Nejčastější dotazy
Jak poznám jestli je vejce produktem ekologického zemědělství?
Vejce z ekologických chovů jsou označené číslicí 0, z volného výběhu číslem 1, z hálového chovu číslem 2 a z klecového chovu číslem 3.
Kde všude se v ČR vyskytují velké šelmy?
V České republice se vyskytují tři druhy velkých šelem. Jedná se o vlka obecného, medvěda hnědého a rysa ostrovida. Společně se vyskytují pouze v Beskydech. Vlk obecný se v současnosti dále objevuje také na Šumavě a v Jeseníkách. Na našem území se pohybují dvě až tři smečky. V závislosti na území teritoria to tak může být 10 až 15 jedinců. Rys ostrovid je nepočetnější na Šumavě a to především díky umělému vypuštění 17 jedinců ze Slovenska v 80. letech. V Beskydech žije zhruba 15 jedinců a dále se rys vyskytuje také v Jeseníkách, Českomoravské vrchovině nebo Krkonoších. Medvěd hnědý se vyskytuje pouze v Beskydech a to díky silné populaci medvědů na Slovensku. Uvádí se, že trvale na našem území žije 3 až 6 jedinců.
Má obec (zastupitelstvo a pak úřad) kompetenci zavést *diferencovaný* "místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů" - obecně označovaný za "poplatek za popelnice"?
Obec má možnost vybrat ze tří možností výběru poplatku pro občany. Více viz brožura o prevenci vzniku odpadu pro obce zde:
hnutiduha.cz/uploads/media/prevence_pro_obce_www.pdf
Jsou různé způsoby platby:
- Místní poplatek[1]: Paušální platba se odvíjí od trvalého pobytu fyzické osoby v obci, respektive od vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci. Není možné motivovat jednotlivé domácnosti ke snižování množství produkovaných odpadů - je pouze jedna stejná sazba pro všechny (jsou však možné slevy například za množství vytříděných odpadů a pod.)
- Smluvní systém[2]: Obec může vybírat úhradu od fyzických osob na základě písemné smlouvy obsahující výši úhrady. Výši úhrady je možné vázat na produkci odpadu. Obvykle vydává Rada obce ceník kde se ceny liší v závislosti na objemu svážené nádoby a frekvenci svozu.
- Poplatek za komunální odpad[3]: Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Výši úhrady je možné vázat na produkci odpadu. Maximální výše poplatku se stanoví podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti.
Každopádně možnosti obce mají. Většina obcí (80%) má zaveden místní poplatek. Ostatní volí buď systém 2 nebo 3. Preference místního poplatku není způsobena tím, že by byl pro obce nejvýhodnější, ale tím, že byl jednu chvíli jediný legální.
------------------------------------------------------------------------------------------------------
[1] místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích
[2] smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
[3] poplatek za komunální odpad dle ustanovení § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Rádi bychom založili bioklub, ale není nám jasné rozdělení na formální a neformální sdružení. Zda musíme vést účetnictví apod.
Název neformální/formální sdružení je použito v brožuře Jak založit bioklub, které vydalo Hnutí DUHA.
Neformální sdružení je neziskové – tedy zakládají jej lidé, kteří si chtějí zprostředkovat potraviny pro vlastní potřebu. Potraviny již neprodávají dále. V praxi to vypadá tak, že se skupina lidí domluví s farmářem, který jim v pravidelném intervalu vozí objednané potraviny na svozové místo. Produkty převezme obvykle jeden z členů, dobrovolník (často se střídají) a ve stejný den si potraviny členové bioklubu vyzvednou. Platí buď předem každý zvlášť přímo farmáři nebo peníze vybírá někdo z členů a předá je farmáři. Samozřejmě se můžou členové domluvit na mírném poplatku, který pokryje náklady (pronájem místnosti, dopravu zboží pokud si odvoz z farmy zajišťují členové sami atd. Je to velmi individuální). Zisk za potraviny jde ale přímo farmáři a nikdo z členů se nijak neobohacuje a produkty užívá čistě pro spotřebu ve své domácnosti. Proto takový bioklub nemusí vést účetnictví a nikde svou činnost vykazovat. To musí dělat farmář.
