Lesní hospodaření

Dřevo je obnovitelný přírodní zdroj a slouží coby základ ekonomiky mnoha českých obcí či městeček. Hnutí DUHA podporuje rozumné využívání lesní suroviny.
Ovšem podmínkou je takové hospodaření, které zároveň zajistí zdravý les: místo k výletům i pro přírodu, zadržování vody a ochranu půdy.

Přírodě blízké hospodaření

Že je to možné, dokázaly už generace lesníků. Vypracovali koncept přírodě blízkého lesnictví, které napodobuje přírodu a nechává ji co nejvíce pracovat za nás.

Těžba dřeva

Těžba po jednotlivých stromech nebo malých skupinách zajistí, aby lesní půda zůstávala převážně zastíněná. Nevznikají velké, suché holiny. Výjimečné holosečné kácení – tam, kde to jinak nejde – by nemělo přesáhnout 0,25 hektaru.

• Víte, že? Právě tolik činí horní mez drtivé většiny volných mezer, které v přírodním listnatém lese vznikají po pádu stromů. Holiny s obnaženou půdou zde nikdy nebývají. Extrémní případy jsou 0,4 hektaru velké.

Postup kácení

Těžba a přeprava – takzvané přibližování – dřeva by měla co nejméně narušit lesní půdu a poškozovat mladé stromky. Proto se provádí hlavně v zimě, když je země zmrzlá, anebo za sucha.

Pokud je to možné, lesníci nepouštějí těžkou mechanizaci na lesní půdu a pokud je země mokrá, vůbec nedovolí jejich použití.

Těžební zbytky a klestí

Tlením starých stromů, větví a kůry se do půdy vracejí živiny, ze kterých roste nový les. Proto je důležité vrátit co největší část z nich do koloběhu, aby se ekosystém nevyčerpal.

Lesníci tedy zásadně neodváží těžební zbytky a klest ani je nespalují. Lidé jim někdy vytýkají nepořádek – ale pro les je ponechání klestu a souší k rozkladu velmi důležité.

• Víte, že? Pokud ve smrkovém lese po těžbě zůstanou alespoň nespálené větve a jehličí, ztráta zásaditých látek a živin se sníží zhruba o 60 procent.

Nové stromky

Přírodě blízké hospodaření má velké ekonomické plus: namísto drahého sázení stromků nechává vykácené plochy takzvané přirozené obnově, tedy aby zarostly semenáčky. Pod starými duby, buky, jedlemi či smrky totiž už čekají nové, které na uvolněném místě rychle vyrostou. Ušetří tak peníze za výsadbu.

V přírodním lese je to samozřejmostí vždy, když odumře starý strom nebo padne polom. Umělá výsadba sazenic vůbec není potřeba.

Sázení je nezbytné pouze ve smrkových monokulturách, kde místní druhy stromů chybí a lesníci sem musí listnáče či jedle vrátit.

Které druhy stromů

Druhová skladba pěstovaných lesů by se měla blížit přirozenému složení lesa v daném místě. Hnutí DUHA prosazuje, aby podíl žádného druhu nebyl o více než 10 procentních bodů větší či menší než v přírodních podmínkách.

V nížinách přirozeně převažují duby, s nimi se pěstují lípy, habry, jasany aj. Pro pahorkatiny středních poloh jsou vhodné hlavně buky, obvykle ve směsi s jedlemi, duby, lípami, javory nebo jasany. Lesy nejvyšších horských poloh v Krkonoších, na Šumavě či v Jeseníkách tvoří smrčiny s jeřábem, případně javorem klenem. Pod nimi na úpatí a horské svahy patří směs buků, jedlí a smrků.

Pro zpestření se do lesa doplňují v malých počtech borovice, třešně ptáčnice, jilmy, lesní hrušně a jabloně, tisy a další. Pouze na písčitých půdách lze pěstovat více borovic, ale nikdy by neměly vznikat monokultury: sosna by zde měla být pouze doplňkem dubu.

Konkrétní složení ovšem závisí na přesných podmínkách místa. Třeba ve velmi chladných, zaříznutých údolích ve středních polohách se někdy objevují také smrky.

Staré stromy

Zdravé hospodaření by mělo ponechávat vždy několik stromů na hektar k zestárnutí a zetlení. Místo od místa by měly vzniknout také větší či menší plochy – třeba hektar nebo dva – bez těžby, které slouží jako útočiště pro přírodu.

Vědci totiž odhadují, že třetina evropské lesní fauny a flóry potřebuje k životu staré stromy nebo tlející dřevo. Ptáci zde nacházejí dutiny a zdroj potravy, pro netopýry a plchy je to důležitý úkryt. Bez odumírajícího dřeva se neobejdou vzácné druhy brouků ani mechy, houby, kapradiny i lišejníky. A navíc – pár stromů, které v lese zůstanou, je důležitým zdrojem živin.

Spárkatá zvěř

V lese nemůže žít více jelenů a srnců, než kolik porost uživí. Pouze tak zde budou moci sazeničky mladých stromků – hlavně listnáče a jedličky – vyrůstat bez drahé ochrany. A hlavně: semenáčky ani před zvěří chránit nelze, takže přírodní populace je podmínkou přirozené obnovy.

Samozřejmě musíme počítat s tím, že zvěř v lese žije a některé stromky spase či poškodí. Patří to k přirozenému životu. Ale škody by neměly přesáhnout asi 10 procent.

Pravidla zdravého hospodaření

Standardy zdravého hospodaření pro naše podmínky podrobně shrnuje česká verze mezinárodních pravidel FSC (Forest Stewardship Council). Hnutí DUHA prosazuje, aby na ně přešly státní lesy i soukromí či obecní vlastníci.