Finanční škody v Černobylu se odhadují na stovky miliard až více než bilion korun – ale ČEZ by při případné těžké nehodě na některém ze svých reaktorů zaplatil nanejvýše šest miliard. Ekologické organizace na to poukázaly den před dvaadvacátým výročím historicky největší havárie na jaderné elektrárně.
Calla a Hnutí DUHA prosazují, aby ČEZ nesl plnou finanční odpovědnost za případné škody způsobené atomovými reaktory. Elektrárenská společnost nyní ručí za šest miliard korun a vláda nedávno rozhodla, že hranici zvýší na 7,8 miliardy. V Temelíně nebo Dukovanech jsou reaktory, které mají velice nízké riziko vážné havárie – mnohokrát nižší než u zařízení černobylského typu. Přesto není tato možnost nulová.
Přitom výše následků černobylské havárie se odhaduje v řádu desítek až stovek miliard eur [1] – tedy stovek miliard až jednotek bilionů korun. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že škody při těžké nehodě na jaderném reaktoru by dnes činily asi 1 500 miliard korun [2].Hnutí DUHA a sdružení Calla prosazují úplné zrušení kontroverzní klauzule atomového zákona, podle které by elektrárenská společnost hradila jen malou část škod. Topolánkova vláda ji slíbila ve svém programovém prohlášení.
V chemickém průmyslu a dalších rizikových odvětvích obdobná zvláštní pravidla nejsou. Kdyby v Temelíně došlo k havárii, ČEZ dostane od pojišťoven 35 miliard korun, zatímco všichni ostatní postižení podle dohromady jen šest miliard – zlomek odhadovaných škod.ČEZ ve středu (30. dubna) zveřejní svoji loňskou výroční zprávu. Podle předběžných čísel publikovaných už v únoru dosáhl čistého zisku 43 miliard korun. Ekologické organizace argumentují, že nejvíce vydělávající česká společnost má i na to, aby mohla hradit běžné pojistné. Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:
„Čísla škod z Černobylu ukazují, proč omezení finanční odpovědnosti na šest miliard nedává žádný smysl. ČEZ přece musí nést plnou finanční odpovědnost za škody, které jeho atomové reaktory případně způsobí, bez ohledu na to, zda je riziko škod velké, malé, nebo malinkaté. Proto je potřeba zrušit klauzuli atomového zákona, podle které by hradil jen zlomek eventuálních škod. Tuhle otázku je potřeba vytknout před závorku debaty o nových atomových reaktorech.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Díky dnešní výjimce pro jaderný průmysl je paradoxně zvýhodněn ten nejvíce rizikový způsob výroby elektřiny oproti bezpečnějším. Při rozhodování o nových zdrojích energie tak na trhu existují velmi nerovné podmínky.“
Poznámky:
[1] První odhad byl stanoven na zhruba 15 miliard dolarů a dlouhodobě mělo jít o 75–100 miliard. Ale posléze prognózy škod za prvních čtrnáct let po havárii stouply na 283–358 miliardy dolarů. Běloruská vláda odhaduje celkové hospodářské škody způsobené v letech 1986–2015 na 235 miliard dolarů v cenách z roku 1992. Hospodářské náklady na Ukrajině mají podle novějších odhadů činit 130 miliard dolarů. Viz Carroll, S., et Froggatt, A.: Nuclear third Party insurance: the nuclear sector’s ‚silent‘ subsidy state of play and opportunities in Europe, Conference Discussion Paper, 2007
[2] Savage, M., Baruya, P., et Cunningham, J.: Energy subsidies in the European Union: a brief overview. EEA Technical Report 1, European Environment Agency, Copenhagen 2004