Ekologické organizace vyzývají ministry, aby prosadili přísnější vyhlašování smogu, přestali podporovat spalování uhlí, postihovali topení odpadky a omezili výjimky pro největší znečišťovatele

Tisková zpráva Čistého nebe, Hnutí DUHA, Centra pro životní prostředí a zdraví, Greenpeace ČR, iniciativy Dejchej Brno, Pražských matek a Zeleného kruhu 

Vláda včera obdržela zprávu ministerstev životního prostředí a zdravotnictví o kvalitě ovzduší a spojených zdravotních rizicích za rok 2013. Nadlimitní znečištění zasahuje více než polovinu lidí. Závěry jsou navíc zkresleny loňskou mírnou zimou a papírové snížení smogu ve velkých městech „zařídilo“ umělé zvýšení hranice pro jeho vyhlašování. Aby se skutečně zlepšilo prostředí, v němž žijeme, musí vláda přijít s vylepšením zákona a také s konkrétními programy, které pomohou vyčistit vzduch.   

Z vládní zprávy vyplývá [1], že na území České republiky představuje největší problém jemný prach (částice PM10, PM2,5) a benzo(a)pyren. V místech zatížených dopravou, jakými jsou velkoměsta Praha, Brno a Ostrava, jsou to navíc oxidy dusíku. V závěrech ministerstvo uvádí, že oproti roku 2012 klesl počet obyvatel vystavených nadlimitním dávkám škodlivin v ovzduší [2].

Důvodem zlepšení v roce 2013 je ale mimořádně mírná loňská zima a dobré rozptylové podmínky. Za papírovým zlepšením počtu smogových situací a regulací pak stojí změna zákona v roce 2012, kdy byly výrazně zvýšeny limity pro vyhlašování smogových situací. Její důsledky se projevily také v tomto roce. Na území Ostravska dlouhodobě dochází k překročení imisních limitů pro prach a benzo(a)pyren.

"Poslední smogová situace byla na Ostravsku vyhlášena až po několika dnech, kdy hodnoty překračovaly 200 µg/m³ a regulace nebyla vyhlášena vůbec. Jaký je potom smysl zákona o ochraně ovzduší, když nechrání občany a neinformuje je včas," uvedla Markéta Ubíková ze společnosti Čisté nebe.

Špatná situace panuje i v dalších velkých městech.  Navzdory vládnímu optimismu byli obyvatelé a obyvatelky Brna na konci roku 2013 vystaveny 72x celodenním nadlimitním dávkám polétavého prachu v ovzduší [3], což je dvojnásobek zákonného limitu. Na třech místech v Brně je tento limit překročen i letos.

„Zdraví lidí a kvalita životního prostředí se zde nezlepší, dokud nebude veřejnost o problému dostatečně informována a nenastane koncepční řešení dopravy, která je dominantním zdrojem emisí v místní aglomeraci,” komentuje stanovisko vlády Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno.

Jarmila Johnová, Pražské matky, hovoří o špatné situaci v Praze [4]: „Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením hlavního města, ale i s vytápěním domácností, zejména v oblastech se zástavbou rodinných domů.“

“Poplatky za znečištění ovzduší nedosahují výše, která by motivovala znečišťovatele k modernizaci technologií. Nejšpinavější podniky si prosadily výjimky. Zákony neumožňují zkontrolovat domácí topeniště, které zakázaným spalováním odpadků otravuje vzduch v širokém okolí. Na nový zákon zatím čekáme marně,” uvádí Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu.

„Pokud chtějí ministři vyčistit vzduch a zároveň snížit naši závislost na uhelných dolech i dovozu paliv, musí stát také pomoci rodinám se zateplováním domů či přestat blokovat připojování střešních solárních elektráren. Obojí vláda slíbila už při svém vzniku,“ řekl Jiří Koželouh z Hnutí DUHA.

