Protože vládní rozhodnutí přinejmenším o některých českých dálnicích se řídí politickým vlivem spekulantů s pozemky, EU by měla stanovit přísnější pravidla pro rozhodování o podobě velkých stavebních projektů a jejich financování. S odkazem na zářijové přiznání předsedy vlády v Poslanecké sněmovně na to na úterním (24. 2.) semináři v Bruselu poukáže Hnutí DUHA.
Mirek Topolánek loni v parlamentu řekl, že o dvou zvažovaných trasách dálnice Brno–Vídeň „rozhodla vláda 9. června letošního roku po velmi složitých jednáních. Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví”. [1]
Česká republika v Bruselu pořádá seminář o budování takzvaných transevropských dopravních sítí (TEN-T) [2]. Mezi prioritní koridory patří právě spojení z Katovic přes Břeclav a Brno na Vídeň, o jehož trasu na jihu Moravy se vedou spory.
Ministerstvo dopravy dokonce couvlo ze snahy žádat na projekt finance z evropských fondů a raději jej a uhradí z peněz českých daňových poplatníků. Důvod je prostý: ani u jedné varianty není prokázána potřebnost [3]. Vláda navíc schválila, že aby nemusela vybírat mezi dvěma trasami, postaví obě – kratší a přímou kolem Břeclavi i delší, přes Brno a Mikulov.
Hnutí DUHA prosazuje, aby vláda, než za dálnice utratí stovky miliard korun (kompletní program stavby dálnic má stát asi 800 miliard), posoudila účelnost každého projektu. Ekologická organizace také navrhuje, aby poměr rozpočtů na železnice a na silnice či dálnice byl alespoň jedna ku jedné [4]. Pouze větší investice do modernizace tratí a další infrastruktury podle ní zajistí konkurenceschopnou, rychlou a pružnou vlakovou dopravu – a pouze tak na silnicích ubude kamionů a v postižených obcích výfukových plynů a hluku.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl:
„Premiér natvrdo přiznal, jak se zde rozhoduje o investicích v řádech desítek miliard korun. Namísto, aby vláda měla koncepci, kde a za jakou cenu jsou dálnice potřeba, rozhodují o jednotlivých projektech lobbistické prsty spekulantů s pozemky. Trasa Brno–Vídeň je exemplární případ. Podle posudků, které si nechalo udělat ministerstvo dopravy, nemá smysl ani jedna varianta, ale budovat se mají obě. Navíc je zaplatí čeští daňoví poplatníci, protože vláda Evropské komisi nepředložila seriózní analýzu dokazující, že je projekt smysluplný. "Kdyby stát takto rozházené peníze použil raději na podporu železnice, vlaky by už byly daleko pohodlnější i rychlejší a spoustu zboží by nemusely vozit kamiony.“
Poznámky:
[1]  Mirek Topolánek v Poslanecké sněmovně, 25. 9. 2008[2] Building the bridge/ regional dimension of TEN-T, 24 února 2009 (CzechReg Days), JDE52, Committee of the Regions, Brusel, 14:30 – 17:30 hodin
[3] Podrobnosti v tiskové zprávě [4] Podrobnosti v tiskové zprávě