Poslanci navrhují změny v novele zákona o národních parcích

Bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko podpořil doplnění záruk pro ochranu divočiny i regulaci výstavby

Poslanci včera večer otevřeli druhé kolo diskuse o vládní novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění a zpřesňuje pravidla péče o všechny naše národní parky. Jednání však po několika vystoupeních přerušili.

Novela ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) jde dobrým směrem, žádá si ale důležitá doplnění i odstranění některých vážných hrozeb pro cennou krajinu našich národních parků. Upozornil na to poslanec Michal Kučera (TOP 09). Shrnul také podstatu problému: "Jedná se o to, zda ve druhém kole, které tady v současné sněmovně zažíváme (první kolo byl senátní návrh zákona o Šumavě, kdy to ti developeři prohráli), zvítězí developeři anebo ochrana přírody a krajiny. Jinými slovy, zda budeme mít na Šumavě lunapark a golfové hřiště a nějaká wellness centra, anebo zda tam budeme chránit divokou přírodu. A já tady stojím na straně těch, kteří chtějí Šumavu zachovat v jejím přírodním, přirozeném rozvoji." [1]

Návrh zatím nezaručuje, že skutečně ochrání divokou přírodu v národních parcích.  Umožňuje také rozprodej veřejných pozemků v zastavěných a zastavitelných územích obcí a následné spekulace s nimi. Stát se tak připravuje o klíčový nástroj, jak regulovat výstavbu v národních parcích.

Stěžejní pozměňovací návrhy, které mohou nedostatky vládní předlohy napravit, předkládá poslanec Jiří Junek (KDU-ČSL). Dnes na setkání s novináři je podpořili například bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, předseda platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška nebo ekologická organizace Hnutí DUHA, která se ochraně národních parků dlouhodobě věnuje.

Naopak poslanec Jan Zahradník (ODS) předložil změny, které popírají samotný smysl existence národních parků. Navrhuje například, aby byl vyškrtnut základní cíl národních parků, jímž je zajistit nerušený průběh přírodních dějů. Lesnická opatření chce provádět i v jejich nejcennějších přírodních zónách.

Bizarní návrh předkládá poslanec Petr Bendl (ODS), který chce zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách. Návrh by v případě schválení pomohl spekulantům nebo developerům skoupit pozemky v nejpřísněji chráněných přírodních územích státu, které se jejich vlastníci rozhodli prodat.

Posláním národních parků je podle vládní novely zajistit nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažující rozloze. Ze zákona ovšem není jasné, kdy bude toto území pro divočinu vyčleněno, zda do deseti let nebo třeba až v příštím století. Návrh poslance Jiřího Junka proto obsahuje lhůty, do kdy se tak má v každém NP stát, aby jejich zákonné poslání nebylo jen prázdnou deklarací. Takovou lhůtu obsahuje například zákon o Národním parku Bavorský les či mnoha dalších německých národních parků.

Dále Junkův pozměňovací návrh obsahuje pojistku pro ochranu již dnes přísně chráněných nejcennějších míst národních parků. Uvádí totiž minimální rozlohu přírodní zóny pro každý národní park přímo v textu zákona, aby v budoucnu nemohla tato vzácná území svůj ochranný režim ztratit. Poslanec Jiří Junek navrhl také zcela zamezit rozprodeji veřejných pozemků v národních parcích.

Poslanecká sněmovna bude o návrzích [2] jednat znovu pravděpodobně na přelomu května a června.

Publikace Ochrání zákon jedinečnou divokou přírodu národních parků? [3], kterou dnes představilo Hnutí DUHA, představuje ve fotografiích nejcennější místa národních parků, která mohou být ohrožena, nebude-li zákon přímo uvádět minimální rozlohy přírodní zóny pro každý národní park.

Vládní novela také navrhuje v lesích mimo přírodní a přírodě blízkou zónu velmi nejasná pravidla, která umožňují i velkoplošné kácení lesů pod záminkou „boje“ s kůrovcem, a to i v perspektivních oblastech, jež mohou být do přírodní zóny zařazeny v budoucnu [4]. V tomto případě se úroveň ochrany proti dosavadnímu stavu zhoršuje [5].

Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) Evropské komise, bývalý ministr životního prostředí ČR, bývalý náměstek ředitele ČIŽP, řekl:

“Kde jinde už bychom měli chránit divokou přírodu a přírodní procesy, když ne v národních parcích? Alternativou je na ochranu divočiny rezignovat. To by ale bylo s ohledem na hodnoty, které představuje, velmi krátkozraké a nezodpovědné. Věda a zkušenosti z celého světa i z hustě osídlených oblastí Evropy jednoznačně prokazují, že divoká příroda je tou nejcennější dlouhodobou hodnotou. Je pro nás zcela nenahraditelným místem jako zdroj inspirace a informací, zdraví, spirituality, rekreace či vlastní i národní identity.”

