„Dobré ráno, Česko. Jaká byla noc?“ Klimatická změna bere noční ochlazení i možnost odpočinku 

Častější tropické noci se stávají jedním z méně viditelných, ale citelných dopadů změny klimatu. Zatímco tropické dny vidíme na teploměru a komplikují nám fungování přes den, právě horké noci připravují lidi o kvalitní spánek, zhoršují psychickou pohodu a zvyšují zdravotní rizika.

Česká republika zažívá další období extrémních veder. Letos padl nový absolutní teplotní rekord 41,9 °C naměřený v Doksanech a během nejsilnější vlny veder dosáhly teploty 35 °C a více na většině meteorologických stanic ČHMÚ. Poprvé se také na Moravě dostala teplota nad hodnotu čtyřiceti stupňů, a to ve Strážnici. Vlny veder navíc stále častější přináší i tropické noci, kdy teplota neklesá pod 20 °C. Například v Bystřici pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 °C, což je jedna z nejvyšších hodnot v historii měření. 

Podle Českého hydrometeorologického ústavu jsou tropické noci jedním z viditelných projevů klimatické změny. Se stoupající průměrnou teplotou přibývá nejen tropických dnů, ale také nocí, kdy si lidské tělo nemůže odpočinout od vedra. Právě noční horko představuje významné zdravotní riziko, protože organismus zůstává dlouhodobě pod tepelnou zátěží. Vedro ale neovlivňuje jen naše tělo. Má výrazný dopad také na psychickou pohodu. Lidé bývají podrážděnější, hůře se soustředí, zhoršuje se rozhodování a roste únava. To je při dlouhotrvajících vedrech zcela přirozená reakce organismu.

Stále častější, intenzivnější a delší vlny veder souvisejí s probíhající změnou klimatu, která je způsobena zejména rostoucí koncentrací skleníkových plynů v atmosféře v důsledku spalování fosilních paliv. 

Zatímco dlouhodobým systémovým řešením rostoucích teplot je nahrazování fosilních paliv obnovitelnými zdroji, úspory energie a adaptace měst i krajiny na změnu klimatu, během vln veder mohou lidem pomoci praktická doporučení, jak lépe zvládat horko, v noci se lépe vyspat a omezit jeho dopady na zdraví.

1. Vyhledávání zeleně místo rozpálených ulic. Povrch asfaltu může během odpoledne přesáhnout 50 °C, zatímco travnaté plochy a místa pod stromy zůstávají výrazně chladnější. Stromy nejen poskytují stín, ale díky odpařování vody aktivně ochlazují okolní vzduch, takže v parcích nebo alejích může být o několik stupňů příjemněji než mezi rozpáleným betonem. Ani večer a v noci se rozdíl neztrácí. Zpevněné povrchy naakumulované teplo dlouho vyzařují, zatímco zelené plochy se ochlazují rychleji a vytvářejí příjemnější prostředí.
2. Větrání ve správný čas. Okna je vhodné otevírat brzy ráno nebo pozdě večer a v noci, pokud venkovní teplota klesne pod teplotu v interiéru. Přes den naopak pomůže stínění oken, které zabrání přehřívání místností. Během tropických nocí, kdy teplota neklesá pod 20 °C, bývá noční větrání méně účinné, proto je důležité omezit ohřívání interiéru už během dne.
3. Ochlazování těla místo celé místnosti. Ve dne i před spaním je vhodnější zvolit vlažnou sprchu než ledovou nebo ochladit zápěstí, krk či kotníky vlhkým ručníkem. Takové ochlazení je energeticky nenáročný způsob, jak tělu ulevit od vedra a usnadnit usínání.
4. Lehká strava a dostatek tekutin. Večer je vhodné dát přednost lehké večeři. Lehčí strava méně zatěžuje organismus a může přispět ke klidnějšímu spánku. Při pocení tělo ztrácí nejen vodu, ale také důležité elektrolyty, zejména sodík a draslík. Jejich doplnění podpoří minerální voda, ovoce a zelenina s vysokým obsahem vody, například meloun, okurka nebo rajčata. Z potravin jsou vhodné luštěniny, vejce, banány, meruňky nebo listová zelenina. Posloužit může také jednoduchý domácí rehydratační nápoj připravený z litru vody, špetky soli, citronové šťávy a lžičky medu.
5. Zpomalení. Extrémní vedra představují pro organismus velkou zátěž. Omezení fyzicky náročných aktivit během odpoledne a přesunutí práce či sportu na ráno nebo večer pomáhá předcházet přehřátí i vyčerpání. Pokud tropická noc neumožní dostatečný spánek, je vhodné následující den snížit fyzickou zátěž a dopřát si více odpočinku.
6. Ohleduplnost k okolí. Kombinace vedra a tropické noci nejvíce ohrožují seniory a malé děti. Krátká návštěva nebo telefonát mohou být v horkých dnech stejně důležité jako dostatek vody. Vyplatí se také ověřit, zda starší lidé mají možnost ochladit svůj domov a zvládají vysoké teploty i během noci.

Vedle doporučení, jak zvládnout horké dny a tropické noci, jsou nezbytná především dlouhodobá řešení. Města je potřeba přizpůsobit měnícímu se klimatu – chránit vzrostlé stromy, vysazovat novou zeleň, vytvářet parky, zelené střechy a další prvky, které ochlazují své okolí, budovat pítka a vodní prvky, stínit zastávky veřejné dopravy a využívat povrchy, které se méně přehřívají. Stejně důležité je důsledně snižovat emise skleníkových plynů nahrazováním fosilních paliv obnovitelnými zdroji a úsporami energií. Jen spojení adaptačních opatření s řešením příčin změny klimatu a ochranou nejzranitelnších skupin obyvatel během vln veder, může dlouhodobě zmírnit dopady extrémních veder na zdraví lidí i kvalitu života.

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA, říká:

„Klimatická změna nám postupně bere možnost skutečně si odpočinout. Na její dopady často myslíme ve chvíli, kdy teploměr přes den ukazuje extrémní hodnoty. Stejně velká zátěž pro zdraví ale přichází v noci, kdy se organismus nemůže dostatečně ochladit a zregenerovat. Na stále častější vlny veder musíme reagovat nejen ochranou zdraví lidí, ale také proměnou našich měst a krajiny. Nejlepší klimatizací měst jsou stromy – ochlazují své okolí, zadržují vodu a vytvářejí prostředí, ve kterém se lidem lépe žije i spí. Současně ale nesmíme zapomínat na řešení příčin změny klimatu. Bez důsledného snižování emisí skleníkových plynů budou extrémní vedra i tropické noci stále častější.“

Kontakty

Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020