Nové elektrické tarify musejí motivovat k šetření a decentralizaci. Požadují to vládní strategie

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA a Komory OZE.

Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes pořádá tiskovou konferenci ke staženému návrhu nových tarifů. Hnutí DUHA společně s Komorou OZE upozorňují, že nový návrh by měl v prvé řadě zohlednit zásady, které požaduje Národní akční plán pro chytré sítě a Státní energetická koncepce: motivace k efektivnímu využívání elektřiny a rozvoj decentralizované výroby. Návrh tarifů, který v úterý skončil v koši, pracoval jen s vytrženými větami z obou strategických dokumentů.  

Významnou příčinou krachu návrhu nových tarifů, který ERÚ prezentoval, byla skutečnost, že demotivoval od úsporných opatření i decentralizovaných zdrojů a nerespektoval tak priority stanovené ve strategických vládních dokumentech. Konkrétně: 

Strategickým dokumentem, ze kterého změna tarifů vyplývá, je Národní akční plán pro chytré sítě (NAP SG), jenž říká: „K 1. 1. 2016 bude implementován nový tarifní systém, který bude maximálně adresný, vytvářející nediskriminační prostředí v elektroenergetice, motivující k efektivnímu chování účastníků trhu na ekonomické bázi, vedoucí k úsporám energie a nákladů a zabezpečující dlouhodobě udržitelné financování výstavby, rozvoje a provozu soustav.” [1]

Tento dokument byl připraven s cílem integrovat velké množství elektřiny z decentralizovaných obnovitelných zdrojů. V případě, že k rozvoji těchto zdrojů nedojde, ztrácí pochopitelně celý dokument včetně nového systému tarifů opodstatnění. Nezávislí energetičtí experti, podnikatelé v oboru i ekologické organizace přitom opakovaně upozorňovali, že návrh nových tarifů by v praxi znamenal právě naprosté zastavení rozvoje decentralizovaných zdrojů, protože by zásadně prodloužil návratnost vložených prostředků až za dobu jejich životnosti. Statistiky ukazují, že rozvoj decentralizovaných zdrojů přitom v posledních letech stagnuje [2].

Ve spojení s decentralizovanými zdroji ERÚ argumentuje, že nové tarify musí spravedlivě rozdělit náklady mezi všechny zákazníky, aby ti bez vlastní výrobny (v praxi zejména malé fotovoltaiky) nedopláceli na ty, kteří si vyrábějí elektřinu sami. ERÚ přitom používá argument o 60 % zákazníků s vlastními výrobnami. Přitom vlastní zdroj má dnes asi jen 0,35 % zákazníků (méně než 20 tisíc z celkových asi 5,8 miliónů) a nové instalace přibývají poslední roky tempem několika desítek (!)ročně. Pro srovnání: 60 % rozšíření malých výroben očekává ministerstvo průmyslu za nejdříve třicet let. Ekologické organizace kolem roku 2040. Nové tarify by měly platit deset, maximálně patnáct let, tvrdí přitom ERÚ.

Zadání NAP SG na “nový tarifní systém vedoucí k úsporám energie” tak ERÚ zdaleka nesplnil. Připravil návrh, který mu z velké části vůbec neodpovídá.

Aktualizovaná Státní energetická koncepce ČR stanovila jako hned druhou z pěti priorit “Úspory a energetickou účinnost”, která má být podporována také cenovými nástroji: “Hlavní stimulací, kterou ČR plánuje do roku 2020 využívat, bude poskytování veřejné podpory na energeticky úsporná opatření, což v kombinaci s legislativou vytváří vhodné prostředí pro zvyšování energetické účinnosti.” [3]

Návrh z dílny ERÚ byl tak v přímém rozporu i s touto zásadou: skokové zvýšení paušálních plateb a snížení plateb za odebrané množství elektřiny výrazně snižovalo motivace k úsporám.

Martin Mikeska, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

“Nový návrh tarifů, který ERÚ začne chystat, by měl respektovat hlavní požadavky strategických vládních dokumentů: aby ti, kdo šetří životní prostředí — spotřebovávají málo elektřiny, používají úsporné spotřebiče nebo si vyrábějí čistou elektřinu v malých střešních fotovoltaických elektrárnách — ušetřili i při placení účtů za elektřinu. Dnes již naštěstí mrtvý návrh tarifů totiž oba tyto principy zašlapával do země: místo aby nové tarify vedly k úsporám elektřiny, domácnosti od nich demotivovaly tím, že zvýšily čtyřnásobně paušální platby.”

Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE, řekl:

“ERÚ by měl nový návrh tarifů začít zcela jinak: respektovat zájmy společnosti a strategie státu směřující k úsporám včetně samovýroby, s ohledem na dopady na všechny odběratele, v otevřené široké debatě a s úplnými údaji o skutečných nákladech na provoz sítě od distributorů.”

Jakub Halamíček, expert Komory OZE a CAFT, řekl:

„Vedení Energetického regulačního úřadu by se mělo vrátit zpátky k zadání. Tím je vymyslet systém, který zajistí přechod k nové energetické infrastruktuře s vysokým zastoupením decentralizovaných zdrojů. Nedávný neúspěšný pokus o zašlapání malých zdrojů do země budiž zapomenut.“

Kontakt:

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky:

[1] Národní akční plán pro chytré sítě, strana 24:

[2] Podle posledních údajů Energetického regulačního úřadu je aktuálně v ČR nainstalováno necelých 90 MW fotovoltaických elektráren do 10 kW (instalace na rodinných domech) a 140 MW v kategorii 10 – 30 kW (instalace na velkých budovách). Za poslední rok bylo namontováno jen několik desítek instalací, všechny do 10 kW.

[3] Kapitola 4.3.2 Priorita II – Úspory a energetická účinnost, strana 48