Bez ruského plynu se obejdeme, ale vyžaduje to rychlou přípravu krizových opatření, aby uprostřed příští topné sezóny nedošlo palivo pro teplárny a domácí kotle. Také bude třeba odstartovat koncepční kroky ke snížení plýtvání a zvyšení výroby z čistých domácích zdrojů, abychom se do budoucna bez ruského plynu obešli i bez krizových opatření. Ukazuje to analýza Hnutí DUHA, která shrnuje některé dostupné propočty a možnosti, které má Česká republika.

Celou analýzu najdete si můžete stáhnout ZDE. 

První týden války – kdy ropa a plyn proudily – Česko financovalo Putinův režim částkou téměř 2 miliardy korun. Zbavit se závislosti znamená přiškrtit finanční zdroje na válku a odstranit hlavní vydírací potenciál, kterým Kreml směrem k nám disponuje. Ale konec dodávek může nastat i z vůle ruského režimu. Každopádně s ním musíme počítat. A to znamená jednat hned, potřebujeme využít každý den.

Analýza Hnutí DUHA ukazuje, že hlavní opatření pro příští zimu by měla být omezení (odložení) spotřeby v průmyslu a rychlé energetické renovace a redukce spotřeby obytných a komerčních objektů. Důležité je také nainstalovat co nejvíce fotovoltaiky a tepelných čerpadel, odložit odstavení jaderných reaktorů a připravit se na možnost opětovného zvýšení výroby ve fungujících uhelných elektrárnách a teplárnách. Musíme se také připravit na spalování topných olejů.

Úsporná opatření a jiné zdroje energie však příští zimu stačit nebudou. Součástí řešení musí být dostat do Evropy co nejvíce plynu z “neruských” zdrojů a jeho koordinovaná distribuce v Evropě. Česká vláda se také musí připravit na plošné i cílené kompenzace nákladů domácností a firem, aby situaci zvládly ekonomicky.

Strategické (dlouhodobé) řešení pro zajištění tepla bez ruského plynu se v Česku skládá v první řadě ze snížení plýtvání energií při vytápění (které dokáže do roku 2030 srazit potřebu ruského plynu na třetinu), výměny plynových zdrojů individuálního vytápění (zejména za kotle na dřevo či peletky a tepelná čerpadla) a nového plánu transformace teplárenství. Ten stávající se založen zejména na rychlém přechodu z uhlí na plyn a bude logicky nutné jej změnit. Bude nejspíš muset déle počítat s uhlím (a naopak se musí omezit plýtvání tímto palivem v zastaralých nízkoúčinných elektrárnách) a nahrazovat je využitím odpadního tepla a tepelných čerpadel či udržitelně čerpané biomasy a bioplynu. Podporovat bude potřeba také geotermální zdroje energie.

Důležitou součástí plánu je zvyšování výroby čisté domácí elektřiny, která jednak bude potřeba například pro provoz tepelných čerpadel, ale také jako domácí čistá a bezpečná náhrada uhelné elektřiny. Kromě toho umožní obnovitelné zdroje domácnostem a obcím pokrýt část vlastní spotřeby elektřiny a tedy sníží potřebu drahých dodávek ze sítě. 

Analýza také ukazuje, že nejen pro krizový plán na příští zimu, ale ani pro dlouhodobé zajištění bezpečných dodávek energie se neobejdeme bez posilování evropské energetické spolupráce. Potřebujeme posilovat síťové propojení, obchod s elektřinou mezi státy a koordinaci při zajišťování energie z oblastí mimo EU.

Hnutí DUHA v závěru analýzy doporučuje české vládě, jaké konkrétní kroky by k přípravě na příští zimu i další roky bez ruského plynu měla udělat. 

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:

“Bude to náročné, ale půjde to. Příští zimu dokážeme v Evropě zvládnout i bez ruského plynu. Ale musíme se na to okamžitě začít připravovat a rozjet zateplování domů či instalaci solárních panelů a tepelných čerpadel v urgentním režimu. Pokračovat v tom nadále a snižovat závislosti na plynu i uhlí rok za rokem - díky fotovoltaickým a větrným elektrárnám či bioplynovým stanicím na odpad a využívání odpadního tepla či udržitelně čerpané biomasy. Na příští zimu však samozřejmě musíme také společně jako EU zajistit co nejvíce náhradních dodávek plynu ze zámoří a počítat, že se spálí více uhlí a topných olejů než tuto zimu a odložit plánované odstavování jaderných reaktorů v Německu.”

Celou analýzu najdete si můžete stáhnout ZDE.