Přírodní lesy jsou základem samotného života. Vytvářejí půdu, udržují vodní cyklus a jsou obrovským zdrojem živin. Tvoří počasí, chladí klima a chrání nás před hurikány, suchy a povodněmi, které spolu s oteplováním nabývají na síle. Krmí a ukrývají víc tvorů, než jsme schopni spočítat. Přesto hrozeb pro lesy přibývá.
V červnu 2017 začala platit novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která změnila pravidla péče o české národní parky. Ochrana divoké přírody na převažující ploše území je nově jedním z hlavních cílů národních parků. Ministerstvo životního prostředí spolu se správami jednotlivých národních parků teď postupně připravují a projednávají nové vymezení zón ochrany přírody na jejich území. Stranou nezůstává ani náš největší národní park Šumava. Nová zonace mimo jiné určí, na kterých konkrétních místech na Šumavě získá divoká příroda ochranu – bez kácení a výstavby.
Sova vyhlíží z dutiny v letitém stromě. Ale mnoho takových úkrytů v českých lesích nenajde. Přes výrazný pokles exhalací zůstává zdravotní stav našich porostů špatný. Vedle holosečného kácení a umělých, hlavně smrkových, monokultur je hlavní příčinou také nedostatek starých stromů a tlejícího dřeva.
Toto shrnutí uvádí nejzajímavější údaje vyplývající z tabelárního přehledu výročních zpráv hnědouhelných společností působících v ČR za rok 2009 – 2017 tak, jak byly publikovány v obchodním rejstříku. Pozornosti každého, kdo se o ekonomiku hnědouhelného hornictví zajímá, doporučujeme seznámit se s tabelárními přehledy, které obsahují výpočty k tomuto shrnutí.
Ve druhé vlně kotlíkových dotací bylo podpořeno o devět tisíc projektů více než v první vlně (jde o nárůst o 40 %). Vyřazení nových kotlů na uhlí ze seznamu zdrojů s nárokem na podporu se nepromítlo do poklesu zájmu žadatelů o program. Ve druhé vlně byl zaznamenán razantní nárůst zájmu o podporu tepelných čerpadel (o 124 % vyšší počet projektů ve srovnání s první vlnou) a plynových kotlů (o 154 % vyšší počet projektů). V případě kotlů na biomasu došlo k nárůstu počtu projektů o 54 %, u kombinovaných kotlů k poklesu o 17 %
Nevyhnutelné odstavování starších uhelných elektráren v ČR a stále častější informace o prodražování, prodlužování nebo rušení projektů výstavby jaderných elektráren ve světě (především v Evropě a v USA) nás vede k hledání dalších možností. V Evropě se daří obnovitelným zdrojům, ale Česká republika zůstává stranou. Můžeme s našimi přírodními podmínkami rozvíjet obnovitelné zdroje stejně úspěšně jako Portugalci nebo Rakušané? Do jaké míry pokryjí naši poptávku po energii právě domácí obnovitelné zdroje?
Atlas energie vypráví příběh transformace energetiky v Evropě. Je to příběh minulosti, kdy Evropu z větší části zásobovalo jen několik velkých energetických společností, a budoucnosti, jež je stále více v rukou měst a obcí a milionů běžných občanů po celé Evropě. Energetická transformace již intenzivně probíhá. V rámci kontinentu však pokračuje různě rychle. Posledních 100 let závisela geopolitická moc na přístupu ke zdrojům fosilních paliv.
Na topení uhlím v domácích kotlích a kamnech si ve většině vyspělých zemí už nikdo nevzpomíná. Ale v Česku je to pro několik stovek tisíc domácností stále realita. Topení uhlím je jednou z hlavních příčin toho, že většina z nás musí dýchat špinavý vzduch. Kotlíkové dotace Ministerstva životního prostředí rozběhly změnu a tisíce domácností modernizovaly vytápění. Hnutí DUHA nyní přichází s iniciativou, jejímž cílem je postupně uhlí jako palivo v lokálním vytápění zcela vytlačit.
