Finální návrh akceleračních oblastí výstavbu větrných elektráren naopak komplikuje

Vláda dnes projednává návrh změny Územního rozvojového plánu, který obsahuje vymezení tzv. akceleračních oblastí, tedy malých ploch vymezených pro rychlejší výstavbu větrných elektráren. Výsledný návrh však výstavbu větrných elektráren ve vymezených plochách naopak komplikuje a ohrožuje splnění cíle, který si Česko stanovilo a nechalo zaplatit z Evropské unie. Ukazuje to analýza Hnutí DUHA (1), kterou o víkendu citovaly Hospodářské noviny. 

Analýza Hnutí DUHA modelovala možnosti využití akceleračních oblastí s aplikováním hygienických hlukových limitů, jejich dodržování organizace jednoznačně podporuje. Ukázalo se, že nastavené výškové limity spolu s vyškrtnutím některých oblastí a redukcí rozzlohy dalších způsobují, že v oblastech lze teoreticky postavit 1,8 GW větrných elektráren. To sice formálně naplňuje cíl 1,5 GW, ale pouze za zcela nereálného předpokladu maximálního využití oblastí. 

Zdravotní zátěž způsobená spalováním uhlí (2), znečištěním ovzduší nebo dopady změny klimatu je podle současných vědeckých poznatků výrazně vyšší než případné negativní vlivy větrných elektráren (3). Například uhelná elektrárna vypustí při spalování 14 000 krát více mikroskopických částic na jednotku vyrobené elektřiny, než odletí při obrušování lopatek větrných elektráren (4).

Těžba a spalování fosilních paliv zabíjí jsou pro ptáky  a netopýry nebezpečnější. Studie (5), která zkoumala počet usmrcených ptáků na jednotku vyrobené elektřiny zjistila, že u jaderných a fosilních elektráren je to 5,2 zabitých ptáků na GWh, zatímco u větrných jen 0,3–0,4, tedy 15x méně. Velmi negativní vliv má například povrchový těžba – která se provádí právě u nás – a ní související stavby a zásahy do krajiny. Zvířata zabíjejí také jedovaté látky, které se uvolňují do prostředí, ale dochází k přímému střetu ptáků s infrastrukturou.

Jan Rovenský, energetický expert Hnutí DUHA a autor analýzy akceleračních oblastí, říká:

„Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení – jako jsou výškové limity pro větrné elektrárny – způsobilo, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo. Pokud je vláda schválí v této podobě, pak budou tato místa s nejmenším střetem z jinými veřejnými zájmy paradoxně hůře využitelná, než jiné lokality.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:

„Hnutí DUHA od začátku přípravy akceleračních oblastí usiluje o jejich soulad s ochranou přírody a zdraví lidí. Součástí toho však je, aby došlo k reálnému usnadnění jejich výstavby na nejméně konfliktních plochách, protože výroba elektřiny z větru je šetrnější k lidskému zdraví a způsobuje nižší úhyn ptáků, než těžba a spalování fosilních paliv. Účelové likvidační podmínky jsou tedy v součtu negativní pro životní prostředí.“

Poznámky

1 Interaktivní mapu s výsledky simulace umisťování VTE do navržených akceleračních oblastí naleznete zde:
https://euphonious-brioche-5c7395.netlify.app/
Tabulku s údaji o jednotlivých akceleračních oblastech včetně výsledků simulace naleznete zde:
https://drive.google.com/file/d/1SnKwXiWGPTAISxDShihBfsTK-wHKxD8g/view?usp=sharing

2 Publikace o dopadech fosilních paliv na zdraví od The Global Climate and Health Alliance (GCHA): https://climateandhealthalliance.org/cradle-to-grave-the-health-toll-of-fossil-fuels-and-the-imperative-for-a-just-transition-2nd-edition/

3 Souhrnná studie více než 60 článků: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4063257/

4 Uhelná elektrárna Počerady při výrobě přibližně 3 500 GWh elektřiny ročně vyprodukuje podle Integrovaného registru znečišťování(odkaz je externí) zhruba 153 735 gramů mikročástic, což odpovídá přibližně 43 000 gramů na 1 GWh. Oproti tomu větrná elektrárna uvolní vlivem abraze lopatek zhruba 3 gramy materiálu na 1 GWh vyrobené elektřiny, jak ukázala studie provedená v r. 2024 Dánskou technickou univerzitou (DTU): https://www.mdpi.com/1996-1073/17/24/6260(odkaz je externí). 

5 The case for and against onshore wind energy in the UK rhttps://www.lse.ac.uk/GranthamInstitute/wp-content/uploads/2014/03/PB-onshore-wind-energy-UK.pdf