 "Tvrzení, že si nemůžeme dovolit takové nemateriální hodnoty zachovat ani na několika setinách rozlohy našeho státu, je absurdní. Mimo jiné také zcela opomíjí potřeby a požadavky miliónů našich občanů, kteří o ně stojí a mnohokrát to již dali politikům najevo. Politickou vůli by neměly tvořit jen peníze a krátkodobé zájmy. Proto  věřím, že poslanci nakonec ochranu divoké přírody podpoří.”

 Mgr. Jiří Junek, poslanec za KDU-ČSL, řekl:

“Jedno vím jistě. Od národních parků očekávám, že co nejvíce ochrání přírodu před lidskou činností a tím ji dělají přitažlivou a zajímavou. Krajina a příroda národních parků má být jedinečná, má nám předvádět, co dokáže sama se sebou. My lidé pak do této krajiny máme co nejméně zasahovat a jen se s pokorou a tiše dívat a vnímat. Zároveň také vím, jak nechci, aby národní park vypadal. Nemá to být kulturní krajina plná sportovišť, rekreačních objektů, zábavních center. Krajina, z níž si každý může urvat svůj kus jen pro sebe.”

Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda platformy Vědci pro Šumavu, řekl:

"Lesy v národních parcích nepotřebují neustálou lidskou péči, existovaly zde desetitisíce let před lesnictvím, a proto je třeba jim ponechat prostor pro samovolný vývoj. O lesích nemůžeme uvažovat v měřítku let ani svých krátkých lidských životů. Proto by v národních parcích neměl vůbec platit lesní zákon, který popisuje jen krátkodobé cíle ekonomického významu lesa. Národní parky by se také neměly stát největšími staveništi republiky, jak o tom bohužel hovoří nejnovější údaje ČSÚ. Vplývá znich že, nejvyšší intenzita bytové výstavby je dnes na Šumavě."

MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:

"Novela jasně říká, že národní parky jsou tu proto, aby chránily divokou přírodu a nerušený průběh přírodních dějů na jejich převažujícím území. To je určitě dobře. Nerozumím ale, proč neříká do kdy, a zároveň umožňuje příštím ministrům, aby místa ponechaná divočině dokonce zmenšovali. Také je správné, že novela omezuje možnosti rozprodávat veřejné pozemky v národních parcích. Nechápu ale, proč by mělo být i nadále možné rozprodávat pozemky v zastavitelných územích obcí. Národní park by tam prodejem svých pozemků ztratil hlavní nástroj kontroly další zástavby. Budeme apelovat na poslance, aby přijali pozměňovací návrhy, které chtějí tyto chyby opravit a zajistit pro miliony návštěvníků národních parků zážitky z divočiny i malebné, harmonické krajiny.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Celý záznam dnešní diskuse v poslanecké sněmovně začíná na stránce dole zde: http://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044362.htm

[2] Všechny dosud připravené pozměňovací návrhy poslanců jsou zde: http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&T=501

[3]  http://hnutiduha.cz/publikace/ochrani-zakon-jedinecnou-divokou-prirodu-narodnich-parku

[4] http://www.hnutiduha.cz/publikace/kolik-se-na-sumave-zachovalo-prirody  

[5] Podle současné úpravy je možnost ustanovení lesního zákona o zásazích proti škůdcům použít v lesích na celém území národního parku pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. Součástí souhlasu jsou i podmínky provádění zásahů, které minimalizují negativní dopady zásahu (například těžby kůrovcem napadených stromů). Nový návrh ochranu zeslabuje – resp. omezuje na zónu přírodní a přírodě blízkou. V zóně soustředěné péče o přírodu naopak vyžaduje zasahování proti škůdcům podle lesního zákona platného v hospodářských lesích. Části této zóny mají ovšem v budoucnu přejít do zón přírodě blízkých nebo přírodních, proto by péče o ně neměla být svázaná lesním zákonem. To by neznamenalo, že se v zónách soustředěné péče o přírodu proti kůrovci nezasahuje. O způsobu a míře zásahu by ale měl možnost rozhodovat orgán ochrany přírody, tedy příslušná správa parku.

Příloha: minimální rozloha pro divokou přírodu v jednotlivých národních parcích

Podpořeno nadací Euronatur. www.euronatur.org