Formální sdružení je ziskové – tedy spíše obchod. Organizátor se domluví s farmářem (případně více farmáři), objednává od nich potraviny a následně je prodává dalším lidem (členům) se ziskem. Zde už je zapotřebí živnostenský list, vést účetnictví, platit DPH atd. Mimo to je potřeba dodržovat hygienické a veterinární předpisy (v tomto případě se to týká především skladování potravin). V případě formálního sdružení doporučujeme obrátit se na příslušné úřady, protože orientace v zákonech a vyhláškách není úplně jednoduchá. Naše publikace uvádí výčet několika základních předpisů, kterými je nutné se řídit.
Dobrý den, rád bych se zeptal zda existuje nějaký grant na vybudování solárního ohřevu vody s připojením na teplovodní krbová kamna.
Ano, dotace jsou v tuto chvíli možné pro domácnosti. Chystá se výrazné rozšíření množství peněz. Více se dočtete na:
http://www.mzp.cz/cz/letter_il090206programy_energie
Jak je to s podporou větrných elektráren? Totiž, všichni, kdo tuto formu energie podporují, včetně vás, říkají, že je dobrá, protože je obnovitelná a protože se u každého záměru přeci posoudí, zda je jeho realizace vhodná - zda neničí přírodu a krajinu. Zajímalo by mě, zda je to opravdu tak, že pokud toto nesplňují, elektrárna se nepostaví.
Větrné elektrárny jsou výrobnou elektřiny, podobně jako i jiné zdroje. Jejich velkou výhodou je, že v porovnání s jinými zdroji produkuji výrazně méně škodlivých emisi (vč. CO2). Hnuti DUHA tyto moderní technologie samozřejmě podporuje, ale ne za každou cenu. Je tomu přesně tak, správně postavená elektrárna je přínosem, špatně (na špatném místě) postavená nadělá víc škody než užitku.
Co se samotných pravidel pro výstavbu větrníku týče, je věc ještě o něco složitější než píšete. Ekonomicky záměr investora je jedinou možnosti, jak rozvoj tohoto sektoru čisté energetiky zajistit. Čekat, že větrné elektrárny bude stavět člověk ze zajmu o ekologii a čistě ovzduší, je bláhové. Bohužel-bohudík jiné, než ekonomické nástroje jejich růst zaručit neumějí. Je tedy důležité, aby v prvním kroku měli investoři o jejich výstavbu zájem. Ve druhem kroku má přijít stát a odvětvi regulovat. Shodneme se asi oba, že je naprosto správné, ze kraj zakáže výstavbu větrníků v oblastech, kde hrozí konflikt s přírodou či lidmi. Do české obydlené krajiny - a na tom se krajináři poměrně dobře shoduji - patří totiž především rozptýlené stavby větrníků o několika málo kusech. S větrnými parky o desítkách turbin lze počítat jen v oblastech odlehlých.
Jak probíhá likvidace větrných elektráren?
Pokud zanikne subjekt, který elektrárnu vlastnil (a teoreticky by její demontáž neměl kdo zaplatit) - ráda se ujme demontáže jakákoliv jiná firma. Elektrárna je totiž především několik stovek tun kovu (železa) a několika tun drahých kovů. Z prodeje těchto kovů se už při dnešních cenách zaplatí demontáž i ekologická likvidace laminátových částí elektrárny (listy rotoru) a likvidace těch asi 10 litrů oleje, které v elektrárně jsou.
Jak těsnit okna?
Základní instrukce: těsní se jenom vnitřní křídla. Před nákupem těsnění je potřeba si prohlédnout, jak velké jsou škvíry mezi oknem a rámem. Podle toho pak koupíte průměr těsnění (od 4 do 10 mm, většinou vystačíte s průměrem 4 až 6 mm). Drážka se vyfrézuje po celém obvodu okna. V místech, kde se dvě křídla zavírají do sebe se těsnění dává jen do jednoho z nich. Při frézování drážky je potřeba vynechat panty a další kovové části.
