Nový zákon o podpoře zeleného tepla podle ekologických organizací pomůže na svět tisícům výtopen na biomasu, solárních kolektorů a podobných projektů, a srazí tak exhalace skleníkových plynů i dovoz zemního plynu. Calla a Hnutí DUHA dnes představily plán legislativy, kterou budou v příštích měsících prosazovat.
Ekologické organizace zároveň publikovaly studii, jež shrnuje podrobné kalkulace, kolik tepla lze v České republice rozumně vyrábět z obnovitelných zdrojů [1]. Potenciál podle ní činí 171 petajoulů, tj. asi polovinu současné spotřeby tepla a více, než činí kompletní spotřeba dováženého zemního plynu na vytápění [2].Přečtěte si kompletní studii >> (pdf, 1,2 MB) Přitom však jiná, nedávno publikovaná studie Hnutí DUHA spočetla, že energetickou náročnost českých budov lze oproti současné spotřebě snížit asi o 60 procent [3]. Potom by zelené zdroje snadno pokryly prakticky veškeré vytápění.
Už v roce 2020 česká ekonomika podle studie může využívat asi 177 petajoulů obnovitelných zdrojů, většinou právě k vytápění nebo ohřívání vody [4]. Je to asi 16–18 procent současné spotřeby energie. Proto Calla a Hnutí DUHA namítají, že třináctiprocentní cíl, který pro zemi navrhla Evropská komise, je zbytečně podhodnocený a zpomalí rozvoj nového technologického odvětví.
Kompletní potenciál zelené energie odpovídá více než čtvrtině veškeré české spotřeby energetických surovin [5].
Nový zákon by podle ekologických organizací měl spočívat v pevně a na dostatečně dlouhou dobu stanoveném příplatku ke každému gigajoulu vyrobeného tepla. Vztahoval by se na obecní či podnikové výtopny, kotelny pro bytové domy a podobné zdroje. Zároveň by stát měl zřídit grantový program, který s nákupem solárních kolektorů, kotlů na biomasu nebo účinných tepelných čerpadel pomůže domácnostem v rodinným domcích. Rozpočet musí činit aspoň miliardu korun ročně.
Zákon o obnovitelných zdrojích z roku 2005 rozhýbal výrobu zelené elektřiny – větrné nebo solární elektrárny a podobně. Ale velkou část možností k výrobě čisté energie u nás tvoří vytápění budov a ohřívání vody. Pro něj obdobná legislativa dosud chybí.
Edvard Sequens z Cally řekl:
„Ve využití slunečního tepla na jednoho člověka jsme sotva na čtvrtině průměru Evropské unie a biomasy pro teplo využíváme sedmkrát méně než sousední Rakousko. Přitom existuje řada dobrých důvodů, proč podporovat rychlý nárůst počtu solárních systémů, kotlů i větších výtopen na biomasu případně bioplynu k vytápění. Chce to ale dlouhodobý systém.“
Martin Mikeska z Hnutí DUHA řekl:
„Nový zákon by doslova rozhýbal odvětví a pomohl na svět tisícům výtopen na biomasu, solárních kolektorů a podobných projektů. Srazí tak exhalace skleníkových plynů i dovoz zemního plynu z Ruska. Zelené teplo je velká nevyužitá příležitost. Podle podrobných propočtů, které experti udělali, rozumně může pokrýt asi polovinu současné spotřeby paliv na vytápění.“
Poznámky:
[1] Padesátistránkovou studii zpracovala Asociace pro využití obnovitelných zdrojů energie: Motlík, J.: Čisté teplo: příležitost leží ladem. Potenciál výroby tepla z obnovitelných zdrojů energie, Calla–Hnutí DUHA, duben 2008. Je ke stažení na: www.hnutiduha.cz/publikace/obnovitelne_zdroje_tepla.pdf
[2] Číslo i podíl jsou vypočteny v takzvané konečné spotřebě energie, tj. množství, které opravdu přímo využijí spotřebitelé. Spotřeba zemního plynu na vytápění v roce 2006 činila 162 petajoulů.
[3] Podrobnosti v tiskové zprávě: www.hnutiduha.cz/index.php?cat=zpravy&id=589
[4] Na teplo připadá 60 % (106 petajoulů) z celkem propočtených 177 petajoulů konečné energie pro rok 2020. Zbývajících 40 % tvoří elektřina a motorová biopaliva.
[5] Kompletní možnosti jsou vypočteny podle tzv. primárních energetických zdrojů, tedy energetického potenciálu surovin ještě před zpracováním v elektrárně nebo teplárně. Celkový potenciál obnovitelných zdrojů činí 498 petajoulů.