Eroze půdy

Česká krajina je ve špatném stavu. Máloco to ilustruje tak výstižně jako naše hospodaření s vodou. Kvůli proměnám, kterými krajina prošla během předešlých desetiletí, přišla o schopnost zadržet a uchovat vlhkost. Dešťové srážky rychle odtékají regulovanými a narovnanými koryty na města a obce v nížinách – délka českých potoků a řek se během dvacátého století zkrátila o třetinu. Ale velká část problému se nachází ještě o jedno patro výše: na orné půdě.

Během několika desetiletí z českých polí zmizela většina remízků, mezí, větrolamů, malých mokřadů a dalších zelených bariér. Namísto pestré mozaiky krajinu nyní tvoří uniformní lány. Proto voda rychleji stéká z půdy. Nejhorší je to při letních přívalových deštích, kdy záplava proudí často rovnou na sousední vesnici. Naše krajina mezi začátkem padesátých a koncem osmdesátých let přišla o 49 000 kilometrů mezí, takže vodě nestojí nic v cestě. A když naopak přestane pršet a přijde sucho, v holé krajině chybí zásoby vláhy. Ministerstvo životního prostředí ve své zprávě pro Poslaneckou sněmovnu varovalo:

„V souvislosti se změnou klimatu bude do budoucna růst tlak na zdroje povrchové vody, zejména však podzemní vody… Zároveň klesá i vsak vody do půdy a tím i doplňování dlouhodobých zásob podzemních vod.“

Krajina potřebuje nápravu. Přečtěte si krátkou studii Hnutí DUHA o tom, co je potřeba udělat: http://hnutiduha.cz/publikace/krajina-potrebuje-napravu