Obnovme českou přírodu.

Pestrá a zdravá krajina je základním předpokladem pro zadržení vody a udržení života v naší zemi. České přírodě dnes škodí extrémní jednotvárnost, ať už jde o obří nepřerušené lány polí, nebo o lesy bez druhové a věkové pestrosti. 

Dlouholeté intenzivní hospodaření, ztráta humusu a utužení půdy způsobují, že krajina nefunguje tak, jak by měla: jako přírodní houba: nedokáže pohltit srážky, bránit erozi, udržet vláhu pro období sucha ani zamezit bleskovým povodním.

Abychom vrátili vodu do krajiny, musíme obnovit zdravou půdu a vrátit krajině její pestrost.

Rozbijme monokultury jak na polích, tak v lesích a obnovit přirozenou mozaikovou strukturu celé krajiny. Rozčleňme obří lány pomocí mezí, remízků, lesíků a průlehů, které přeruší délku svahů a zbrzdí rychlý odtok vody. 

Do roku 2030 vybudujme 2 000 km zatravněných odtokových drah a nárazníkových pásů. 

Zaveďme využívání meziplodin (na 50 % orné půdy do roku 2030 a 70 % do roku 2050) a zařazení plodin vázajících dusík na 15 až 25 % ploch. Tím zásadně snížíme vodní i větrnou erozi. 

Zrušme nebo zahraďme odvodňovací kanály a trubky v lesích, na lukách a na polích.

Podpořme přechod od smrkových a borových monokultur k pestrým smíšeným lesům a obnovme síť drobných prvků zeleně napříč celým územím.

Staletí technických úprav, narovnávání toků a odvodňování připravila naši krajinu o přirozenou schopnost zadržovat vodu. Musíme vrátit život celým pramenným oblastem a říčním nivám, aby se voda v krajině rozlévala bezpečně a zůstávala v ní po celý rok.

Do roku 2027 vznikne národní mapa narušených pramenišť a následně akční plán na odstraňování nefunkčních drenáží a odvodňovacích příkopů. 

Zaveďme revitalizace, oddalování hrází (navrácení prostoru pro přirozené rozlévání řek během povodní), obnovu meandrů, napojení ramen, obnovu pramenišť, tvorbu mokřadů a přírodě blízká opatření mezi veřejně prospěšné stavby.

Do roku 2040 obnovme přirozené funkce říčních niv na ploše až 79 tisíc km² s využitím oddálených hrází, meandrů a slepých ramen. 

Systematicky odstraňme zbytečné umělé bariéry a jezy, které dnes řekám brání v přirozeném toku. Zastaralé minimální průtoky v řekách nahraďme sezónně proměnlivými ekologickými průtoky.

Více než 80 % evropských ekosystémů je ve špatném stavu a malé izolované ostrůvky přírody nedokáží čelit klimatické změně ani zastavit úbytek druhů. Proto se i Česko zavázalo přispět ke snaze o zvrácení úbytku přírodní pestrosti. 

Příroda potřebuje souvislý prostor a důvěru ve vlastní schopnost se obnovit bez neustálých technických zásahů.

Podíl přísně chráněných území zvyšme na 6 % v roce 2030 a na 10 % do roku 2050. Do krajiny navraťme divočinu a klíčové přírodní procesy, stejně jako znovuvytvářená vzácná stanoviště (jako jsou slaniska a písčiny). 

Kolem nejcennějších rezervací vytvořme ochranné nárazníkové zóny tlumící přísun hnojiv a pesticidů z okolí.

Cílem je do roku 2050 obnovit 100 000 hektarů přírodního území v těžebních oblastech nebo třeba vojenských újezdech, kde nahradíme technické rekultivace přirozeným vývojem.

Stejnověké smrkové monokultury pěstované jako „továrny na dřevo“ vlnám horka, suchu ani kůrovci neodolají. Zdravý les musí být druhově i věkově pestrý, schopný zadržet vodu a poskytovat domov tisícům organismů, které ke svému životu potřebují i tlející dřevo a staré stromy.

Do roku 2030 zařaďme lesní mokřady a prameniště jako lesy ochranné. Svahy, nivy a mokřady jako citlivé oblasti s šetrným hospodařením a obnovou.

Zvyšme průměrné množství tlejícího dřeva (kmenů) ve státních lesích na minimálně 30 m³/ha. 

Zastavme odvodňování lesních mokřadů. Schvalme novou mysliveckou legislativu, která bude odvozovat plán lovu přemnožené spárkaté zvěře z reálných škod na porostech a posilme myslivecká práva vlastníků pozemků. 

Obnovme také světlé lesy a prosvětlené okraje lesů pomocí tradiční lesní pastvy a výmladkového hospodaření.

Dramatický úbytek včel, motýlů a dalších opylovačů přímo ohrožuje produkci potravin a fungování celých ekosystémů. Hmyz přichází o kvetoucí místa a trpí používáním pesticidů.

Na travních porostech nad 10 hektarů zaveďme povinnost nechávat minimálně 20 % neposečené či nespasené plochy s časovým odstupem 4 až 6 týdnů pro dokončení vývoje hmyzu. 

Kolem vodních toků a rybníků vytvořme ochranné kvetoucí pásy a jako migrační koridory využijeme travnaté pásy podél silnic, dálnic a železnic. 

Ve městech zaveďme mozaikovou seč trávníků a v lesním hospodaření výrazně omezme chemii: do roku 2030 snižme plochu chemických zásahů a vápnění v lesích o 30 % a do roku 2050 o 80 %.

Města a lidé v nich trpí v létě extrémními horky. Vzrostlé stromy a městská zeleň fungují jako přirozená klimatizace i zádržný systém pro dešťovou vodu, přesto často musí ustoupit stavbám.

Na travních porostech nad 10 hektarů zaveďme povinnost nechávat minimálně 20 % neposečené či nespasené plochy s časovým odstupem 4 až 6 týdnů pro dokončení vývoje hmyzu. 

Kolem vodních toků a rybníků vytvořme ochranné kvetoucí pásy a jako migrační koridory využijeme travnaté pásy podél silnic, dálnic a železnic. 

Ve městech zaveďme mozaikovou seč trávníků a v lesním hospodaření výrazně omezme chemii: do roku 2030 snižme plochu chemických zásahů a vápnění v lesích o 30 % a do roku 2050 o 80 %.

Zemědělská půda pokrývá polovinu rozlohy ČR, ale intenzivní hospodaření zbavilo polní krajinu rozmanitosti. Dlouhodobý a extrémní pokles populací polních ptáků (třeba čejky chocholaté či skřivánků) a hmyzu ukazuje, že pole bez života nedokážou čelit klimatickým extrémům ani dlouhodobě zajišťovat udržitelné potraviny.

Zaveďme povinnost vytvářet pestré neprodukční plochy (úhory, biopásy, remízky), na nejméně 8 procentech zemědělské půdy do roku 2030. 

Zaveďme cílenou podporu na neoseté a chemicky neošetřované plochy pro polní ptáky na 1 000 hektarech orné půdy do roku 2030. 

Podpořme masivní rozvoj ekologického zemědělství. Do roku 2030 rozšiřme šetrné hospodaření na 30 % půdy a zaveďme 10% podíl biopotravin ve veřejném stravování.