Lidé píší premiérovi, aby v nové zalesňovací vyhlášce nedopustil opětovné hromadné vysazování smrků

Přes padesát lidí se obrátilo na premiéra během pár hodin od spuštění výzvy Chceme zdravé lesy, pane Babiši [1]. Část lidí mu poslala i snímky nevhodně vysazených sazenic smrků. Výzva je součástí kampaně Zachraňme lesy, kterou již podpořilo od jara 16 800 lidí. Lidé žádají, aby přímo předseda vlády zajistil, že Ministerstvo zemědělství v právě projednávané vyhlášce konečně posílí povinnou výsadbu listnáčů a jedle a sníží podíl smrkových porostů nevhodně
vysázených v nižších a středních polohách, které vedou ke kalamitám.

Ministr zemědělství Miroslav Toman zahájil svou funkci příslibem před poslanci a veřejností, že vrátí naše lesy do podoby „skladbou druhově pestrých lesů a plnících všechny funkce lesa, nejen tu produkční, půdoochrannou, vodoochrannou a rekreační” [2]. Na veletrhu Země živitelka ministr v sobotu 25. srpna 2018 dokonce přímo uvedl: „Chystáme lesnickou vyhlášku, v níž doporučujeme jinou strukturu lesa na úkor současného složení. To znamená, aby v lesích nebylo tolik smrků. Vrátit se k tomu původnímu různorodému složení.“ [3]

Avšak skutečnost je zcela jiná. Ministerstvo zemědělství dosud neupravilo vyhlášku podle  připomínek Ministerstva životního prostředí, krajů a více než 1 200 občanů. Ti všichni odmítají nepochopitelný návrh Ministerstva zemědělství nezvyšovat povinný podíl listnáčů a jedle (který je nyní velmi malý - jen 5 až 30% podle daného místa) a znovu sázet až 75 % smrku i do nevhodných podmínek. V těchto místech smrkové monokultury způsobily dnešní kalamitu a plošně hynou nebo odborníci očekávají jejich rozpad v dohledné době [4].

Důsledky lesní kalamity již nyní zasahují přírodu, krajinu a obyvatele v sedmi krajích [5]. Premiér Andrej Babiš doposud komentoval především snahu řešit důsledky kalamity, jako je nákup vagónů na odvoz klád nebo absurdní spalování dřeva v elektrárnách. Lidé mu ale píší, aby urychleně dohlédl na zamezení příčin celého problému, které spočívají v monokulturním pěstování smrku.

Po červencovém jednání nové odborné platformy Ministerstva zemědělství, v níž je i zástupce Hnutí DUHA,  poslala ekologická organizace ministerstvu deset zásadních připomínek k návrhu zalesňovací vyhlášky, jejichž zapracování považuje za zásadní. Ministerstvo však dosud nereagovalo ani dosud stále nepřijalo připomínky Ministerstva životního prostředí, které by dostatečnou ochranu lesů zajistily.   

Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy, řekl:
 „Zvýšení povinné výsadby listnáčů a jedlí místo hynoucích smrků je klíčové pro budoucnost našich lesů. Proto premiéra vyzývají  nejen vědci, lesníci a ekologické organizace, ale píší mu také stovky lidí. Napište mu prosím také vy.”

”Ministr Toman slíbil, že bude řešit kalamitu v lesích a změní jejich druhovou skladbu. Přesto Ministerstvo zemědělství zatím nezměnilo svůj původní návrh vyhlášky, ve kterém zachovává nízké povinné podíly listnáčů a jedlí při obnově lesů a nadále umožňuje sázet převážně rizikový smrk i na místech, kde hromadně hyne. Není jasné, zda připomínky Ministerstva životního prostředí, které řeší samotné kořeny lesní krize, nezahodilo do koše.”

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz (odkaz odešle e-mail)

Poznámky:

[1] https://www.zachranmelesy.cz/pane-babisi (odkaz je externí)

[2] https://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/016schuz/s016142.htm (odkaz je externí)

[3] https://byznys.lidovky.cz/stat-v-minulosti-podcenil-boj-s-kurovcem-mini-... (odkaz je externí)

[4] Studie Čermák, P., Mikita, T. a J. Kadavý. 2017. Budoucnost hospodaření se smrkem v období předpokládaných klimatických změn. Lesnická práce. 2017/3. je dostupná v online archivu na http://lmda.silvarium.cz/search/i.jsp?pid=uuid:17f63f3c-1e0e-47a3-90ed-6... (odkaz je externí)
Na straně 14 se uvádí: „Pro rok 2060 je předpovězeno, že mimo vhodné podmínky poroste cca 80 % stávajících smrkových porostů. (...) Jde o podmínky s vysokým rizikem předčasného rozpadu porostů a  rizikem opakovaného odumírání smrku (...).“

[5] Jedná se o Moravskoslezký, Olomoucký, Plzeňský, Jihočeský, Jihomoravský, Zlínský kraj a kraj Vysočina.