Kontroverzní trasa rychlostní silnice Brno–Vídeň přes Mikulov – na které ministerstvo dopravy trvá, ačkoli postižené obce protestují a přestože vedení přes Břeclav by bylo mnohem levnější – se dostala na třetí místo v žebříčku nejnesmyslnějších projektů kandidujících na podporu z evropských fondů.
Srovnání ve formě velké mapy dnes v Bruselu publikují ekologické organizace, které v České republice zastupuje Hnutí DUHA [1]. Žebříček tří nejnesmyslnějších projektů [2] je výběrem z přehledu 50 kontroverzních a zbytečných záměrů s rozpočtem celkem 22 miliard euro (550 miliard korun), jež financují evropské fondy nebo Evropská investiční banka [3]. Ilustruje vážnou hrozbu, že EU kvůli nedostatečným pravidlům utratí miliardy eur z kapes daňových poplatníků za stavby, které zbytečně poškodí zdraví místních lidí nebo přírodní bohatství. Přitom se mnohdy ani finančně nevyplatí. Na lepší řešení nebo na další důležité programy pak nezbude dost peněz.
V žebříčku se ocitlo mimo jiné:16 nepotřebných spaloven neprotříděného komunálního odpadu, které pohltí miliony tun recyklovatelných surovin – a na recyklační programy pak nebude dost prostředků;14 dálnic, jež kvůli špatně naplánovaným trasám poškodí zdraví místních lidí nebo místa se vzácnou přírodou, ačkoli by je šlo postavit jinak, často i levněji;7 sporných projektů velkých přehrad nebo kanalizace řek.Některé dokumentované projekty jsou již z fondů EU financovány. Většina z nich je však teprve ve fázi plánování. Škodám a plýtvání penězi, které by způsobily, je tedy možné předejít.
Ekologické organizace prosazují nasměrování peněz z EU do moderních, vysoce efektivních technologií a do přesunu nákladní dopravy z kamionů na železnice. Nová pravidla musí také vyžadovat nestranné posouzení různých možných variant tak, aby se peníze vyplácely na nejlepší řešení.
Kontroverzní silnice přes Mikulov včetně nutných navazujících staveb [3] by stála o 30 miliard korun více než řešení s trasou kolem Břeclavi. Navíc řady kamionů z Polska do Rakouska budou projíždět po spojovací silnici vedoucí vesnicemi a unikátní rekreační krajinou Lednicko–valtického areálu.
Martin Konečný z Hnutí DUHA řekl:
„Evropské fondy jsou velmi potřebné. Mohou České republice i dalším státům pomoci s investicemi do moderních zelených technologií a zlepšit kvalitu života. Jenomže pokud se budou miliardy vyhazovat na nesmyslné projekty, nezbude už na důležité věci. Česká a další vlády i Evropská unie musí investovat do skutečně důležitých priorit. A především – musí se naučit posuzovat různé varianty velkých dopravních projektů, aby peníze šly do skutečně nejlepších řešení. Trasa přes Mikulov vždy byla horkým kandidátem na jedno z předních míst v žebříčku. Vypadá, jako by někdo chtěl dokázat, že přece nebudeme stavět jednoduše, když to jde složitě. Proč vybrat trasu levnější, jednodušší a bezproblémovou, když můžeme utratit o pár miliard víc a stavět místním obcím navzdory, že?“
Poznámky:
[1] Žebříček vydávají Friends of the Earth Europe a CEE Bankwatch Network, více na www.bankwatch.org/billions (odkaz je externí)
[2] První dva projekty v žebříčku jsou:Zbytečný program výstavby devíti spaloven nepředtříděného komunálního odpadu v Polsku: v zemi, jež recykluje pouhá 3 % odpadků, by pálily statisíce tun kvalitních, recyklovatelných surovin ročně.Trasa dálnice Via Baltica, rovněž v Polsku. Vede například přes unikátní mokřady podél řeky Rospudy. Proti jejich zničení – kterému by snadno zabránilo navržené posunutí trasy o několik kilometrů vedle – se v zemi zdvihla vlna odporu.[3] Podíl strukturálních fondů a Kohezního fondu na 50 projektech činí 10 miliard euro. Mezi 50 projekty je devět českých s celkovými náklady 3,8 miliard euro (95 miliard korun).
[4] Pokud silnice povede přes Mikulov – a ne kolem Břeclavi –, vyžádá si navazující stavby, například novou tzv. tangentu kolem Brna.