Konec uhlí v ČR
Uhlí je hlavní zdroj znečištění ovzduší a zároveň emisí skleníkových plynů v ČR. Propočty potvrzují: Česká republika se může postupně zbavit závislosti na povrchové těžbě uhlí, pokud rozhýbeme zelené inovace a investice do chytrých domů. Je to ekonomicky i ekologicky výhodné a postaráno bude i o pracovníky uhelného sektoru. Stejně tak se na základě sofistikovaného modelu energetiky ukázalo, že do roku 2030 mohou skončit všechny uhelné elektrárny (ovšem musí zatím pokračovat teplárny a rozvíjet se obnovitelné zdroje) a nebude přitom ohrožena stabilita sítě ani dodávky elektřiny (dokonce budeme stále vývozcem).
Severní Čechy
Povrchové doly převracejí krajinu v severních Čechách vzhůru nohama. Doslova a ve stovkách kilometrů čtverečních. Od války zde padlo za oběť těžbě uhlí více než 80 obcí a měst.
Proto v roce 1991 vláda stanovila hranice, za které nesmí povrchové doly postoupit. Takzvané limity těžby chrání zbývající obce a města v uhelné pánvi před zbouráním. V roce 2015 vláda potvrdila limity těžby, které chrání obce, ale bohužel posunula limity tam, kde chránily volnou krajinu. V roce 2016 pak vláda schválila restrukturalizaci ekonomiky Ústeckého, Karlovarského i Moravskoslezského kraje s důrazem na moderní odvětví a zlepšování životního prostředí.
Zdravá ekonomika
Kromě ochrany domovů místních lidí limity také pomáhají oživit místní ekonomiku. Ústecký kraj se díky nim zbavuje špatné pověsti bezútěšného místa, kde se nedá žít a nemá smysl podnikat. Stěhují se sem nová průmyslová odvětví, roste turismus a vznikají úspěšné firmy.
Férové poplatky za těžbu
Přestože se výhledově obejdeme zcela bez hnědého uhlí a uhelné elektrárny budeme moct zavřít v průběhu příštího desetiletí, nějakou dobu bude ještě těžba a využívání uhlí (zejména v teplárnách) pokračovat. Ale není důvod, aby pokračovaly i astronomické zisky těžebních společností.
Proto je potřeba zvýšit poplatek z vytěženého nerostu v případě hnědého uhlí na mimimálně 10 % tržní ceny. Výnos může být použit pro financování modernizace ekonomiky krajů, sociální podporu propouštěných horníků či třeba výměnu kotlů a kamen na uhlí za čisté vytápění.
Čisté topení
Na topení uhlím v domácích kotlích a kamnech si ve většině vyspělých zemí už nikdo nevzpomíná. Ale v Česku je to stále realita v několika stovkách tisíc domácností. Je to jedna z hlavních příčin toho, že většina z nás musí dýchat špinavý vzduch. Kotlíkové dotace Ministerstva životního prostředí rozběhly změnu a tisíce domácností modernizovaly vytápění. Na to je třeba navázat dalšími řešeními.
Ale nejde jen o výměnu topení. Pačesova komise spočítala, že rozumné možnosti k zateplování českých domů uspoří asi dvakrát více energie, než by šlo získat rozšiřováním uhelných dolů.
Řešení
Hnutí DUHA prosazuje, aby stát:
- Nadále financoval zateplování domů a rozvinul i nedotační nástroje (např. garance na půjčky).
- Vyřadil z dotací všechny kotle, v nichž se dá pálit uhlí, zpřístupnil dotace i chudým rodinám, financoval i výměnu kamen, ale také zpřísnil limity pro emise z kotlů a kamen či dal obcím právo zakázat spalování uhlí na svém území.
- Zvýšil poplatky z vytěženého hnědého uhlí a pokračoval v restrukturalizaci ekonomik „uhelných“ krajů.
- Stanovil jasný harmonogram uzavírání uhelných elektráren, které zbytečně a s nízkou účinností pálí uhlí. Zavedl rozumnou podporu čistých domácích obnovitelných zdrojů, které budou posilovat energetickou soběstačnost obcí a rodin a přinášet prosperitu do místních ekonomik.