Globální změny klimatu

Vědci varují, že exhalace oxidu uhličitého ze spalování uhlí, ropy či zemního plynu a další znečištění vyvolají velké výkyvy globálního podnebí.

Co už víme?

• Více skleníkových plynů ve vzduchu zvyšuje globální teplotu – to vědci objevili už v roce 1859.
• Spalování uhlí, ropy a zemního plynu zvyšuje množství oxidu uhličitého ve vzduchu. Přibývá i dalších skleníkových plynů.

Kolik by to bylo?

Ale podnebí ovlivňuje řada přírodních i umělých faktorů. Proto hlavní otázka zní: o kolik?

Podrobné propočty už došly k přibližným číslům. Pokud budou exhalace skleníkových plynů pokračovat zhruba stejným tempem, do druhé poloviny století globální teplota stoupne o zhruba 3 °C. Ale klimatologové ještě nemají přesné výsledky:

• Tři stupně jsou přibližně střední hodnota – ale správný výsledek je někde v rozpětí plus mínus 1,5 stupně.
• Navíc i tento výsledek platí jen s devadesátiprocentní pravděpodobností. Pořád tedy je ještě velmi malá šance, že by růst teploty mohl být menší než půldruhého stupně Celsia.

Velký výkyv podnebí

Podnebí se měnilo, mění a měnit bude. Plus tři stupně: bylo by to hodně, nebo málo?

Rozdíl mezi dneškem a poslední dobou ledovou činí 4 – 7 °C, tedy asi dvakrát více – samozřejmě opačným směrem. Současný Berlín, Varšavu, Londýn a New York tehdy pokrýval jeden až dva kilometry silný ledovec. Takže plus zhruba tři stupně je opravdu velký výkyv podnebí.

Humanitární důsledky

Růst teploty o několik stupňů by měl vážné humanitární a ekonomické důsledky pro stamiliony lidí – hlavně chudých obyvatel rozvojových států.

• Méně vody v suchých oblastech: Slabší deště a úbytek vysokohorských ledovců by snížilo množství srážkové vody i průtok v řekách suchých částí Asie, Afriky i dalších kontinentů.
• Slabší úroda potravin: Odborníci propočetli, že při zvýšení globální teploty o pouhý jeden stupeň Celsia by začala klesat úroda v subtropických zemích – a od tří stupňů nahoru už i globální produkce potravin.
• Šíření tropických chorob: Jihoafrické území zamořené malárií by se zvětšilo na dvojnásobek.
• Extrémní výkyvy počasí: Složité výpočty potvrzují, že v teplejším podnebí budou silnější hurikány a tajfuny, častější povodně, vichřice či vlny sucha a horka.
• Uprchlíci z pobřeží: Takzvaná tepelná roztažnost vody (teplejší voda má o trošku větší objem) a tání arktických ledovců by zvedlo hladinu oceánů. V Číně by růst hladiny o pouhých 30 centimetrů zaplavil území větší než Česká republika.
• Ekonomické škody: Škody by byly několikanásobně větší než náklady na snížení exhalací, které by jim předešlo. Spočetla to sedmisetstránková zpráva, již si od předních ekonomů nechala udělat britská vláda.

Snižování exhalací

Abychom vážným výkyvům podnebí předešli, musíme do roku 2050 snížit světové exhalace skleníkových plynů asi o 50 %.

Dobrá zpráva: potřebné technologie máme. A náklady jsou únosné. Udržení teploty pod hranicí 2 °C přijde do roku 2030 na částku, která odpovídá snížení ekonomického růstu o 0,12 procentního bodu ročně.

Český příspěvek

Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok k evropským rekordmanům v exhalacích oxidu uhličitého. Příčina: především uhelné elektrárny a vysoká spotřeba energie v obstarožním průmyslu. Společnost ČEZ způsobuje asi čtvrtinu našeho znečištění.

Proto neseme dvojnásobný díl odpovědnosti. Čína nebo Indie vypouštějí šestkrát, respektive dvanáctkrát méně exhalací než Česká republika. Státy s vysokým znečištěním musí jít příkladem, pokud chtějí přimět rozvíjející se chudé země, aby se přidaly.

Hnutí DUHA prosazuje

• Velkou výzvu: Nový zákon, závazně stanoví, že Česká republika bude snižovat exhalace skleníkových plynů o 2 % ročně – krok po kroku, rok po roku. Rozhýbe tak investice do zateplování a dalších moderních, zelených řešení. více  
• Aby i čeští politici začali brát problém vážně: Vláda musí přijít s konkrétním plánem, jak exhalace postupně, rok po roku, krok za krokem snižovat.
• Ekologickou daňovou reformu: Postupné snížení daňového zatížení pracovních míst s tím, že rozdíl uhradí nová daň ze znečištění. Reforma tak motivuje průmysl k investicím do čistějších, efektivních technologií – a také ke snižování nezaměstnanosti.
• Pravidla na podporu zelené energie: Chybí hlavně legislativa a grantové programy, které rozhýbou využití obnovitelných zdrojů při vytápění a ohřívání vody.
• Čistější klasické zdroje: Část současných elektráren bude muset ještě nahradit nová generace konvenčních zdrojů. Prosazujeme taková pravidla, která zajistí, že budou používat moderní, vysoce účinné a čistější technologie.
• Účinné mýtné: Stát musí firmy motivovat, aby přepravu nákladů přesunuly z kamionů na železnici.