Do perspektivního vlaku bychom měli naskočit také.

Instalovaný výkon větrných elektráren se jen během minulého roku globálně zvětšil o šestnáct procent. Mezi hlavní tahouny patřily země jako Kanada (25 %), která je známá spíš velkými zásobami fosilních paliv, Čína (25 %), Německo (17 %) nebo i jaderná Francie (13%). Čísla zveřejnila World Wind Energy Association [1].

Česká větrná energetika sice minulý rok také rostla – o necelých pět procent [2], ale jednalo se jen o pět nově spuštěných projektů, odstartovaných navíc ještě v době, kdy byla výroba energie z větru podporována. Nové elektrárny nyní nejsou připravovány. Ani celková výroba naprosto neodpovídá velkému potenciálu perspektivního odvětví v ČR. Citelně tu totiž chybí přiměřená motivační podpora. Stát a domácnosti jsou přitom nuceny výrazně podporovat výrobu elektřiny z uhlí, když za elektrárenské společnosti platí škody na zdraví a životním prostředí, které jeho spalováním vznikají [3].

Novelu zákona o podporovaných zdrojích energie bude projednávat v nejbližších týdnech poslanecká sněmovna. Vláda v ní však nenavrhla, aby se u nás větrná energetika dál rozvíjela [4]. Pokud se chceme zařadit k úspěšným státům a srazit svoji závislost na fosilních palivech, musí vláda přijít s plánem, jak stavbu větrných elektráren rozhýbat.

Větrná energie totiž nepřináší státům, které ji rozvíjejí, jen čistou elektřinu a větší soběstačnost. Výrobci se soustřeďují do zemí, kde je po daných technologiích vyšší poptávka. Proto je pětimilionové Dánsko světovým lídrem ve výrobě větrných elektráren. Výzkum také zjistil, že čím větší podíl má některá země na využití technologie, tím více patentů registruje v příslušném odvětví [5].

Britská ekonomika zase ušetřila za rok 579 milionů liber (v přepočtu přes 20 miliard korun) za dovoz zemního plynu a uhlí, které nahradila výrobou elektřiny ve větrných elektrárnách [6].

Výrobní cena větrné elektřiny se neustále snižuje. Od konce osmdesátých let klesla na méně než desetinu a za posledních pět let se snížila již o dalších 29 % [7].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Šestnáctiprocentní růst. Kdo to má? A česká vláda takové průmyslové odvětví ignoruje. Přitom jí nevadí, že daleko víc dotujeme pokračování uhelné energetiky. Ta neblaze proslula spalováním uhlí ve starých, málo účinných elektrárnách, rekordními vývozy elektřiny a škodlivým znečištěním. Vláda by měla rychle předložit návrh na vylepšení aktuálního zákona o podporovaných zdrojích energie, který dostane český průmysl do rozjetého vlaku větrné energetiky.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, telefon 731 465 279, email jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] WWEA: New Record in Worldwide Wind Installations: http://www.wwindea.org/new-record-in-worldwide-wind-installations (odkaz je externí)

[2] Větrné elektrárny v ČR - Souhrn statistiky za rok 2014 v ČR: http://www.csve.cz/cz/clanky/statistika/281 (odkaz je externí)

[3] Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, CoŽP UK: http://cozpserver1n2.jinonice.cuni.cz/wp/12/01.pdf (odkaz je externí)

[4] Obnovitelné zdroje 2.0: Pozitivní posun, ale vítr ostrouhal a domácnosti možná také

http://www.hnutiduha.cz/aktualne/obnovitelne-zdroje-20-pozitivni-posun-a...

[5] Wangler, L.U. (2012): Renewables and innovation: did policy induced structural change in the energy sector effect innovation in green technologies? Journal of Environmental Planning and Management 56: 211-237

[6] The impact of wind energy on UK energy dependence and resilience  http://www.camecon.com/Libraries/Downloadable_Files/The_impact_of_wind_energy_on_UK_energy_dependence_and_resilience.sflb.ashx (odkaz je externí) (str. 7, str. 8-10)

[7] Bloomberg New Energy Finance Summit, Michael Liebreich, 23. 4. 2013: http://about.bnef.com/presentations/bnef-summit-2013-keynote-presentation-michael-liebreich-bnef-chief-executive/ (odkaz je externí)