Energetická chudoba je v České republice významným sociálním problémem. Již před energetickou krizí způsobenou ruským vpádem na Ukrajinu se energetická chudoba týkala
Analýza odstavení uhelných elektráren Počerady a Chvaletice:
Jak by byla pokryta poptávka po elektřině hodinu po hodině na příkladu roku 2023
Odborníci z Hnutí DUHA Karel Polanecký a Jiří Koželouh na základě analýzy dat z loňského roku ukazují možnosti, které má Česká republika při kompenzaci výpadku způsobeného odstavením zmíněných elektráren. Dle analýzy se Česko bez Chvaletic a Počerad nejen obejde, ale navíc ušetří emise ve výši až 6 milionů tun oxidu uhličitého.
Česká republika potřebuje dohnat zpoždění v rozvoji obnovitelných zdrojů energie tak, aby dokázala zajistit konkurenceschopné ceny energie pro podniky i pro domácnosti. Potřebujeme posílit energetickou bezpečnost pomocí aktuálně nejdostupnějších řešení nezávislých na dovozu fosilních paliv a efektivně využít zejména evropské prostředky, která má k dispozici do roku 2030. Příležitostí pro posílení moderních řešení dává aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, který je klíčovou strategií pro splnění českého podílu na evropském snižování emisí.
Výnosy emisních povolenek jsou příležitostí k financování investic do naší budoucnosti, do spravedlivé ekologické transformace české ekonomiky. Neměly by se proto stát jen dalším zdrojem státního rozpočtu, ale měly by být zacíleny na klimatická opatření, účetně a organizačně vyčleněny mimo běžný rámec státního rozpočtu a naplánovány s důsledností jdoucí za rámec obecných povinností stanovených evropskou legislativou.
Studie Energetická chudoba a její řešení, kterou společně vydávají Hnutí DUHA, Platforma pro sociální bydlení a iniciativa Za bydlení, mapuje rozsah energetické chudoby, identifikuje její systémové příčiny, specificky ohrožené skupiny obyvatel a možná řešení.
Představujeme výsledky výzkumu agentury Omnicom Media Group, která na reprezentativním vzorku české populace zjišťovala, jestli lidé preferují rozvoj obnovitelných zdrojů, či naopak návrat k uhlí nebo zajištění alternativních dodávek plynu.
Výjimky z emisních limitů nemají sloužit ke svévolnému poškozování lidského zdraví. Uhelná elektrárna Chvaletice může dostat výjimku pouze do konce příštího roku.
Vyplatí se při nahrazování uhelných elektráren vsadit na obnovitelné zdroje, nebo na rozvoj jaderné energetiky? Na tuto otázku odpoví diametrálně odlišně pracovník českého a německého ministerstva odpovědného za energetickou koncepci, třebaže mají podobné vzdělání. Přechod k nízkouhlíkové energetice bude vyžadovat velké investice, a chyba v jeho nasměrování by mohla celý proces ohrozit. Investoři do velkých obnovitelných zdrojů i do jaderných elektráren potřebují garanci minimální ceny za vyrobenou elektřinu, která bude mít výrazný vliv na platby odběratelů. Která varianta je levnější?
