Šance na vyšší těžební poplatky a konec čachrování s penězi na rekultivace

Vláda dnes snad konečně schválí horní zákon

Na jednání vlády se dnes konečně dostal zpět návrh novely horního zákona, který se několikrát změnil od doby, kdy opustil kanceláře Ministerstva průmyslu a obchodu [1]. Finální verze obsahuje zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků, reálně však budou moci vzrůst  až od 1. ledna 2022 [2].

Zároveň však uhelné těžební společnosti budou muset do poloviny roku 2022 [3] uložit povinné rezervy na rekultivace, sanace a škody po těžbě v hotovosti na speciální účet. Doposud šlo o fiktivní peníze, které byly někde zapsány, například ve formě majetku. V nechvalně známém případě OKD uhlobarona Zdeňka Bakaly se ukázalo, že skutečné peníze neexistují, majetek (například důlní stroje) je nadále bezcenný, hotovosti je směšně málo, další těžba ztrátová a státu zůstává na krku zadlužený podnik a nezaměstnanost.

Hnutí DUHA a Greenpeace vítají zrušení nesystémového a pro stát nevýhodného moratoria. Kritizují však zbytečný odklad platnosti možného zvýšení na rok 2022. Každý rok s nízkými poplatky u hnědého uhlí stát přichází o miliardu korun [4]. V případě těžebních a elektrárenských firem Pavla Tykače pak dochází k odlivu obřích dividend do daňových rájů [5]. Tomu by měla vláda zabránit, stejně jako tomu, aby Tykačovi prodal ČEZ největší českou uhelnou elektrárnu Počerady, a mohl tak  vysávat další ziskovou firmu [6].

Hnutí DUHA a Greenpeace vítají také ukládání peněz na rekultivace po těžbě na speciální účet v hotovosti. Dosavadní úprava umožňovala za rezervy vydávat majetek, který po ukončení těžby ztrácí hodnotu a hotovost odlévat z firem pryč. To je nejen případ OKD a Zdeňka Bakaly [7], ale také privatizace Mostecké uhelné společnosti, kde miliardy určené na rekultivace napřed odešly do zahraničí a pak pravděpodobně posloužily pro k nezákonnému převzetí společnosti od státu [8].    

Uložení rezerv na speciální účet do poloviny roku 2022 je důležité, neboť v případě firmy Severní energetická (ze skupiny Pavla Tykače) dojde k uzavírání velkolomu Československé armády již v roce 2024. Firma minulé pondělí potvrdila, že vzdává  prolomení limitů těžby [8]. Pokud by datum bylo pozdější, pak by stát velmi riskoval, že mu opět zbyde bezcenná firma vysátá předtím soukromým majitelem.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Pokud vláda návrh dnes schválí, tak se otevírá šance, že se skutečně zvednou nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí a bude méně zisku ze státního majetku odtékat na konta v daňových rájích. Odklad zvýšení poplatku však okrádá stát o miliardu korun ročně, jen co se týká hnědého uhlí. Důležitou změnu znamená také povinnost hnědouhelných firem složit hotovost na rekultivace do konce roku 2022. Budeme velmi bedlivě sledovat další projednávání zákona, neboť se otevírá poslední šance zabránit Pavlu Tykačovi, aby odešel z hostiny bez zaplacení účtu, tedy tak, jako to udělal Zdeněk Bakala.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
“Když se před volbami rozhořela kauza lithium, ve veřejné debatě se objevila spousta zavádějících informací. Na příkladu lithia se ovšem alespoň podařilo poukázat na směšně nízké těžební poplatky, které by měl stát zvednout, aby nerozdával své nerostné bohatství za hubičku. Doufali jsme, že moratorium na zvýšení poplatků zruší vláda co nejdříve, ale bohužel nechce kvůli tomu jít do otevřeného sporu s těžaři. Oproti tomu návrh, aby peníze na rekultivace po těžbě byly připravené v hotovosti na speciálním účtu, je skvělý. Dlouhodobě jsme upozorňovali na to, že znovu hrozí scénář Bakala, tentokrát v severních Čechách. Tento krok by měl podobnému průšvihu zabránit.”


Poznámky:

[1] Návrh zákon z doby ministra Tomáše Hünera nejdříve obsahoval zrušení moratoria, po nástupu ministryně Marty Novákové bylo moratorium vráceno. Na vládě 18. února 2019 však tento návrh neprošel, proti se postavila ministryně financí Alena Schillerová. Na začátku dubna se návrh novely opět změnil na okamžité škrtnutí moratoria. Následně došlo k jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a těžaři. Výsledkem je zrušení moraria s odloženou platností, ale zároveň zkrácení doby na složení peněz na rekultivační účet.    

[2] Novela moratorium ruší, ale přechodné ustanoven říká, že až do 31.12.2021 platí těžaři stávající poplatky, i kdyby je vláda do tohoto data navýšila.

[3] Novela rozlišuje společnosti těžící uhlí, ropu a plyn, které musí tuto povinnost splnit do poloviny roku 2022. Ostatní těžaři na to mají až do poloviny roku 2025.

[4] Aktuální poplatky činí cca 500 mil. Ročně při sazbě cca 3,5 % z tržní ceny, zvýšení na 10 % by znamenalo příjem státu na úrovni 1,5 miliardy ročně.

[5] Nedávná analýza výročních zpráv hnědouhelných společností ukázala, že v letech 2009-2017 vyplatily soukromé těžební společnosti téměř 25 miliard dividend svým majitelům (z toho 22 miliard firmy bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače své mateřské firmě v daňovém ráji na Kypru). Kdyby v letech 2009-2017 tvořily poplatky 10 % tržní ceny (a ne jen 1,5 % do roku 2016 a cca 3,5 % od roku 2017), výnosy státu by byly o 15 miliard Kč vyšší (z toho 7,5 miliard od soukromých společností). Majitelé by se přitom stále těšili ze zisku a rozhodně nemuseli propouštět zaměstnance.
http://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2019/02/shrnuti_an...

[6] http://hnutiduha.cz/aktualne/hrozi-zdenek-bakala-cislo-2-pavel-tykac-sni...

[7] http://ceskapozice.lidovky.cz/okd-nemaji-penize-na-rekultivaci-zakon-nej...

[8] https://www.euro.cz/archiv/kdyz-se-lakovalo-uhli-1050093