Kontroverzní trasa rychlostní silnice Brno–Vídeň přes Mikulov, která je i podle samotných ministerských úředníků nevýhodná a bude stát jen pár kilometrů od souběžné trasy kolem Břeclavi [1], opět figuruje v žebříčku nejnesmyslnějších projektů kandidujících na podporu z evropských fondů.
Hnutí DUHA s dalšími ekologickými organizacemi dnes v Bruselu varují před vyplýtváním 23 miliard eur na kontroverzní investice do projektů v nových členských zemích EU, které jsou ekonomicky nevýhodné a poškozují zdraví. Prosazují přitom, aby EU pomohla zmírnit krizi tím, že peníze nasměruje do zelených inovací, zateplování domů a dalších nových odvětví.
Organizace dnes představují aktualizovanou mapu 55 kontroverzních a zbytečných záměrů [2]. Některé jsou již financovány, jiné o peníze od Evropské komise či Evropské investiční banky hodlají usilovat. Mapa ilustruje vážnou hrozbu, že EU kvůli nedostatečným pravidlům utratí miliardy eur z kapes daňových poplatníků za stavby, které zbytečně poškodí zdraví místních lidí nebo přírodní bohatství. Přitom se mnohdy ani finančně nevyplatí.
Na mapě se ocitlo mimo jiné:
22 nepotřebných spaloven neprotříděného komunálního odpadu, které pohltí miliony tun recyklovatelných surovin – a na recyklační programy pak nebude dost prostředků;16 dálnic, jež kvůli špatně naplánovaným trasám poškodí zdraví místních lidí nebo místa se vzácnou přírodou, ačkoli by je šlo postavit jinak, často i levněji;5 sporných projektů velkých přehrad nebo kanalizace řek.
Ekologické organizace prosazují nasměrování peněz z EU do moderních, vysoce efektivních technologií, které sníží závislost na dovozu plynu a ropy a domácnostem i podnikům srazí účty za energii, a do přesunu nákladní dopravy z kamionů na železnice. Nová pravidla musí také vyžadovat nestranné posouzení různých možných variant tak, aby se peníze vyplácely na nejlepší řešení.
Kontroverzní silnice přes Mikulov včetně nutných navazujících staveb by stála o 30 miliard korun více než řešení s trasou kolem Břeclavi. Navíc řady kamionů z Polska do Rakouska budou projíždět po spojovací silnici vedoucí vesnicemi a unikátní rekreační krajinou Lednicko–valtického areálu.
Mirek Topolánek loni v Poslanecké sněmovně popsal, proč vláda rozhodla o stavbě obou tras – a utracení miliard korun navíc. Řekl, že o dvou zvažovaných trasách dálnice Brno–Vídeň „rozhodla vláda 9. června letošního roku po velmi složitých jednáních. Nakonec budou uspokojeny obě lobbistické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví.” [3]
Keti Medarova z CEE Bankwatch Network k tomu říká:
„Dlouhodobě kritizujeme způsob plánování a prosazování velkých infrastrukturních projektů v nových členských zemích EU. Často jsou kontroverzní nejen z pohledu dopadů na životní prostředí, ale i ekonomicky a sociálně. Nové členské země tak mohou promeškat příležitost nastartovat s pomocí europeněz progresivní rozvojové trendy v ekonomice, včetně posílení tvorby tzv. zelených pracovních míst.“
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA k aktuální mapě uvádí:
„Evropské fondy mohou České republice i dalším státům pomoci s investicemi do modernizace ekonomiky a zlepšit kvalitu života. Ale spousta projektů spočívá ve vyhazování miliard do koše. Trasa Brno–Vídeň je exemplární případ. Podle posudků, které si nechalo udělat ministerstvo dopravy, nemá smysl ani jedna varianta, ale budovat se mají obě. EU i česká vláda by měly peníze z fondů, půjček i dalších zdrojů nasměrovat do zateplování domů, zelené energie, dobrých železnic a podobných projektů. Takhle, ne vyhazováním peněz do vzduchu, sníží dovoz plynu a ropy i účty domácností a podniků za energii. Musí se také naučit posuzovat různé varianty velkých dopravních projektů, aby peníze šly do skutečně nejlepších řešení.“
Poznámky:
[1] Podrobnosti v tiskové zprávě >>[2] Podrobnosti v mapě >>[3] Podrobnosti v tiskové zprávě >>