Významnou příčinou znečištění ovzduší zůstává v České republice spalování hnědého uhlí, a to jak ve velkých elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech [5]. Podle studie Greenpeace “Tiší zabijáci” shrnující závěry výzkumu vědců ze Stuttgartské univerzity připraví české hnědouhelné elektrárny každoročně o život téměř 1.700 lidí. To je více než dvojnásobný počet obětí, než kolik padne za oběť dopravním nehodám  [6]. Podobně detailní analýza zdravotních dopadů spalování uhlí v lokálních topeništích neexistuje. Lze nicméně předpokládat, že v důsledku úplné absence čištění spalin a umístění zdroje znečištění přímo v obytných oblastech mají uhelné kotle v českých domácnostech nejméně stejný počet obětí, jako velké elektrárny. Stát však navzdory tomu podporuje další spalování uhlí v domácnostech tzv. kotlíkovými dotacemi.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, uvedl: “Pokud chceme zásadním způsobem zlepšit kvalitu ovzduší v českých městech a vesnicích, s uhlím to prostě nepůjde. Vláda by měla výslovně rozhodnout o zachování územních ekologických limitů těžby, skončit s investičními dotacemi na spalování uhlí v domácnostech a přestat s prosazováním výjimek z evropské legislativy pro velké elektrárny a teplárny.”

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky pro editory:

 [1] Zpráva ministerstev životního prostředí a zdravotnictví obsahuje Informaci o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2013, Informaci o hodnocení provozu smogových regulačních systémů na území České republiky v zimní sezóně 2013 – 2014 a v letní sezóně 2014 a Informaci o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v roce 2013 ke dvanácti znečišťujícím látkám, které jsou ze zákona o ovzduší monitorovány.

[2] "Opakovaně je překračován roční imisní limit pro benzo(a)pyren. V roce 2013 byl tento limit překročen na 17,4 % plochy ČR, na níž žije asi 54,5 % obyvatel. V roce 2012 se jednalo o 26,5 % plochy území ČR a 66 % populace."

[3] Tisková zpráva k závěru roku 2013 v Brně a v Plzni http://www.detizeme.cz/ochranaovzdusi/?p=1132 (odkaz je externí)

[4] Podrobné informace uvádí ročenka ČHMÚ za rok 2013 http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/Obsah_CZ.html (odkaz je externí). Podle ní jsou v aglomeraci Praha dlouhodobě překračovány imisní limity pro suspendované částice, oxid dusičitý a benzo[a]pyren. Imisní limit pro přízemní ozon je překračován v okrajových částech Prahy. V aglomeraci Praha se mobilní zdroje podílí na celkových emisích tuhých znečišťujících látek (TZL) více než 85 %, na celkových emisích oxidů dusíku cca 75 %. Celkově lze konstatovat, že imisní situace v roce 2013 na území aglomerace Praha je srovnatelná se situací v roce 2012. Imisní charakteristiky suspendovaných částic PM₁₀ stagnují, nicméně imisní limit pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM₁₀ byl opět překročen na několika stanicích. Roční průměrné koncentrace NO₂ mírně poklesly, k překročení jejich imisního limitu došlo pouze na dopravní stanici Praha 2 - Legerova (hot spot). Koncentrace benzo[a]pyrenu a částic PM_2,5 v porovnání s rokem 2012 mírně stouply. Počty překročení hodnoty imisního limitu pro přízemní ozon zůstávají několik let na stanicích na území aglomerace Praha na přibližně stejné úrovni. Pro ostatní látky znečišťující ovzduší se daří imisní limity plnit.“

[5] Viz Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí http://www.eea.europa.eu/media/newsreleases/industrial-air-pollution-has-high (odkaz je externí)

[6] Viz tiskovou zprávu Greenpeace ČR “Nová evropská studie: české uhelné elektrárny zabijí téměř 1 700 lidí ročně”, viz zde: http://www.greenpeace.org/czech/cz/press/nova-evropska-studie-ceske-uhelne-elektrarny-zabiji-temer-1700-lidi-rocne (odkaz je externí)