Elektrárna Počerady předčasně zabije ročně 111 lidí a 1000 zasáhne nadlimitním spadem rtuti
3.10.2019 9:36
ČEZ by měl elektrárnu odstavit, ne prodávat Tykačovi
Znečištění z uhelné elektrárny Počerady způsobí 111 předčasných úmrtí ročně nejen na Mostecku, ale i v dalších oblastech ČR a za jejími hranicemi. Oblast jihovýchodně od elektrárny (směrem na město Louny a přilehlé vesnice) je nejvíce zasažena spadem toxické rtuti, její množství se pohybuje nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. Při takovém množství rtuti už dochází k akumulaci škodlivého množství ve vodních rostlinách a živočiších. Odhalilo to podrobné modelování šíření znečištění ovzduší, které provedl expert Greenpeace z Global Air Pollution Unit.
Studie je v příloze této tiskové zprávy a je ke stažení zde: https://storage.googleapis.com/planet4-czech-republic-stateless/2019/10/d4cd86c9-pocerady_case-study_cz.pdf
Organizace Greenpeace a Hnutí DUHA společně varují, že by elektrárna Počerady - pokud Dozorčí rada ČEZ nezabrání plánovanému prodeji elektrárny z majetku firmy ČEZ do portfolia uhlobarona Pavla Tykače - mohla místo snižování emisí pokračovat ve znečišťování ovzduší stejným způsobem či dokonce ještě více. Nový vlastník totiž bude určitě usilovat o rozsáhlé výjimky z emisních limitů, podobně jako to dělá u dříve koupené elektrárny Chvaletice. Studii česká pobočka Greenpeace nechala vymodelovat, aby ukázala, že znečištění z elektrárny Počerady a z něj plynoucí dopady na zdraví lidí jsou velmi závažné.
Elektrárna Počerady je dnes v České republice největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren. Emise látek znečišťujících ovzduší, zejména mikroskopických prachových částic PM2,5 a emisí oxidu dusičitého (NO2), zasahují řadu lidí a zvyšují riziko onemocnění jako mozkové příhody, rakovina plic, dýchací choroby u dospělých i onemocnění dýchacího traktu u dětí. V roce 2017 byla elektrárna podle výsledných výpočtů odpovědná nejen za spad rtuti a 111 předčasných úmrtí, ale také za 1 694 astmatických záchvatů, 48 nových případů chronické bronchitidy, 80 hospitalizací a přes 45 000 dnů pracovní neschopnosti [1].
Elektrárna Počerady je také největším tuzemským zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu. Vypustí tolik CO2, jako všechna nákladní auta jezdící v České republice. Jako nepotřebná a velmi plýtvavá (s účinností pouze 32 % vyrábí elektřinu na vývoz) [2] by měla být podle platné Státní energetické koncepce co nejdříve uzavřena.
Greenpeace, Hnutí DUHA, Limity jsme my a přes 50 osobností z oblasti vědy, lékařství i místní a celostátní politiky [3] kritizují prodej uhelné elektrárny ČEZ Pavlu Tykačovi, který bude chtít elektrárnu provozovat dlouhodobě. Příklad elektrárny Chvaletice, kterou Pavel Tykač koupil od ČEZu v roce 2014, ukazuje, že ochrana ovzduší a zdraví lidí pro něj není prioritou. Právě na vypouštění oxidů dusíku totiž protlačila jeho firma u Krajského úřadu Pardubického kraje výjimku z nových evropských limitů [4].
Alena Dernerová, senátorka za Mostecko a lékařka, řekla:
“Jako lékařka jsem vždy byla proti prolomení limitů těžby uhlí. Jako lékařka jsem také proto, aby docházelo k redukci elektráren, které využívají k výrobě elektrické energie uhlí. Vždyť právě zplodiny těchto elektráren se podílejí významně na snížení délky dožití v krajích, jako je Ústecký a Moravskoslezský. Myslím si, že vzhledem k tomu, že jsme významní vývozci elektrické energie, se nestane vůbec nic, pokud jedna z elektráren postupně ukončí provoz. Proto by právě elektrárna Počerady měla zůstat v majetku ČEZu, který s jejím uzavřením počítá.”
