Poplatky z těžby

Velkolomy rozemílají kopce v našich chráněných krajinných oblastech i jinde na štěrk a do cementu. Hluk a prach z lomů a drtiček kamene, těžké nákladní automobily odvážející vytěženou surovinu, otřesy při odstřelech a poklesy vody ve studních obtěžují život v obcích kolem lomů.

Masivní těžba mění panoráma krajiny. Osm procent Českého krasu tvoří ložiska vápence a dalších nerostů. V Českém středohoří pracuje jedenáct lomů: mizí zde například kopec Trabice, domov řady ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Plýtvání surovinami

Miliony tun materiálů, které by mohly přírodní suroviny kvalitně nahradit, končí zbytečně na skládkách. Jenom stavebního a demoličního odpadu se u nás každoročně produkuje třikrát více, než je objem těžby v celé chráněné krajinné oblasti České středohoří. Ale recykluje se jej pouze asi 30 %. Přitom některé evropské země už překročily osmdesátiprocentní hranici recyklace.

Nízké poplatky

Přičiny ilustruje britská společnost Tarmac, která je rovněž největším producentem stavebních surovin u nás. Doma ve Velké Británii v investiční strategii sází také na přesun z těžby na druhotné suroviny. Během několika let otevřela přes dvacet nových recyklačních linek. Naproti tomu u nás nemá ani jednu. Zato ale provozuje polovinu lomů v Českém středohoří a zvažuje otevření dalšího.

V Británii totiž těžební společnosti k recyklaci motivuje daň z těžby stavebních surovin. Naproti tomu české poplatky jsou směšně nízké: činí nejvýše několik korun za tunu. Proto je výhodnější těžit laciný kámen nebo štěrkopísek i za cenu škod na zdraví lidí a krajiny.

Hnutí DUHA prosazuje

Hnutí DUHA prosazuje reformu poplatků z těžby nerostných surovin, která by stimulovala recyklaci. Chce tak zajistit, že Tarmac i další společnosti budou dávat přednost budování recyklačních linek před dalšími lomy, které obtěžují okolní obce a poškozují chráněné krajinné oblasti.