V obci řešíme třídění odpadu. Kontejnery tam jsou, ale je jich málo a já se najednou dozvěděla, že se za odvoz papíru a plastů platí. Je to možné?
Rádi Vám pomůžeme s vašimi otázkami a případným směřování vaší obce v oblasti odpadů. Co se týče třídění odpadů, je to tak, že jde o službu svozové společnosti obci. Za tu je třeba zaplatit, ať se sváží vytříděné odpady nebo ty netříděné. Ovšem celkové porovnání nákladů tříděného sběru a netříděného sběru je složitější. Zatímco za vytříděné odpady (papír, plasty, sklo) dostane obec zaplaceno od společnosti autorizované k zajišťování tříděného sběru obalových odpadů (Eko-kom), v případě netříděného odpadu (zbytku po třídění, směsných komunálních odpadů) se k ceně za svoz ještě připočítávají náklady na uložení odpadů na skládku (v případě za spálení ve spalovně).
Výsledkem by mělo vždy být, že netříděný odpad by měl být dražší, než tříděný. Případné zastavení třídění by totiž vedlo k nárůstu netříděného odpadu a tedy i nákladů za uložení odpadů na skládku (spálení).
- Více informací týkajících se odpadové problematiky v obcích najdete na internetových stránkách www.hnutiduha.cz/obce
Může se v lesích hospodářského určení těžit stejným způsobem (holoseč) jako v lesích dříve vedených jako hospodářské?
Bohužel je to skutečně tak, že zákon o lesích nestanovuje pro lesy zvláštního určení, které nespadají do režimu zákona 114/92 (ZCHU) žádná konkrétní omezení holosečí (ani jiná). Čili je to na vlastníkovi, resp. nezávazné dohodě vlastníka například s městem, ke kterému lesy přilehají.
Dělat se s tím dá jedině poukazovat na to v médiích, byť třeba jen místních, aby to lesním správcům nebylo příjemné a tím tlačit na změnu způsobu hospodaření. Nebo iniciovat například petici, vyhecovat lidi, aby ji podepsali a požadovali např. certifikaci příměstských lesů FSC.
Je správné, aby se v dodnes hospodářsky využívaném lese, ze dne na den, vyhlášením národního parku zakázal pohyb cyklistů po cestách na které jsou zvyklí? Vše dle odstavce z obecného zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, (§16f): "Na celém území národních parků je zakázáno (...) jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody."
Nemáme z omezení cyklistiky v NP obavu. Vše se řeší v národních parcích návštěvním řádem, kde se vyloučí pouze nesjízdné úseky cest a stezek, kde hrozí riziko eroze. Určitě není smyslem národního parku cyklisty vyhánět, spíše naopak. Abyste se o tom ujistil, požadujte po MŽP aby předložilo návrh návštěvního řádu.
Kde se dá koupit český česnek?
Odpověď na tuto otázku není vůbec jednoduchá, protože na pultech obchodů je česnek převážně čínský a španělský. Po českém musíme značně zapátrat. Doporučuji navštívit malé obchody v místě Vašeho bydliště – rozhodně ne supermarkety, tam nepochodíte. V malé prodejně se může český česnek objevit a pokud ne, můžete zkusit požádat vedoucího, aby jej zařadil do prodeje. Další cestou, jak si opatřit český česnek je trh, kde se prodávají místní produkty. Mnoho takových trhů vzniklo v loňském roce a další budou jistě přibývat, neboť jsou mezi spotřebiteli oblíbené právě kvůli dostupnosti produktů, které nejsou jinde k dostání. Na trzích prodávají často sami zemědělci, kteří budou na zvýšenou poptávku jistě reagovat větší výsadbou v nové sezóně. Můžete se také domluvit s konkrétním farmářem a zajistit si tak česnek v nadcházející sezóně. Zkuste zapátrat ve svém okolí, jistě nějakého objevíte. Můžete zkusit zavolat například těm, kteří jsou uvedeni v našem adresáři ekozemědělců (http://www.hnutiduha.cz/bio/dev/). Existují i webové stránky, zabývající se přímo česnekem a na nich najdete i konkrétní nabídky (http://icesnek.cz/kde-koupit-cesky-cesnek/).
