ČR s rozvojem nejlevnějšího čistého zdroje váhá.

Britská ekonomika ušetřila za rok 579 milionů liber (v přepočtu přes 20 miliard korun) za dovoz zemního plynu a uhlí, které nahradila výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách [1]. Spočítala to nezávislá konzultační společnost Cambidge Econometrics [2].  

Ekonomičtí experti také posuzovali dva možné scénáře budoucího vývoje britské výroby elektřiny. První se zaměřuje na výrobu ze zemního plynu a druhý na větrné turbíny. Důraz na větrné turbíny by znamenal potřebu větších investice do infrastruktury a byl by celkově dražší o 3 miliard liber. Ale už v roce 2020 by ušetřil stejnou částku díky nižšímu dovozu zemního plynu, do roku 2030 pak ušetří dokonce 7 miliard liber [1].

Největší přínos rozvoje větrné elektřiny oproti plynovým elektrárnám však bude podle odborníků z Cambridge v tom, že ceny elektřiny budou daleko méně ovlivňovány nepředvídatelnými změnami cen plynu. A každopádně budou nižší. Pro plynový scénář výpočty ukazují, že cena elektřiny vzroste do roku 2030 o 8 až 41 procent. Větrná varianta však přinese zvýšení cen jen o maximálně 4 procenta [1].

Výrobní cena větrné elektřiny se neustále snižuje, od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu a za posledních pět let se snížila již o dalších 29 % [3]. Naopak přínosy pro obce a rodiny rostou. Ekonomové spočetli, že každý megawatt instalovaného výkonu přináší – díky levnější elektřině a odvodům do místních fondů – v přepočtu 150 000 korun za rok obcím, kde se turbíny nacházejí [4].

Příklad: Větrná farma u vesnice Tallentire

Tallentireská větrná farma (severozápad Anglie) byla dokončena v červnu 2013. Sestává z šesti turbín o celkovém instalovaném výkonu 12 MW. 25 procent pracovníků stavby pocházelo z místních obyvatel. Investováno bylo přes 60 milionů korun – kompletně v britské ekonomice.

Farma je jedním z prvních projektů LEDS (Local Electricity Discount Scheme – místní sleva na elektřinu), kdy 300 nejbližších domácností bude mít slevu v přepočtu přes 3 000 korun ročně, aniž by musely měnit dodavatele elektřiny. Provozovatel farmy dále zaplatí 750 000 korun ročně do fondu na podporu místních projektů, jako jsou komunitní zahrady nebo školní výlety [4].

Směřování Británie ani snižování dovozu zemního plynu, které již několik let probíhá (byť se už od roku 2000 dramaticky snižuje domácí produkce plynu), není náhodné. Británie totiž přijala zákon, který stanovil, jak se bude země zbavovat závislosti na fosilních palivech. Shodla se na něm před šesti lety vláda i opoziční strany, Svaz britského průmyslu i odbory a humanitární a ekologické organizace [5].

Zákon už má několik mladších následovníků v zahraničí. Jen tento rok byla podobná legislativa schválena v Dánsku, Finsku a Francii. V minulých letech vznikly zákony rovněž ve Švédsku či Rakousku. Srovnatelný zákon se připravuje v Irsku či na Maltě a v dalších státech.

Sobotkova vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL legislativu podle úspěšného britského vzoru slíbila již ve svém programovém prohlášení [6]. Podporují ji i opoziční TOP 09 a Starostové i KSČM [7]. Zatím však zákon nepřipravila. Také speciální zákon, který určuje rozvoj obnovitelných zdrojů, má dle aktuálně projednávané vládní novely perspektivní odvětví větrné energetiky opomíjet [8]. Z ČR odteče ročně za dovoz plynu 100 miliard korun.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Británie se před několika lety rozhodla zlomit svoji stále dražší závislost na špinavých fosilních palivech. Vláda, opozice, průmysl, odbory, ti všichni se shodli na odvážném antifosilním zákonu. A povedlo se. Dovoz plynu klesá, i když se zároveň dál propadá domácí těžba. Jen větrné turbíny dokážou ušetřit přes v přepočtu 20 miliard korun ročně díky nižšímu importu. Bude-li v tom ostrovní království pokračovat, sníží výrazně cenu elektřiny oproti její výrobě z rizikového plynu.“

„Čeští vládní i opoziční politici se shodli už před rokem, že chtějí připravit český antifosilní zákon. Zatím je na stole pouze novela zákona o podporovaných zdrojích energie, která sice odstraňuje bariéry pro střešní solární elektrárny, ale větrné turbíny opomíjí.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, telefon 731 465 279, email jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)   

Poznámky:

[1] The impact of wind energy on UK energy dependence and resilience  http://www.camecon.com/Libraries/Downloadable_Files/The_impact_of_wind_energy_on_UK_energy_dependence_and_resilience.sflb.ashx (odkaz je externí) (str. 7, str. 8-10)

[2] Cambridge Econometrics byla založena v roce 1978, původně jako komerční výzkumná odnož University of Cambridge. Prvním projektem byl  Multisektorální dynamický model britské ekonomiky a prvním prezidentem společnosti laureát Nobelovy ceny za ekonomii profesor Richard Stone. Společnost pracuje pro vládu i soukromé subjekty v Británii, pro Evropskou komisi i pro firmy a instituce všude na světě: http://www.camecon.com/AboutUs/origins_ethos.aspx (odkaz je externí)

[3] Bloomberg New Energy Finance Summit, Michael Liebreich, 23. 4. 2013: http://about.bnef.com/presentations/bnef-summit-2013-keynote-presentation-michael-liebreich-bnef-chief-executive/ (odkaz je externí)

[4] UK Renewable Energy Roadmap Update 2013: https://www.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/255182/UK_Renewable_Energy_Roadmap_-_5_November_-_FINAL_DOCUMENT_FOR_PUBLICATIO___.pdf (odkaz je externí)

[5] O procesu vzniku zákona v Británii: http://en.wikipedia.org/wiki/Climate_Change_Act_2008 (odkaz je externí)

[6] Program vlády slibuje srazit kritickou závislost na fosilních palivech a zlepšit recyklaci odpadu: http://www.hnutiduha.cz/aktualne/program-vlady-slibuje-srazit-kritickou-zavislost-na-fosilnich-palivech-zlepsit-recyklaci

[7] Karel Schwarzenberg: podporujeme zákon ke snížení závislosti na fosilních palivech:

http://www.hnutiduha.cz/aktualne/karel-schwarzenberg-podporujeme-zakon-ke-snizeni-zavislosti-na-fosilnich-palivech

 8] Obnovitelné zdroje 2.0: Pozitivní posun, ale vítr ostrouhal a domácnosti možná také

http://www.hnutiduha.cz/aktualne/obnovitelne-zdroje-20-pozitivni-posun-a...