I u nás už OZE dávají práci dvojnásobku lidí proti hnědému uhlí.

V Německu dávají obnovitelné zdroje energie práci pro 360 tisíc lidí. To je více než desetinásobek ve srovnání s uhelným průmyslem, který zaměstnává 34 tisíc pracovníků [1]. Odvětví čisté domácí energie v samotném Německu převyšuje v pracovních místech dvojnásobně i celý sektor od těžby až po výrobu energie z hnědého i černého uhlí Německa, ČR a Polska dohromady (tedy celého uhelného středu Evropy) [1] [2].

Ale i u nás už jsou obnovitelné zdroje větším zaměstnavatelem než těžba a úprava hnědého uhlí. Například větrné turbíny, biomasové výtopny, solární panely či bioplynové stanice zaměstnávají už 14,5 tisíce lidí [2] a předstihují tak hnědé uhlí, které dává práci pro necelých 7 tisíc [2]. I konzervativní Aktualizace státní energetické koncepce ČR počítá s růstem obnovitelných zdrojů i zaměstnanosti, kterou za deset poskytnou, až na 25 tisíc pracovních míst [3]. 

Další rozvoj čistých zdrojů energie je však v naší zemi zaškrcen. Stát nyní spletí nesmyslných předpisů například brání lidem v instalaci střešních solárních elektráren. Poslanci už naštěstí projednávají vládní novelu zákona, která největší bariéry odstraňuje a zavádí i podporu pro bioplynové stanice.

Vládní novela je dobrý první krok, ale překvapivě nepodporuje nejlevnější obnovitelný zdroj – větrné turbíny. Také solární střechy budou přibývat jen tehdy, bude-li to ekonomicky výhodné, tedy podaří-li se prosadit bezdotační systém net-meteringu [4] či pomůže-li stát s domácí akumulací elektřiny (například pomocí zatím pomalu čerpaného programu Nová zelená úsporám).

Podle výpočtů Deutche Bank přitom už za dva roky nebudou solární elektrárny v 80 procentech případů potřebovat žádnou podporu a elektřina ze Slunce bude stejně nákladná nebo levnější než ta v síti [5]. Ceny solárních panelů totiž neustále padají a ani dočasně levná ropa nedokáže příliš zpomalit zvyšování jejich konkurenceschopnosti.

Zajímavosti ze světa energetiky přinášíme každý týden na webu www.cislotydne.cz (odkaz je externí)

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Obnovitelné zdroje elektřiny v Německu nejenže vedou ve výrobě elektřiny nad hnědým uhlím, ale zaměstnávají také desetinásobně víc lidí než hnědé a černé uhlí dohromady. Ale překvapivě i u nás už čistá domácí energie dává práci více lidem než hnědouhelné doly a úpravny uhlí. A jak to asi bude vypadat, až zde stát přestane tento perspektivní sektor škrtit a bránit domácnostem vyrábět si vlastní elektřinu?“

„Naštěstí naši poslanci a poslankyně na sklonku minulého roku odhlasovali v prvním čtení novelu zákona, která odstraňuje nesmyslné bariéry pro solární střechy a má podporovat i bioplynové stanice. Zatím však bohužel nepočítá s rozvojem větrných turbín. Pokud jsou politici schopni diskutovat o miliardových dotacích pro miliardáře, aby mohli ještě pár let těžit ztrátové a špinavé uhlí, tak by snad měli automaticky přestat škrtit odvětví, které bude za deset let zaměstnávat i u nás víc lidí než dnes černé a hnědé uhlí dohromady.“

Kontakty:
Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:
[1] Výpočty nezávislého energetického experta Raffaela Piria dle údajů Euracoal a Eurostat:

Coal mining jobs in 2012

Germany
Lignite: 16.622 (0,04%)
Hard coal: 17.613 (0,04%)
Renewables: 363.100 (0,87%)

Poland
Lignite: 15.000 (0,09%)
Hard coal: 113.000 (0,66%)

[2] Ekonomická analýza návrhu Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, Praha 2014 (str. 236, tab. 65)
těžba a úprava hnědého uhlí: 6 738, celkem těžba a úprava uhlí: 20 921
[3] Ekonomická analýza návrhu Aktualizace státní energetické koncepce, MPO, Praha 2014 (str. 244-245, tab. 71 a 72)

[4] Tento systém je založen na tom, že majitel fotovoltaické elektrárny dodává svoji přebytečnou produkci bezplatně do sítě a ekvivalentní množství elektřiny může bezplatně odebrat. Dodá-li provozovatel elektrárny více elektřiny než spotřebuje, distribuční společnost za přebytek neplatí. Systém funguje bez dotací a navíc může zahrnovat koeficient snižující výkupní cenu elektřiny oproti nákupní a tedy příjem pro distributora na pokrytí nákladů s fungováním elektrárny k síti.

Příklad: Fotovoltaická elektrárna s instalovaným výkonem 5 kWp (cca 45 m2 panelů) vyrobí
5 000 kWh ročně a stačí zásobovat rodinný dům a díky připojení k síti a net-meteringu je zajištěna elektřina i když zrovna nesvítí slunce. Výsledná bilance je 1 500 kWh spotřebovaných v domě, 3 500 kWh dodaných zdarma do sítě a 1 500 kWh odebraných zdarma ze sítě. Výsledný účet za elektřinu je 0 Kč. Z úspor si majitel domu postupně uhradí investiční náklady na svoji střešní elektrárnu a stává se dlouhodobě nezávislý na ceně elektrické energie. Distributor odebere do sítě bezplatně 2 000 kWh.

[5] Solar at grid parity in most of world by 2017: http://reneweconomy.com.au/2015/solar-grid-parity-world-2017 (odkaz je externí)