů i polí tam, kde by jinak mohly mít porosty sílu nadcházející letní sucha ustát. Jejich zahrazení je možné udělat i jen s využitím nářadí či lehké mechanizace za pár hodin dobrovolné práce. K usnadnění těchto kroků v každé vesnici či městě je však potřeba zjednodušit administrativní kroky a veřejnost k nim vybídnout.
Jan Skalík, editor Stínového plánu na obnovu přírody z Hnutí DUHA, říká:
„Pokud někdo tvrdí, že nejdřív musí vidět peníze z Bruselu a až potom představí plán proti suchu, povodním a pro obnovu přírody, plete se. Abychom peníze z Evropské unie do České republiky dostali, potřebují evropští úředníci nejprve vidět, že máme konkrétní, vědecky podložený a ambiciózní plán, jak přírodu obnovit. Bez toho v Česku nepotečou ani řeky a potoky, ani evropské penězotoky.“
Kontakty
Jan Skalík, editor Stínového plánu na obnovu přírody z Hnutí DUHA
jan.skalik@hnutiduha.cz, 607 185 686
Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020
Zdroje
1/ https://mzp.gov.cz/cz/agenda/priroda-a-krajina/obnova-prirody
5/ https://environment.ec.europa.eu/news/eu-countries-submit-draft-plans-restoring-nature-2026-09-01_en
7/ https://environment.ec.europa.eu/topics/nature-and-biodiversity/nature-restoration-regulation_en
8/ European Commission: Directorate-General for Climate Action, Monteleone, L., Roberti, G., Fossati, F., Davies, W. et al., (2026). Assessment of EU and Member States adaptation investment needs – Study on the macro-economic impacts of the climate transition. https://doi.org/10.2834/2895769
9/ Hanewinkel, M., Cullmann, D., Schelhaas, MJ. et al. (2013). Climate change may cause severe loss in the economic value of European forest land. Nature Clim Change 3, 203–207. https://doi.org/10.1038/nclimate1687
10/ Mohr, J.S., Bastit, F., Grünig, M. et al. (2025). Rising cost of disturbances for forestry in Europe under climate change. Nat. Clim. Chang. 15, 1078–1083 https://doi.org/10.1038/s41558-025-02408-9
11/ Macháč, J., Dubová, L., Louda, J., Vacková, A. (2018). Ekonomické hodnocení přírodě blízkých adaptačních opatření ve městech, IEEP, UJEP. Dostupné na https://www.ieep.cz/wp-content/uploads/2018/06/Machac_et_al_2018_ekon_hodnoceni_adapt_opatreni.pdf