Rizikové pesticidy

Na českých polích a v sadech se každoročně ve stovkách tun používají některé druhy pesticidů, jež mohou narušovat funkci hormonů. Vědci je podezřívají ze spoluodpovědnosti za přibývající případů některých druhů rakoviny a vývojových vad i za klesající kvalitu lidského spermatu. Rizika podrobně mapuje detailní studie, kterou vydalo Hnutí DUHA.

Narušování funkce hormonů

Některé druhy pesticidů – stejně jako další chemické látky, například polychlorované bifenyly, dioxiny a ftaláty – imitují hormony nebo naopak blokují jejich účinek v těle. Mohou proto komplikovanými mechanismy narušovat důležité pochody během vývoje malých dětí i plodu v těle matky. V tomto období života totiž velmi malá, přesně dávkovaná, cílená, načasovaná a vzájemně koordinovaná množství hormonů určují například správné formování mozku a pohlavních orgánů dítěte. Vady se často projevují až v dospělosti, o několik desetiletí později.

Podezřelé pesticidy

Mezi nejdůležitější podezřelé pesticidy patří mimo jiné:

• atrazin, běžně používaný na kukuřici;
• vinclozolin, kterým se postřikují hlavně vinice;
• alachlor určený k ničení plevelů v polích řepky;
• thiram, látka k ochraně obilí a ovocných sadů.

Podobné účinky mají také některé už zakázané přípravky, včetně DDT.

Zdravotní důsledky

Lékaři se domnívají, že právě tyto pesticidy a další látky proto mohou nést částečnou odpovědnost za některé varující trendy:

• Množství spermií v lidském spermatu se podle některých studií za 50 let snížilo asi o 40 procent.
• Počet případů rakoviny varlat se v průmyslových zemích u lidí do 50 let zvyšuje o 2–4 procenta ročně. Přibývá i případů rakoviny prsu.
• Roste četnost různých vývojových poruch pohlavních orgánů mužů i žen.
• Věk, ve kterém ženy dospívají, se každé desetiletí o několik měsíců snižuje. Mezi narozenými dětmi také záhadně přibývá dívek.

Experimenty na laboratorních zvířatech přímo potvrdily, že rizikové pesticidy a další podobné chemikálie způsobují mimo jiné:

• snížení množství spermií,
• feminizaci samců (úbytek samčích znaků),
• posunutí věku, ve kterém zvířata dosahují puberty,
• abnormální zvětšení prostaty.

Při nízkých dávkách

Navíc tyto látky účinkují už v dávkách donedávna považovaných za naprosto bezpečné – a to takových, které se vyskytují v prostředí kolem nás. Zdravotní dopady při extrémně nízkých dávkách byly objeveny u pesticidů vinclozolinu, atrazinu či endosulfanu nebo u směsi atrazinu a aldicarbu s dusičnany. Také proto vědci těmto chemikáliím připisují rovněž některé poruchy pozorované u zvířat v přírodě.

Podezřelé trendy

Obavy odborníků podporují některé trendy:

• Průzkumy mezi členy dánského sdružení ekologických zemědělců zjistily, že ve srovnání s různými skupinami dělníků nebo se vzorkem běžných zaměstnanců letecké společnosti mají v průměru podstatně více spermií. Farmářům, kteří minimálně čtvrtinu svého jídla vaří z biopotravin, naměřili o 43 % vyšší koncentraci spermatu.
• Ve Španělsku se ukázalo, že počet případů chlapců s vývojovou vadou, vinou které varlata během embryonálního vývoje zůstávají v břišní dutině, stoupá v jednotlivých obcích s místní spotřebou pesticidů.
• Studie mexických matek zjistila, že čím více mají v mateřském mléce produktu rozkladu DDT, tím kratší dobu mohou kojit.

Hnutí DUHA prosazuje

• Zákaz pesticidů s prokázanými hormonálními účinky.
• Pozastavení registrace podezřelých přípravků, dokud výrobci neprokáží bezpečnost.
• Aby potravinářský průmysl a obchodní řetězce požadovaly po svých dodavatelích vyloučení rizikových pesticidů.