K dostání je mnoho produktů, označovaných jako BIO. Na trzích je na jednom stánku normální zelenina a na druhém říkají, že je to biozelenina. Ale jak poznám, že biopotravina je opravdu BIO a kdo mi to zaručí?
Označení „Produkt ekologického zemědělství“ - tedy biopotravina mohou nést pouze takové produkty, které byly vyrobeny podle přísných pravidel ekologického zemědělství. Kromě českého loga (tzv. zelené zebry) musí být označeny také logem evropským. Podle zákona, mohou nést takto označené výrobky název s předponou „bio“. Pokud logo na výrobku nevidíte a přesto je použita předpona „bio“ může se jednat buď o nedůsledné značení nebo o podvodný výrobek. V obou případech je nutná obezřetnost. Těm, co ovšem loga na obalu mají, můžete rozhodně důvěřovat. Ekologičtí farmáři i zpracovatelé jsou kontrolováni minimálně jednou ročně – pravidelnou kontrolou, ale někdy i častěji – náhodnou kontrolou. Kontroly správné ekologické produkce vykonávají v České republice tři státem pověřené organizace – KEZ, ABCERT a Biokont CZ. Pod logem je vždy uvedena právě ta organizace, která konkrétního výrobce kontroluje. Rozpoznat balenou biopotravinu je tedy snadné. Ale jak je rozeznáte na tržištích? Na stánku by měl být viditelně vystaven certifikát potvrzující ekologickou produkci daného farmáře/prodejce. Samozřejmě už těžko poznáme, zda prodejce nepodvádí a zboží nemíchá s nebio. Je zapotřebí jistá dávka důvěry a selského rozumu. Pokud totiž srovnáte zeleninu, která je bio a nebio, tak ta bio nebude ve většině případech vypadat tak „krásně“. Ekofarmáři totiž používají minimum chemie na její ochranu. Tu a tam tedy bude na jablku nějaký ten kaz na kráse. Rozhodně nebudou všechna stejná, hladká a lesklá, tak jak to známe ze supermarketů. O to víc Vám bude ale chutnat. Časem si na trhu jistě najdete toho „svého“ prodejce, kterému budete důvěřovat. Můžete dát i na radu lidí, kteří od něj nakupují a znají ho. Zkuste si s ním domluvit návštěvu jeho farmy. Poznáte nejenom místo, kde hospodaří. Určitě zjistíte mnoho i o jeho charakteru.
Třídění odpadu V Brně: a kam potom s ním.
- čistých sáčků od těstovin, semínek apod. a zajímalo by mě jestli je potřeba odlepovat i etikety a další nálepky.
- sáčky špinavé od cukru, rýže atd. – musí se umýt, aby byly čisté nebo nějaký malý smítko nevadí?
- co dělat se sklenkou od oleje-musí se vymýt, aby nebyla mastná nebo není třeba? Dál pak má navrchu plastový vršek, je nutné ho dát pryč?
- sklenky od rýžových a datlových sirupů, musí se umýt, tyhle sklenky mají vršky hliníkové - musí se taky umýt? Je u toho všeho potřeba odlepit etikety a nálepky?
- mix čistých plastů různých typů jako obaly od sýrů, krabičky, vršky sklenek, pvc provázky, silon, síťku od pomerančů apod. Je třeba z nich odlepovat etikety a další nálepky?
A co s plechovkami od ryb, fazolí, Salka...taky umýt?
Bioodpad, příp. jak naložit s bio a nebio produkty, jsou slupky od banánů toxické, co potom se slupkami z pomerančů?
