Začne nová vláda skandálem? Ministr průmyslu Hüner chce podpořit polskou žalobu proti čistému ovzduší v EU

Společná tisková zpráva

Nový ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner může nadělit svým někdejším zaměstnavatelům - polostátnímu gigantu ČEZ a uhlobaronovi Pavlu Tykačovi - pořádný dárek. Ač dosud bez důvěry sněmovny, chce přesvědčit vládu, aby se přidala k žalobě Polska proti novým limitům znečištění ovzduší, které Evropská unie schválila v loňském roce. Ty jsou přitom podstatně mírnější, než jaké platí v Číně. [1]

Vláda by se podle informací Greenpeace měla návrhem zabývat již zítra - lhůta k případnému  připojení se k žalobě totiž uplyne již 25. ledna. Návrh patrně půjde na jednání kabinetu s rozporem - ministerstvo životního prostředí k němu totiž včera vydalo nesouhlasné vyjádření.

Evropské státy si nové přísnější normy pro znečištění ovzduší odhlasovaly v loňském roce, od srpna 2021 je musí začít znečišťovatelé plnit. Základní myšlenka je jednoduchá - vyčistit vzduch nad Evropou od jedovatých a nebezpečných látek, jinými slovy přinutit provozovatele uhelných elektráren a dalších průmyslových provozů, aby instalovali účinné filtry, nebo ty nejšpinavější provozy odstavili. Není divu, že se proti této snaze staví Polsko, které kvůli spalování uhlí v elektrárnách a domácích kotlích porušuje normy pro škodlivé látky ve vzduchu mnohonásobně, má na svém území 33 z 50 nejznečištěnějších měst Evropy a uhelným dýmem pravidelně dusí i obyvatele Moravskoslezského kraje. [2]

Odpůrci současných emisních limitů z průmyslu tvrdí, že jejích zavádění by bylo příliš nákladné. Přehlížejí ale přitom, že na provoz uhelných elektráren všichni doplácíme formou tzv. externích nákladů desítky miliard korun ročně. Podle výpočtů vědců z Univerzity Karlovy způsobuje 17 největších českých uhelných elektráren externí náklady ve výši 51 miliard korun (zejména formou škod na lidském zdraví a zhoršování změn klimatu). [3] Přísnější limity nevyhnutelně povedou k tomu, že se znečištění sníží - a s ním i množství peněz, kterými ČEZu, Tykačovi a Křetínskému na jejich podnikání nedobrovolně přispíváme.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:
“Děje se bohužel přesně to, čeho jsme se obávali - ministr Tomáš Hüner se v úřadě ještě ani neohřál a už provádí kroky, které mají zachovat miliardové zisky jeho nedávných zaměstnavatelů z těžebních a energetických firem. Potíž je v tom, že tak současně ohrožuje zdraví milionů Evropanů. Pevně doufáme, že vláda dá přednost námitkám ministra životního prostředí Richarda Brabce a bizarní polskou žalobu proti čistému ovzduší nepodpoří. Upřímně - opravdu vidí někdo z ministrů budoucnost české zahraniční politiky po boku Polska a Bulharska?”

 Laura Haiselová, právnička Frank Bold, řekla:
„Právní argumenty, o které Polsko opírá svoji žalobu proti Závěrům o BAT, jsou velmi slabé. Jedná se především o údajná procedurální pochybení, která by, ani pokud k nim skutečně došlo, nebyla dostatečně silným argumentem pro vyslovení neplatnosti Závěrů o BAT. Navíc je třeba připomenout, že až do rozhodnutí soudu jsou Závěry o BAT platné a úřady i provozovatelé mají povinnost se jimi řídit.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:
“Byl by to velký skandál a ostuda pro ministra životního prostředí a prvního vicepremiéra Richarda Brabce i samotného premiéra Andreje Babiše, kdyby vláda schválila pokoutně dojednanou podporu kontroverzní polské žaloby, která se snaží překazit zlepšování stavu evropského ovzduší. Všechny deklarace o útlumu uhlí a řešení smogu - včetně programového prohlášení vlády - by se rázem staly cárem papíru.”

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, říká:
“Ačkoli ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner pochází z Ostravy, kvalita života jeho sousedů je mu zřejmě ukradená, protože místo nich raději podporuje Polsko, aby mohlo dál nerušeně otravovat vzduch na Ostravsku.”

 

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz


Poznámky:

[1] Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz nejlepší současně dostupné technologie. Protože uhelné firmy hlasitě promlouvaly už do rozhodování o tomto dokumentu, výsledná verze je kompromisní a k provozovatelům elektráren mírná. Máme tak například mnohem benevolentnější pravidla pro vypouštění škodlivin, než jaké si na ochranu zdraví svých občanů schválila Čína. České uhelné elektrárny nesplňují nové limity především u oxidů dusíku, kde došlo k mírnému snížení z původních 200 na nynějších 175 mg/Nm3. Pro srovnání - v Číně, která je dnes největším znečišťovatelem na světě, platí 100 mg/Nm3. (Podrobnosti v angličitně viz zde.)

[2] Viz například zde .

[3] Viz Jan Melichar, Vojtěch Máca, Milan Ščasný: Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice, Centrum pro otázky životního prostředí univerzity Karlovy, 2012.