Reakce na dnešní “ČEZ číslo týdne”

Mluvčí společnosti ČEZ, a.s. dnes poslal novinářům krátkou zprávu “číslo týdne”, v níž tvrdí, že emisní náročnost zdrojů ČEZu klesla o 30 % za posledních 5 let [1]. A tento fakt přisuzuje tomu, že ČEZ získal zdarma emisní povolenky výměnou za investice do čistých technologií (tzv. derogace).

Tato zpráva je jednoznačně klamavá a jejím účelem je pravděpodobně tlačit na opětovné přidělení emisních povolenek zdarma, o němž se bude v následujících měsících rozhodovat a které je (zejména v situaci, kdy je jejich cena na vysoké úrovni) výhodným byznysem [2]. ČEZ totiž rozdíl v emisní náročnosti vypočítává jako rozdíl roku 2012 a roku 2017. Jenže zamlčuje, že v roce 2013 prodal velkou elektrárnu Chvaletice těžařské společnosti Severní energetická Pavla Tykače a od začátku ledna 2017 nevlastní ani velkou elektrárnu a teplárnu Tisová, kterou prodal Sokolovské uhelné.

Elektrárna Chvaletice má instalovaný výkon 820 MW, Tisová dalších 295 MW, dohromady tak ČEZ díky prodejům vyškrtl ze svého portfolia 1,15 GW výkonu hnědouhelných elektráren. Zbývající uhelné elektrárny ČEZu, které mají z hlediska skleníkových plynů nejvyšší emisní náročnost, měly na konci roku 2017 instalovaný výkon 6,19 GW [3]. Z toho je patrné, že příspěvek prodeje elektráren ke snížení emisní náročnosti zdrojů ČEZu je velmi významný [4].

Tyto dva obchody jsou tedy skutečným dominantním důvodem výrazného snížení emisní náročnosti zdrojů ČEZ, kde díky tomu logicky získaly větší podíl jaderná energie a obnovitelné zdroje. Jenže emise skleníkových plynů a znečištění ovzduší pokračují u obou prodaných elektráren, jen spadají pod jiné firmy. A v případě Chvaletic prodej způsobil do budoucna spíše více emisí, neboť nový majitel plánuje elektrárnu provozovat déle, než by to nejspíše plánoval ČEZ.

Ještě více by emise ČEZu klesly, pokud by se mu podařilo prodat největší uhelnou elektrárnu - Počerady. I tam by ovšem platilo, že prodej uhlobaronu Tykačovi by znamenal delší provoz do budoucna a tedy i delší dobu znečišťování.

ČEZu se samozřejmě podařilo snížit emise i u zdrojů, které vlastní dodnes. Ale tvrdit, že snížil emisní náročnost o 30 procent díky bezplatným povolenkám, je silně zavádějící až lživé tvrzení. Pokud by dostal emisní povolenky zdarma znovu i na období po roce 2020, bude podle nových pravidel již nutné odstavovat uhelnou kapacitu. Na místě jsou však obavy, že se ČEZ bude snažit vykázat odstavení dosluhujících zdrojů, které plánoval odstavit tak jako tak, a například uhelnou elektrárnu Počerady se pokusí znovu prodat. Navíc peníze z derogací umožní ČEZu uvolnit svoji hotovost na investice no nových uhelných zdrojů - takový plánuje například v lokalitě elektráren Mělník [5].

Skutečným řešením emisní náročnosti naší energetiky a znečištění ovzduší z uhelných elektráren je:
●    férové prodávání emisních povolenek znečišťovatelům v aukcích,  
●    podpora financování čistých zdrojů a úspor energie nejen společnosti ČEZ, ale všem, kteří to potřebují (například skrze program Nová zelená úsporám a či skrze nastavení rozumných schémat provozní podpory),
●    nevydávání výjimek z povinnosti snížit znečištění ovzduší z uhelných elektráren na nové evropské limity, které začnou platit od srpna 2021,
●    uzavírání zastaralých uhelných elektráren, které nejsou díky přebytkům výroby energie nad spotřebou potřeba, místo jejich rozprodávání netransparentním firmám.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“ČEZ ve snaze získat zdarma lukrativní emisní povolenky jednoznačně klame. Emisní náročnost nesnížil díky povolenkám zadarmo, snížil ji zejména díky tomu, že prodal dvě staré, velké a emisně náročné elektrárny těžařským společnostem. Naše zdraví poškozují jiné firmy, ale fakticky se nic nemění. Stát by měl emisní povolenky prodávat ve férových aukcích a z výnosů financovat rozumné projekty snižování emisní skleníkových plynů (včetně projektů firmy ČEZ). Je to spravedlivější a transparentnější. A pokud se ČEZ chce chlubit snižováním emisí, musí staré uhelné elektrárny zavírat, ne je prodávat uhlobaronům.”     

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Mínus 30 procent - o tolik poklesla za 5 let emisní náročnost zdrojů ČEZ

Emisní náročnost zdrojů ČEZ (zdroje Skupiny ČEZ v České republice) poklesla z 0,63 tuny CO2  na dodanou MWh elektřiny v roce 2012 na hodnotu 0,44 tuny CO2/MWh  v roce 2017, což jednoznačně prokazuje snížení podílu hnědého uhlí na výrobě elektřiny v rámci ČEZ. Jde o výsledek přechodného přidělování emisních povolenek zdarma výměnou za investice do vybavení a modernizace infrastruktury a čistých technologií (tzv derogace).
 
Ing. Ladislav Kříž
Hlavní mluvčí Skupiny ČEZ
Manažer útvaru| Útvar komunikace Skupiny ČEZ
ČEZ a.s.

[2] Česká republika se může rozhodnout, že možnosti přidělit energetickým firmám část povolenek zdarma nevyužije. Všechny povolenky by se pak prodávaly v aukcích, z jejichž výnosů stát financuje programy typu Nové Zelené úsporám. V závislosti na ceně povolenky jde o přibližně 50-80 miliard korun.

[3] Jedná se o hodnotu dohromady pro černé i hnědé uhlí. Výroční zpráva ČEZ za rok 2017, https://www.cez.cz/edee/content/file/investori/vz-2017/vz-2017-cz.pdf

[4] Pokud by nedošlo k prodeji obou elektráren, celkový instalovaný výkon ČEZu v uhelných elektrárnách by byl 7,3 GW, oproti současným 6,19 GW. https://www.cez.cz/edee/content/file/investori/vz-2017/vz-2017-cz.pdf

[5] http://denikreferendum.cz/clanek/27014-cez-chce-v-melniku-stavet-novy-uh...