Nemocné lesy, méně ptáků, více odpadů či hluk z dopravy. Zlepšení ovzduší ale dokazuje, že problémy životního prostředí mají řešení
Vláda má dnes na programu Zprávu o životním prostředí České republiky za rok 2025. Ta ukazuje, že české lesy stále nejsou v dobré kondici, protože je často tvoří smrkové monokultury. Intenzivní zemědělství nadále způsobuje úbytek ptáků. Navzdory cílům pro redukci odpadů jejich množství roste. Pětina lidí trpí nadlimitním hlukem z dopravy. Dobrou zprávou je zlepšující se stav ovzduší, kdy klesá vypouštění některých toxických látek i jejich obsah ve vzduchu. To ukazuje, že řešení problémů životního prostředí funguje nejlépe při součinnosti všech stran, od kvalitní legislativy a státní motivace až po odbornou spolupráci s ekologickými organizacemi.
V roce 2025 bylo 79,4 % jehličnanů a 36,2 % listnáčů ve starších lesních porostech zasaženo defoliací (ztrátou listů respektive jehlic). Což má vliv na jejich zdravotní stav, který se zhoršuje. Česko se tak řadí mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě. Důvodem je zejména přírodě vzdálená druhová skladba lesů, které hůře odolávají změně klimatu. Oteplování klimatu v Česku je přitom výrazně rychlejší (zhruba dvojnásobné) oproti globálnímu průměru. Proto je dle Hnutí DUHA nutné upřednostnit přirozenou obnovu lesů a také část ponechat samovolnému vývoji, který pomůže nastavit udržitelné hospodaření ve zbytku lesů. Zásadní je také regulace přemnožené zvěře, která nadměrným okusem brání obnově lesů.
Zpráva upozorňuje, že přibližně 44 % české hrubé přidané hodnoty je přímo závislých na funkčních ekosystémových službách. Vzhledem k úzké provázanosti dodavatelsko-odběratelských řetězců je však degradací přírody ohrožena celá ekonomika. V období 1982–2025 poklesla početnost všech běžných druhů ptáků v Česku celkově o cca 11 %, přičemž tento varovný pokles se zrychluje a je nejvýraznější v posledních pěti až deseti letech.
Čísla pro odpady uvádí zpráva za rok 2024. Pozitivní zpráva je, že míra oběhového využití materiálů v ekonomice Česka roste rychleji než v celé EU27 jako celku. Varující však je, že celková produkce odpadů v roce 2024 meziročně vzrostla o 6,1 % na 40,3 mil. t, v případě komunálních odpadů jejich produkce vzrostla o 9,0 % na 6,4 mil. t.
Hlukovou zátěž ve venkovním prostředí v Česku i v celé EU způsobuje zejména silniční doprava. V Česku je vystaveno hluku ze silniční dopravy nad 55 dB celkově cca 2,2 mil. osob, což odpovídá zhruba pětině obyvatel. Z tohoto počtu 1,7 mil. obyvatel (tj. 77 %) žije v městských aglomeracích nad 100 tisíc obyvatel.
Emise mikroskopického prachu a polycyklických aromatických látek z vytápění domácností klesají, zejména díky výměně vytápění podpořené dotacemi od státu, snižování energetické náročnosti budov, ale i teplejším zimám. Stejně tak poklesly emise rtuti, díky zavedení emisních limitů pro hlavní zdroje – uhelné elektrárny. Hnutí DUHA v minulosti prosadilo jak rozšíření Nové zelené úsporám i na nízkopříjmové domácnosti, tak omezení emisí rtuti u řady velkých elektráren, jako jsou Počerady, Ledvice či Mělník.
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
„Česká příroda je ohrožena zejména hospodařením zaměřeným na maximalizaci zisku, ať už na polích nebo v lesích, a potřebuje ozdravení a obnovu. Proto je potřeba, aby MŽP výrazně zlepšilo a předložilo Národní plán na obnovu přírody. Velký problém pro zdraví lidí je hluk, ale ne z větrných elektráren, které musí splňovat přísné hygienické limity, ale z dopravy, která takto obtěžuje přes 2 miliony Čechů a Češek. Pozitivní zprávou je naopak zejména zlepšování kvality ovzduší. Ukazuje to, že řešení ekologických problémů je možné, pokud jsou přijaty dobré zákony, nastaveny funkční motivační programy, a aktivní občanské organizace spolupracují na nastavování těchto opatření a hlídají dodržování.“
Kontakty
Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA
jiri.kozelouh@hnutiduha.cz, 723 559 495
Eva Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA
eva.pernicova@hnutiduha.cz, 734 770 020