Vláda neřeší slíbené zvýšení daně z uhlí. Zahazuje tak naše zdraví a miliardu korun ročně

DAŇOVÝ BALÍČEK DNES PROJEDNÁVÁ VLÁDA

 

Zvýšení směšně nízké energetické daně z uhlí je jedno z klíčových řešení pro čisté ovzduší a je zakotvené ve Státní energetické koncepci ČR i strategiích pro snižování skleníkových exhalací a znečištění ovzduší [1]. V dnes vládou projednávané novele zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů [2] však chybí. A ani Ministerstvo průmyslu a obchodu ani Ministerstvo životního prostředí doplnění v meziresortním připomínkovém řízení nenavrhly. 

Na vyšší dani z uhlí je shoda mezi průmyslem a ekologickými organizacemi [3]. Ministerstvo financí však navrhuje pouze vyškrtnutí daňového zvýhodnění pro plynové domovní kotelny. To ekologické organizace nerozporovaly, ale žádaly i doplnění ve formě zvýšení energetické daně u uhlí [4]. Stejný požadavek má i Svaz průmyslu a dopravy ČR a Hospodářská komora ČR.

Energetickou daň v přepočtu cca 85 Kč na tunu vyprodukovaného CO2 [5] platí ti, kdo topí uhlím v domácím kotli či kamnech, zatímco domácnosti napojené na teplárny platí dnes cca 650 Kč za emisní povolenku [6]. Teplárny přitom uhlí spalují daleko efektivněji a produkují na jednotku energie daleko méně znečištění než domácí kotle.

Pokud by vláda schválila a prosadila v Parlamentu zvýšení energetické daně z uhlí jen na polovinu ceny emisní povolenky, přitekla by do rozpočtu více než miliarda korun ročně [7]. Navíc by lidé byli více motivovaní přejít na čisté vytápění. Vzhledem k miliardovým investicím státu do úspěšných kotlíkových dotací a kotlíkových půjček je požadavek na vyšší daň z uhlí zcela na místě. Hnutí DUHA zároveň prosazuje, aby stát pomohl chudším domácnostem i s nákupem čistého paliva [8].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
“Topení uhlím zabíjí tisíce lidí ročně. Vláda už několikrát slíbila zvýšit energetickou daň, aby lidé byli motivováni k čistému vytápění, například s využitím kotlíkových dotací a půjček. V dnes projednávaném daňovém balíčku však opět chybí. Je to nefér vůči lidem, kteří platí za dálkové teplo zatížené osminásobně dražšími emisními povolenkami a kotlíkové dotace čerpat nemohou. Je to nefér vůči zdraví nás všech. A je to také vyhazování minimálně miliardy ročně, kterou by zadlužený stát mohl vybrat.”

Kontakty:
Jiří Koželouh, programový ředitel, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Jan Piňos, média a komunikace, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky pro editory:

[1] Zvýšení existující daně je také nutný krok pro plnění Státní energetické koncepce ČR, která vyžaduje ve využívání uhlí preferenci účinné kogenerační výroby energie. Zavedení daně je také jedním z hlavních cílů koncepce v oblasti tepla. Státní energetická koncepce ČR, část 5.4 (Výroba a dodávka tepla), hlavní cíl D.1., říká: Dlouhodobě udržet co největší ekonomicky udržitelný rozsah soustav zásobování teplem s ohledem na jejich konkurenceschopnost a zajistit srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit (uhlíková daň, povolenky, emise). Podporovat vysoce účinnou kogenerační výrobu zejména u tepláren na hnědé uhlí.

Také Politika ochrany klimatu v ČR vyžaduje zvýšení energetické daně u uhlí, viz kap. 8. (Souhrnný přehled politik a opatření), část A. (Průřezové politiky a opatření), uvádí opatření 1A): Zdanění emisí mimo EU ETS (zavedení uhlíkové daně), Gesce a spolugesce: MF, MŽP a MPO, Termín: analýza do 30. 12. 2016, implementace 2018. 

A také Národní program snižování emisí hovoří jasně. Opatření BA3, str. 91: Cílem opatření je v souladu s SEK a SPŽP zavést zdanění fosilních paliv (zejména uhlí) v obdobné výši i pro zdroje nespadající pod EU ETS, čímž se zlepší konkurenceschopnost soustav zásobování tepelnou energií s kogenerační výrobou a sníží se vliv lokálních topenišť na kvalitu ovzduší. Opatření bude realizováno na základě výsledků provedené analýzy variant řešení a jejich dopadů novelou zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a bude spočívat v zavedení nové složky daně z pevných paliv fosilního původu, příp. zavedením zcela nové uhlíkové daně. Gesce a spolugesce za realizaci opatření: MF ve spolupráci s MPO a MŽP. Termíny implementace opatření: Provedení analýzy variant řešení a jejich dopadů 31. 12. 2016. Předpokládaná implementace v roce 2018.
[2] https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBAWJWDME

[3] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/svaz-prumyslu-chce-vyssi-dan-z-uhli-hnuti-duha-vita-ale-varuje-pred-jinymi-jeho-navrhy

[4] http://hnutiduha.cz/aktualne/lide-ekologicke-organizace-i-prumysl-chteji-vyssi-dan-na-uhli-ktere-nici-zdravi

[5] Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ, po přepočtu s použitím běžného bílinského tříděného uhlí (17,6 GJ/t) je cena 1 tuny CO2 85 Kč

[6] Cena emisní povolenky se pohybuje kolem 25 Eur/tCO2: https://markets.businessinsider.com/commodities/co2-emissionsrechte

[7] Výběr daně z pevných paliv za rok 2018 činil dle dat Celní správy cca 398 mil. Kč/rok. Navrhované zvýšení sazby daně z pevných fosilních paliv na 32 Kč/GJ (poloviční cena oproti ceně povolenky) by znamenalo výběr 1 498 mil. Kč/rok, tedy o 1,1 miliardy více.

[8] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/kotlikove-pujcky-jsou-spravny-krok-stale-vsak-chybi-motivace-k-opousteni-uhli-v-domacich