Ivana Sihlovcová, starostka Dobroměřic u Loun, řekla:
“Útlum výroby elektrické energie a provedená opatření ke snižování emisí z uhelné elektrárny Počerady lidé žijící v okolí vnímají a prakticky pociťují. Proto dění okolo Elektrárny Počerady sledujeme velmi pozorně. Záruku toho, že trend útlumu výroby bude pokračovat, vidíme právě v tom, že nedojde ke změně vlastníka a že zůstane v rukách společnosti ČEZ a.s., aby Česká republika byla schopna zajistit omezování negativních dopadů na klimatické změny nejen proto, že se k tomu zavázala, ale proto, že je to důležitý krok k ozdravení prostředí, ve kterém žijeme.”
Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace, řekl:
“Nejhorším zdravotním dopadem elektrárny Počerady je jednoduše to, že zabíjí lidi. Kdyby ČEZ neprodal nejšpinavější uhelnou elektrárnu v ČR uhlobaronovi Pavlu Tykačovi a místo toho ji uzavřel, každý rok by tím zabránil 111 předčasným úmrtím. Přesto vedení ČEZ trvá na tom, že nevidí důvod, proč by mělo prodej elektrárny přehodnotit. Pokud členové Dozorčí rady nezasáhnou a prodej nezastaví, těch 111 křížků ročně pak půjde především na jejich účet.”
Jiří Koželouh, vedoucí klimatického a energetického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Uhelná elektrárna Počerady je nejen hlavní zdroj toxické rtuti a škodlivých oxidů dusíku, ale také největším zdrojem skleníkového oxidu uhličitého v Česku. Její další dlouhodobý provoz je v rozporu se zodpovědnou klimatickou politikou. Ale její uzavření do pár let předpokládá i Státní energetické koncepce ČR. Prodej Počerad Pavlu Tykačovi je krajně nevýhodný pro občany, stát i pro samotný ČEZ.”
Kontakty:
Jan Rovenský, Greenpeace, 724 620 844, jan.rovensky@greenpeace.cz
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Alena Dernerová, senátorka a lékařka, 603 969 447, dernerovaa@senat.cz
Ivana Sihlovcová, starostka Dobroměřic, 724 148 313, starosta@dobromerice.cz
Lukáš Hrábek, mluvčí Greenpeace, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Poznámky pro editory:
[2] Elektrárna Počerady ze začátku 70. let minulého století má účinnost 32 %, většina spáleného uhlí tedy bez užitku proletí komínem a chladícími věžemi. Výroba z Počerad přitom pokrývá jen 40 % ročního přebytku elektřiny, který se z ČR vyváží.
[3] Proti prodeji a dlouhodobému provozu elektrárny Počerady se postavily významné české osobnosti - například někdejší premiéři Petr Pithart či Vladimír Špidla, mostecká lékařka a senátorka Alena Dernerová, primář dětského oddělení žatecké nemocnice Jiří Biolek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prof. Michal V. Marek, známá socioložka Jiřina Šiklová či bývalí ministři životního prostředí Bedřich Moldan, Ladislav Miko, Libor Ambrozek a Martin Bursík nebo přední expertka na hodnocení zdravotních rizik a lékařka Eva Rychlíková a dalších více než 50 osobností z oblasti medicíny, vědy, umění a lokální i celostátní politiky. http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/09/vyzva_vlade_neprodavejte_pocerady_2019.pdf
K výzvě osobností se zároveň připojují lidé na stránce: www.smradzpocerad.cz, k dnešnímu dni jich je více než 7 000.
- Tisková zpráva Greenpeace a Hnutí DUHA -
|
|
