Rozdělením 41 miliard korun, které poskytla Evropská unie pro české kraje postižené těžbou a spalováním uhlí, se dnes zabývá vláda při jednání o Plánu spravedlivé územní transformace. Polovina prostředků je určena na velké strategické projekty krajů, univerzit a firem, velké firmy budou moci těžit i z druhé poloviny zdrojů. Po naléhání  nevládních organizací ale plán obsahuje také aktivity k zapojení veřejnosti do spravedlivé transformace. Dalším krokem bude dialog s Evropskou komisí a následně finální schválení dokumentu na přelomu roku. 

Jak přesně plán pomůže malým firmám, obcím a běžným lidem dosáhnout na evropské finance, sice jeho text podrobně nepopisuje, ve srovnání s jinými evropskými fondy ale klade větší důraz na zapojování veřejnosti.

Podle loňského průzkumu agentury Kantar, kterou si zadala organizace Greenpeace, jen 3 % obyvatel dobře ví, co je to spravedlivá transformace a dalších 12 % to tuší. Jde přitom o zásadní proces proměny ekonomické struktury z modelu, založeném na uhlí, k diverzifikovanému a ekologickému hospodářskému modelu. A nejen to. Zásadní proměnou projde také krajina, vzdělávání nebo možnosti trávení volného času v regionech. Možnost veřejnosti se k této této proměně vyjádřit a získat prostředky z plánu je proto klíčová.

Na základě požadavků nevládních organizací Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Limity jsme my a Re-set došlo v posledních dvou měsících k zásadnímu posunu. Ministerstvo místního rozvoje zařadilo do plánu mezi jeho priority také osvětu a zapojování veřejnosti. Finance na zapojování veřejnosti poskytne chystaný Operační program Spravedlivá transformace z prostředků na technickou asistenci. Historicky poprvé tak na peníze určené k řízení evropských fondů dosáhnou nejen úředníci, ale i občanská společnost.

“Uznat, že spolupráce s občanskou společností je ve spravedlivé transformaci klíčová, je pro českou vládu velký pokrok. Projednaný plán umožní místním spolkům, obcím i krajům uspořádat komunitní plánování, veřejná slyšení k velkým projektům nebo zapojit občany do plánování, co se bude dít s územím po těžbě. Teď je na krajích, aby tuto příležitost nepromarnily a zajistily, aby byl přechod od uhlí nejen spravedlivý, ale také pochopitelný a přijatelný pro jejich obyvatele,” říká k podobě Plánu spravedlivé územní transformace Ondřej Pašek z Hnutí DUHA.

“Hodnotit v tuto chvíli, který strategický projekt má smysl a pomůže výrazně uhelným regionům a který ne, je nyní velmi obtížné, protože o projektech není známo moc informací. Bylo by proto dobré, kdyby se k velkým projektům vrátila i nová vláda a zkontrolovala je, případně vyřadila ty z nich, které jsou problematické. Prioritu by měly dostávat projekty, které povedou ke snižování emisí, budou vytvářet kvalitní pracovní pozice s přidanou hodnotou a budou pomáhat hlavně menším a středním podnikům či přímo lidem,” říká tiskový mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.

“Posílení osvěty a zapojení veřejnosti do proměny uhelných regionů je z hlediska spravedlivé transformace zásadní. Obecný Plán vznikl, nyní se musí přejít ke konkrétním řešením, které pokryjí potřeby místních a budou kultivovat jejich region. Ve hře je řada nevyřešených otázek, jako například jak snížit rizika energetické chudoby, jak podpořit místní komunity a malé a střední firmy, jak řešit úspory energie v domácnostech, jak zajistit pravidlo “znečišťovatel platí” nebo například jak usnadnit přístup k dotacím menším samosprávám. Abychom úspěšného konce uhlí skutečně dosáhli a ona “spravedlivost” nezůstala pouze na papíře, bude potřeba daleko aktivnější přístup ze strany státu a jeho orgánů,” říká Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

“Strukturální proměna ekonomiky uhelných krajů musí odpovídat především potřebám místních lidí. Zapojení veřejnosti do přípravy Plánu územní spravedlivé transformace rozhodně nebylo dostačující a proces výběru strategických projektů vyvolává nedůvěru. Pokud ale operační program spravedlivé transformace umožní obyčejným lidem smysluplně rozhodovat o veřejných investicích v regionu, je to příležitost na změnu k lepšímu pro všechny,” říká Mikuláš Černík z platformy Re-set