Vláda zítra projedná energetickou politiku.

Vláda má zítra na programu Aktualizaci Státní energetické koncepce ČR (ASEK) a Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR (NAP JE). Ekologické organizace požadují dopracování obou dokumentů před schválením vládou. Energetická koncepce bez vyřešení otázky územních limitů těžby hnědého uhlí neplní svůj účel. Vláda se přitom podle návrhu předloženého ministrem Mládkem zítra limity vůbec zabývat nebude. Zahájení přípravy stavby nových jaderných reaktorů s odkladem rozhodnutí o finančním podpůrném mechanismu pak hrozí bilionovým jaderným tunelem.

Energetická politika hrubě podceňuje možnosti úspor a domácích čistých zdrojů energie. Přesto její naplnění povede ke snížení spotřeby hnědého uhlí o 73 procent a dokládá, že uhlí za limity na velkolomu Československé armády česká energetika vůbec nepotřebuje. V případě aktivnější vládní politiky v oblasti energetických úspor by pak nebylo potřebné ani uhlí z dolu Bílina. Samotné rozhodnutí o limitech chce vláda přesto odsunout na léto.

Ekologické organizace vítají zavírání starých uhelných elektráren, které stejně vyrábějí elektřinu na vývoz a přitom způsobují škody na zdraví lidí a životním prostředí za desítky miliard korun [1]. Ale ministerstvo průmyslu neodůvodnilo, proč protežuje obří projekty drahých jaderných reaktorů a přehlíží moderní přístup k energetice – rozvoj stovek a tisíců komunálních a domácích zdrojů.

Aktuální propočty přitom ukázaly, že obě možnosti jsou srovnatelné co do množství vyrobené elektřiny a oba se neobejdou bez veřejné podpory. Jenže v případě podpory větrných elektráren stačí pouze šestina toho, co by spolkly jaderné elektrárny [2].

ASEK přitom ukazuje, že výroba obnovitelné domácí elektřiny bude víc než trojnásobná oproti dnešku. Jenže potenciál zůstane na papíře, pokud ministerstvo průmyslu nenavrhne a neprosadí efektivní a hospodárný model podpory vzniku projektů.

Podporu naopak připravený NAP JE předpokládá pro jaderné reaktory. Podle představ ministra průmyslu by však zítra měla vláda schválit jaderné směřování tuzemské energetiky bez toho, že by vůbec věděla, jak obří náklady zafinancovat. Stát má pouze uvolnit cestu k utracení 32 miliard korun na přípravu projektů a získání povolení. A pak se uvidí.

ASEK počítá s nárůstem konečné spotřeby energie o 3 až 10 % do roku 2040 (oproti aktuální hodnotě). Němci i Francouzi ve svých koncepcích přitom směřují ke snížení do roku 2050 na pouhou polovinu [3]. A šlo by to i v Česku. Experti renomovaného Wuppertalského institut na základě podkladů oficiální vládní tzv. Pačesovy komise spočetli pro české ekologické organizace, že konečná spotřeba energie v ČR může klesnout do roku 2040 o 28 procent a do roku 2050 až o 38 procent [4]. Srovnání dalších klíčových ukazatelů ASEK a scénářů Wuppertalského institutu je v přiložené tabulce.

Nevyhovující podoba předložené energetické politiky je také důsledkem přípravy, ze které byly cíleně vyloučeny ty části energetického průmyslu, které se věnují energetické efektivitě a obnovitelným zdrojům energie. Ministerstvo průmyslu ignorovalo řadu požadavků ministerstva životního prostředí, které měly být hodnoceny v rámci vlivů na životní prostředí, rovněž tak více než dva a půl tisíce připomínek zaslaných veřejností.

Podrobnější připomínky ekologických organizací k návrhu ASEK najdete zde: http://www.temelin.cz/images/PDF/vyhrady_asek.pdf

Karel Polanecký, energetický expert z Hnutí DUHA, řekl:
„Ministři by si zasloužili vedle návrhu jaderné doktríny naší energetiky dostat na výběr i druhou možnost. Komunální projekty větrných elektráren mohou dodat stejné množství elektřiny jako reaktory, ale bude nás to stát jen šestinu. Nic jako akční plán komunitní energetiky však ministr Mládek nedodal.“

Edvard Sequens, energetický konzultant působící v Calle, řekl:
„Připravený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky je past na budoucí vlády a peněženky spotřebitelů elektřiny či daňových poplatníků. Jestliže skutečně budou připraveny a povoleny dva nové reaktory v Dukovanech a dva v Temelíně a dohodnuti dodavatelé technologií, ocitne se za deset let odpovědná vláda v roli rukojmího té dnešní. Odepíše 32 miliard za přípravu a vystaví se riziku arbitráží nebo raději svolí s nějakou formou finanční podpory pro provozovatele, proti níž je dnešní podpora fotovoltaiky malichernou?“

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:
„Chytrá horákyně je sice sympatická pohádková postava, ale o energetice takhle rozhodovat nelze. Schválit státní energetickou koncepci, aniž by ministři jasně rozhodli o územních ekologických limitech těžby uhlí, je mimořádně bezohledné vůči tisícům obyvatel severních Čech, kteří žijí v nejistotě, co s nimi bude – obyvatelé obcí ohrožených těžbou i horníci. Pokud si vláda tento pštrosí přístup osvojí, příště se můžeme dočkat třeba nové zahraniční politiky, která bude ignorovat Rusko, protože téma je pro politiky příliš kontroverzní.“

Kontakty:
Edvard Sequens, Calla, 602 282 399, edvard.sequens@calla.cz
Karel Polanecký, Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
Jan Rovenský, Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky@greenpeace.org

Poznámky:
[1]  Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice: http://cozpserver1n2.jinonice.cuni.cz/wp/12/01.pdf (výsledné částky pro elektrárny najdete na str. 21)
[2] http://hnutiduha.cz/aktualne/nova-analyza-vitr-vyrobi-tretinu-elektriny-...
[3] http://energytransition.de/2015/02/french-energy-transition-german-energ...
[4] http://chytraenergie.info/images/stories/chytra_energie.pdf (tab. 11 na str. 95)

Příloha

Porovnání některých klíčových ukazatelů z ASEK s variantami z Chytré energie (pro rok 2040)