V Brně se směsné plasty netřídí, pouze PET lahve. Proto abyste předal spoustu čistých plastových sáčků od těstovin, semínek apod. a mix čistých plastů různých typů jako obaly od sýrů, krabičky, vršky sklenek, pvc provázky, silon, síťku od pomerančů apod. musíte vážit cestu do nějaké okolní obce. Pro Vás jsou nejbližší asi Ostopovice u Brna.
Etikety a další nálepky není nutné ze směsných plastů odlepovat.
Obecně se obaly nemusí umývat, stačí pouze od hrubých nečistot + tak aby vám to nesmrdělo při skladování (a nejen Vám ale i tam kde to budou skladovat)..
Sklenka od oleje je něco jiného. Pokud jde skutečně o sklenici (ze skla) pak stačí propláchnout, aby z ní netekl olej, následná recyklace skla probíhá při velmi vysokých teplotách a tam doje k shoření oleje. Avšak pokud jde o plastovou láhev od oleje, tam je zbytek oleje velký problém při recyklaci a proto se plastové lahve od oleje netřídí = patří do směsného odpadu.
Slupky od ovoce a zeleniny ani když jsou stříkané kompostu nevadí. Dělaly se průzkumy, že při běžné spotřebě v domácnosti nejsou schopné slupky z citrusů kontaminovat kompost, takže bez starostí = vše na kompost. Mikroorganismy se postarají.
Kde dobře probíhá komunitní kompostování? Ráda bych to zkusila v Kaplici.
Komunitní kompostování v panelácích dobře probíhá v Praze-Řepích, viz.:
kompost.zaantar.eu
V obci zase prý dobře funguje ve Švihově:
biom.cz/cz/odborne-clanky/mesto-svihov-realizuje-projekt-komunitniho-kompostovani-bioodpadu
Varianty placení za odpad?
Česká legislativa umožňuje obci volit mezi třemi druhy poplatku (z ohledem na to zda je možné zpoplatnit množství produkovaných odpadů - každý platí podle toho kolik odpadů produkuje):
Místní poplatek: Paušální platba se týká všech osob s trvalým pobytem v obci, ale i majitelů chat. Neumožňuje platbu podle množství. ( místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů dle ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích)
Smluvní systém: Obec může vybírat úhradu od fyzických osob na základě písemné smlouvy obsahující výši poplatku. Systém umožňuje platbu podle množství. ( smluvní systém vybírání úhrady za komunální odpad ve smyslu ustanovení § 17 odst. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech)
Poplatek za komunální odpad: Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Plátci jsou vlastníci nemovitosti, kde vzniká komunální odpad, a výše poplatku se odvíjí od počtu a objemu kontejnerů. Tento druh poplatku umožňuje zavést platbu podle množství pro domácnosti v rodinných domech. V bytových domech není příliš účinný. ( poplatek za komunální odpad dle ustanovení § 17a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech)
Je z ekologického pohledu správné vyhazovat zlomkový hliník (nikoli kusový) do kovů? (tj. do kontejnerů) Není to škoda z pohledu zdrojů a energetického, kdy je čistá surovina Al mnohem cennější? Nebo je to opravdu jedno - kov jako kov?
Zlomkový (tenkostěnný) hliník se nedá recyklovat. Při vysokých teplotách se spálí za vzniku Al2O3 - oxidu hlinitého. Sbírá se proto, aby vysoká pec ušetřila na čistém drceném hliníku, který sype do vysoké pece a tím zajistil bezkyslíkové prostředí pro tavení železitých rud na železo. Namísto čistého hliníku tam tedy pece sypou tenkostěnný hliník ze sběrů a tím šetří čistý hliník. Když bude hliník přímo mezi železem, samotnému procesu to nevadí - shoří, jen nedojde k úspoře ničeho, neboť obsluha tam musí prostě nasypat určené množství hliníku a nepočítá s tím, že něco už je mezi vysbíranými kovy.
Přejít na: ↑ obsah ↑ začátek stránky ↑ úvodní stránku ↓ vyhledavání ↓ navigaci
